inzerce
Včerejší zasedání ministrů dopravy EU nepřineslo rozřešení otázky, kde bude sídlo evropského navigačního systému Galileo, o které se mezi členskými zeměmi vede ostrý boj. Uchází se o něj jedenáct měst: Praha, Atény, Barcelona, Brusel, Cardiff, Lublaň, Mnichov, Noordwijk, Štrasburk, Řím a maltský Swatar. Podle informací ČTK nebude o sídle Galilea jednat ani summit Evropské rady, který se uskuteční koncem tohoto týdne v Bruselu.
Satelitní systém Galileo vznikl jako civilní projekt Evropské komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. V současné době existují dva vojenské satelitní systémy – americký GPS a ruský GLONASS. Tyto systémy mohou být v případě vojenských konfliktů na některých místech nedostupné nebo se může kvalita jejich signálu podle potřeby snížit. Evropský systém by měl být k těmto systémům komplementární a měl by tak zvýšit spolehlivost a dostupnost signálu na celém světě.
Na projektu se kromě členských států Unie podílí také třetí země. Evropská komise podepsala již dohody o pokrytí jejich území signálem systémů družic Galielo s Indií s Čínou, Izraelem, Marokem a Ukrajinou. Jednání pokračují s Argentinou, Brazílií, Mexikem, Norskem, Chile, Jižní Koreou, Malajsií, Kanadou a Austrálií. Už v červnu 2004 podepsali zástupci USA a EU dohodu, která zajišťuje kompatibilitu Galilea a GPS. Umožní tak uživatelům přijímat signál z obou systémů.
V rámci Galilea by mělo být do vesmíru vypuštěno celkem 30 satelitů. Náklady na vybudování celého navigačního systému by se měly pohybovat kolem 2,1 miliardy eur. Systém by měl být plně funkční od roku 2011. Komise předpokládá, že se jí do roku 2020 podaří získat 3 miliardy uživatelů, které by měly přinést měsíční obrat ve výši 275 miliard eur.
