inzerce
Včera odpoledne ministři zahraničí členských států podepsali Stabilizační a asociační dohodu s Bosnou a Hercegovinou. Dohoda je předstupněm na cestě k plnému členství v Unii. Jednání o Stabilizační a asociační dohodě zahájila Komise v lednu 2006. Jejího podpisu se včera kromě ministrů zahraničí členských zemí zúčastnil komisař pro rozšíření EU Olli Rehn a premiér Bosny a Hercegoviny Nikola Špirić.
Ministři zahraničí členských států se v diskusi vrátili také k negativnímu výsledku irského referenda z minulého čtvrtka, kdy se více jak 53% Irů vyslovilo proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Hlavním aktérem této diskuse byl irský ministr zahraničí Michael Martin, který řekl, že je příliš brzy návrhy konkrétního řešení. Martin prohlásil: „Rozhodnutí lidí musíme respektovat a pak teprve můžeme navrhnout cestu jak z této situace ven. Zatím je příliš brzy na navrhování řešení nebo ultimát.“ Zároveň Martin odmítl úvahy o dvourychlostní Evropě, která by znamenala, že některé státy budou integrovány v rámci EU více jiné méně.
Finský ministr zahraničí Alexander Stubb vyzval členské k země k solidaritě s Irskem. Stubb řekl: „Jedna věc je jistá, nyní musíme být solidární, nenechme našeho přítele vzadu. Najdeme pro Irsko řešení.“ A dodal: „Smlouva není mrtvá.“
Italský ministr zahraničí Franco Frattini vyzval k pokračování ratifikačního procesu, který je podle něj „v zájmu Evropy“. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn se ve svém prohlášení vrátil k výroku českého prezidenta Václava Klause, který jako jediný čelný představitel členské země EU výsledek referenda uvítal. Jean Asselborn řekl: „Já téměř nikdy nesouhlasím s český prezidentem v evropských otázkách.“
Včera se také setkal irský premiér Brian Cowen se svým britským protějškem Gordonem Brownem. Brian Cowen již dříve uvedl, že nyní nevidí z této situace žádné východisko. Britský premiér prozatím trvá na pokračování ratifikačního procesu. Horní komora britského parlamentu by měla Lisabonskou smlouvu ve středu projednávat ve třetím čtení a pak ji vrátit zpět do dolní sněmovny.
Z právního hlediska znamená negativní výsledek irského referenda konec Lisabonské smlouvy, protože k tomu, aby vstoupila v platnost, je nutná ratifikace všech 27 členských zemí. Otázkou však zůstává, jak by členské státy postupovaly, kdyby Lisabonskou smlouvu schválily všechny členské země s výjimkou Irska. To by se pak ocitlo pod velkým tlakem a je možné, že by některé země vyzvaly k pokračování integrace podle nových pravidel bez Irska.
K dalšímu pokračování ratifikační procesu vyzval během své návštěvy ČR francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Největší otazník visí nad tím, jak se k nastalé situaci postaví právě ČR. Premiér Mirek Topolánek prohlásil, že prozatím považuje schvalovací proces v Česku za zastavený, dokud se k Lisabonské smlouvě nevyjádří Ústaví soud.
Východisko ze současné situace budou hledat hlavy členských států a vlád na nadcházejícím summitu v Bruselu 19. – 20. června.
