inzerce
Souvislosti:
Česká republika bude předsedat Radě EU v první polovině roku 2009. Bude tak po Slovinsku, které se předsednictví ujme v první polovině roku 2008, druhou novou členskou zemí, která bude stát v čele Evropské unie. Mottem českého předsednictví má být slogan „Evropa bez bariér“ a vláda by se v jeho rámci ráda věnovala zejména podpoře konkurenceschopnosti a odstraňování překážek fungování vnitřního trhu v jeho čtyřech základních svobodách.
Ze strany opozice však na hlavu vlády zaznívá kritika, která jí obviňuje z nedostatečné vůle ke hledání konsenzu o prioritách českého předsednictví napříč politickým spektrem. Opoziční ČSSD se například obává, že připravovaná agenda předsednictví bude příliš akcentovat „liberální aspekty“ a nebude reflektovat potřebu sociální ochrany v globalizované světě.
Na veřejné panelové diskusi pořádané koncem minulého týdne Asociací pro mezinárodní otázky se sešli Alexandr Vondra (ODS), místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti, Lubomír Zaorálek (ČSSD), místopředseda Poslanecké sněmovny, Ondřej Liška (SZ), předseda parlamentního Výboru pro evropské záležitosti, Josef Zieleniec, poslanec EP za EPP-ED a Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, aby společně diskutovali o prioritách českého předsednictví v Radě EU.
Témata a stanoviska:
Podle Alexandra Vondry by bylo dobré využít českého předsednictví k přiblížení evropské politiky českým občanům, kteří ji stále vnímají jako něco vzdáleného. To, že bude EU díky různým setkáním v České republice přítomna častěji by mělo občanům pomoci pochopit, co evropská politika je a naučit se v EU aktivně vystupovat.
Místopředseda vlády zdůraznil, že na vytváření pevných priorit českého předsednictví je stále ještě příliš brzy – předsednické země si obvykle stanovují priority až během posledního půl roku před převzetím předsednictví. ČR je proto stanoví až na podzim 2008.
Vláda proto zatím hovoří pouze o „domácích východiscích“, které budou základem pro budoucí priority. V souladu s mottem „Evropa bez bariér“ mezi tato východiska patří především posilování konkurenceschopnosti. Podle Vondry by šlo v zásadě o sledování Lisabonské agendy v „realistické podobě“, tj. podobně, jak probíhá nyní. V rámci toho by se pak ČR měla zaměřit na otázky, které „nás tíží“ a budou zároveň „prosaditelné“, jako například odstranění překážek mobility pracovních sil, liberalizace pohybu služeb, omezování byrokracie, lepší regulace, apod.
K dalším východiskům patří bezpečná a udržitelná energetika, reforma evropského rozpočtu po roce 2013 spojená s reformou zemědělské politiky nebo další reformy v oblasti vnitřní bezpečnosti.
Vondra na druhou stranu připomněl také omezující faktory, které budou výslednou podobu českých priorit dále ovlivňovat a určovat, jako je například volební kampaň do Evropského parlamentu v roce 2009, očekávaný podpis Reformní smlouvy, jenž přinese změny v evropských institucích, konec funkčního období Komise, „zbytková agenda“ po předchozím francouzském předsednictví, ale také koordinace priorit tří po sobě jdoucích předsednictví – francouzského, českého a švédského.
Lubomír Zaorálek kritizoval koalici za způsob hledání priorit českého předsednictví. Vláda podle něj s opozicí nekonzultovala východiska českého předsednictví. Východiska vlády jsou podle Zaorálka pro ČSSD přijatelná v některých oblastech jako je mobilita pracovních sil, vadí ji ale, že se nejednalo o takových věcech jako je ochrana pracovních míst nebo přenositelnost penzí. Pro opozici je motto „Evropa bez bariér“ těžko přijatelné ve své „čistě liberální“ podobě, řekl místopředseda Sněmovny. Motto je podle něj naivní – je třeba chránit výrobce proti nerovné soutěži ze strany některých zemí, zejména Číny. Také liberalizace energetických trhů může být problematická – Zaorálek připomněl, že ve Spojených státech se dnes opět v některých státech přistupuje k cenové regulaci poté, co měla deregulace za následek růst cen.
Mezi východisky vlády podle něj schází také prostor pro jiná témata, jako je například Společná zahraniční a bezpečnostní politika.
Otázka priorit českého předsednictví je podle Ondřeje Lišky dnes zatížena příliš velkými ambicemi – úsilí o odstraňování překážek v oblasti čtyř základních svobod je sice dobré, ale zejména po francouzském předsednictví nebude některé otázky (jako je například směrnice o službách) znovu otevírat, upozorňuje předseda parlamentního Výboru.
Přílišné ambice svědčí o nezkušenosti, říká Liška. Úspěšnější můžeme být v případě, že budeme schopni nalézat koalice se zeměmi, které mají podobné zájmy a neusilovat o drobná vítězství, jako tomu bylo například v případě spotřební daně na pivo (více viz článek Česká republika na včerejším jednání Rady ministrů zablokovala daň z piva).
Mezi prioritami by se tak mohla objevit i další témata: mohla by se jí stát například evropská politika sousedství (ENP), nebo rozšiřování EU na Balkán (ČR těmto zemím dlouhodobě vyjadřuje svou podporu). Jsme také země, která trpí tranzitní dopravou – v této otázce bychom mohli hledat společné zájmy například s Rakouskem; odstraňování bariér z motta českého předsednictví je možné chápat i jiným způsobem: v případě sociálního začleňování existují bariéry také v oblasti sociální, apod.
Josef Zieleniec zdůraznil význam francouzského předsednictví pro podobu výsledných priorit České republiky. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy klade již dnes velký důraz na francouzské priority – energetiku a životní prostředí. Těmi ovšem vymezuje prostor pro ČR, upozornil poslanec EP. Náš vztah bychom proto měli formulovat ve vztahu k francouzské politice.
Zieleniec rovněž připomněl, že zatímco „liberalizace“ má v ČR spíše pozitivní nádech, ve Francii je tomu naopak. I to je třeba zohlednit. Měli bychom také dbát na věrohodnost toho co prosazujeme. Je třeba si uvědomit, že „Evropa bez bariér“ – to není jen liberalismus, ale také posilování Evropské komise (jakoukoliv harmonizaci národních pravidel doprovází nutnost posílit pravomoci Komise), říká Zieleniec.
Stanislav Kázecký východiska pro české předsednictví přivítal. Z pohledu českého průmyslu je důležité v rámci českého předsednictví klást důraz na odstraňování překážek na trhu zboží, služeb a osob, odstraňování byrokratické zátěže (zejména pro malé a střední podniky), posilování soutěžního prostředí v oblasti energetiky, posilování významu výzkumu a vývoje a zabývat se otázkou flexikurity. 
