inzerce
Souvislosti:
Belgie je konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Její politická struktura je velmi komplikovaná a vyznačuje se podílem hlavních kulturních komunit na politické moci. Postupnou revizí ústavního systému (1970, 1980, 1988 a 1993) vznikl unikátní federální stát s politickou mocí rozdělenou do tří úrovní - federální vláda, tři jazyková společenství (vlámské, francouzské a německé) a tři regiony (Flandry, Valonsko a hlavní město Brusel).
Neshody mezi společenstvími v letech 2007 až 2008 uvrhly zemi do politické krize, která dosáhla takové intenzity, že se začalo spekulovat o možném rozdělení Belgie. Aby byla krize co nejrychleji zažehnána, byly zahájeny práce na další revizi ústavy, která by měla přinést lepší rozdělení politické moci. Další krize, která Belgii zasáhla v roce 2008 ve spojitosti s bankou Fortis, způsobila pád vlády premiéra Yvese Leterma.
Poté, co se nepodařilo třem francouzsky hovořícím starostům ujmout se svých povinností v čele radnic ve vlámském regionu po volbách v roce 2006, celou situaci začala sledovat i Rada Evropy. Podle posledních zpráv bude jejich případ řešen soudní cestou.
Témata:
V sobotním (25. července) rozhovoru na vlnách belgického rozhlasu se premiér Van Rompuy svěřil svým poslucháčům se svým optimismem ohledně plánované konstituční reformy politického systému v Belgii. Podle premiérových slov by měla být očekávaná reforma dokončena v březnu, "nejpozději" však v červnu roku 2010 - ještě tedy před zahájením šestiměsíčního předsednictví EU, které Belgie převezme 1. července. "Během předsednictví si nemůžeme dovolit riskovat politickou krizi", zdůraznil.
Vlámský křesťanský demokrat, který v prosinci loňského roku nahradil v úřadu premiéra Yvese Leterma, předpokládá, že jeho mandát vyprší koncem roku 2011. "Moje povinnost, moje mise, skončí, předpokládám, v roce 2011," řekl a dodal, že se velmi těší na spolupráci s Letermem, který v současné době zastává křeslo ministra zahraničí. Stalo se tak poté, co Karel de Gucht přijal funkci Evropského komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc, kterou donedávna vykonával Francouz Louis Michel (EurActiv 8.7.2009).
Jednání o reformě opět zahájena
Od té doby, co Van Rompuy vykonává úřad ministerského předsedy, nezaznamenala obtížná jednání mezi Vlámy a Valony žádný větší úspěch. Vlámsky hovořící Flandry, jejichž politici požadují větší autonomii, ubraly na své radikalitě a tón jejich řeči je mnohem mírnější než v roce 2007, prohlásil Van Rompuy. Premiér si tak neodpustil narážku na výsledky federálních voleb téhož roku, které potvrdily vlámské křesťanské demokraty (CD&V) a nacionalisty (N-VA) jako nejsilnější politické strany mezi vlámskými voliči. Obě strany zasvětily svou volební kampaň volání po rozsáhlé ústavní změně, což způsobilo nestabilitu země.
Podle Van Rompuyových slov se na valonské straně nachází "lepší politická vůle" k provedení řádné státní reformy, která se v poslední době ukazuje jako nezbytná. "Myslím si, že můžeme tento krok, tento důležitý krok, podstoupit a s touto vládou reformovat stát. Stane se tak ale postupně," vysvětlil premiér.
