inzerce
Souvislosti:
V červnu minulého roku Irsko Lisabonskou smlouvu odmítlo v referendu. Při 53% účasti voličů bylo 46 % pro a 54 % proti. Podle irské ústavy musí být od roku 1987 každá změna primárního práva EU schválena voliči v referendu.
Zastánci Lisabonské smlouvy tvrdí, že její neúspěch v irském referendu byl dán především nízkou informovaností voličů a jejich nespokojeností s domácí vládou. Irský eurokomisař pro vnitřní trh, Charlie McCreevy, se před hlasováním nechal slyšet, že Lisabonskou smlouvu nečetl a že by to ani od žádného duševně zdravého člověka neočekával.
Zejména pod tlakem francouzského předsednictví Irská vláda souhlasila, že na podzim letošního roku uspořádá druhé referendum o Lisabonské smlouvě. K tomu, aby přesvědčila voliče, ale požaduje určité záruky. Mezi ně patří daňová autonomie, záruka irské neutrality, nevměšování EU do záležitostí spojených s potraty a záruka, že každá členská země bude i nadále mít vlastního komisaře. Tyto záruky mají být přijaty na zasedání Evropské rady, která má zasedat ve dnech 18. a 19. června.
Kromě Irska Lisabonskou smlouvu ještě neratifikovalo Německo (smlouva byla schválena i spolkovým prezidentem, ale nebyla uložena do depozitáře v Římě, protože ji projednává ústavní soud), Polsko (chybí podpis prezidenta Kaczyńského) a Česko (chybí podpis prezidenta Klause).
Témata:
„Rozhodli jsme se pokračovat v konzultacích, aby bylo možné dospět k textu, s nímž by byl všeobecný souhlas a kolem něhož by nebyly příliš dlouhé diskuse,“ řekl podle AFP nejmenovaný diplomat. Vyvstala totiž obava, že dojde ke znovuotevření samotné Lisabonské smlouvy.
Dojde-li k přijetí garancí pro Irsko v podobě z právního hlediska pevného „protokolu“, mohly by vlivné skupiny či jednotlivci v ostatních členských státech požadovat re-ratifikaci Lisabonské smlouvy. K takovému kroku jsou odhodlaní například britští konzervativci Davida Camerona. Evropští diplomaté se obávají i euroskeptického Václava Klause a nehodlají mu poskytnout příležitost ratifikační proces zmařit.
„Chceme se vyhnout takové podobě textu, která by vzbuzovala pochybnosti. Nechceme, aby /Klaus/ řekl: to je zajímavý nový prvek, předejme to ústavně-právnímu výboru,“ řekl jiný diplomat.
Irsko tlačí na to, aby garance byly právně závazné, a to co nejdříve. Na druhou stranu ale nechce narušit ratifikační proces ve zbývajících členských státech. K opatrnosti v tomto ohledu vyzval irský ministr zahraničí Michéal Martin.
Nabízí se možnost připojit „protokol“ k nejbližší smlouvě EU, například k přístupové smlouvě s Chorvatskem. Další možnost je přijmout záruky ve formě „prohlášení“. Z právního hlediska by nebylo tak pevné, ale alespoň by nepodléhalo ratifikaci.
