inzerce
Souvislosti
Česká republika převzala 1. ledna 2009 předsednictví po Francii a stanula tak na šest měsíců v čele EU. ČR je po Slovinsku druhým „nováčkem“, který bude EU velet. Úkolem předsedající země je především připravovat a vést jednání na zasedáních Rad EU a jejich pracovních výborů. Česko se také stane tváří EU navenek, protože bude Unii zastupovat na jednáních se třetími zeměmi. Předsednická země také musí reagovat na nenadále krizové situace po celém světě a zkoordinovat k nim se všemi členskými zeměmi společný postoj. Francouzské předsednictví muselo během druhého pololetí roku 2008 řešit a hledat odpovědi hned na dvě vážné krize: rusko-gruzínský konflikt a světovou finanční krizi.
Témata
Pokud si Česko přálo klidné převzetí unijních otěží, pak se přání rozhodně nesplnilo. ČR však na podobné situace musela být připravená. Česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová včera ČTK řekla: „Museli jsme počítat, že už 1. ledna se stane něco nečekaného, mimořádného.“
Situace v Gaze
Těsně před koncem roku vypukly boje v Gaze, když Izrael odpověděl na raketové útoky radikálního hnutí Hamas ofenzivou. Francie svolala na úterý 30. prosince mimořádné zasedání ministrů zahraničí a ještě 31. prosince vyzvaly členské státy Izrael, aby uzavřel s Hamasem příměří. Izrael však iniciativu EU odmítl. ČR se jako předsednická země chystá do regionu vyslat diplomatickou misi, jejímiž členy budou podle premiéra Mirka Topolánka Vysoký představitel EU pro SZBP Javier Solana, komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner, ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg a šéfové diplomacií Francie a Německa – Bernard Kouchner a Frank-Walter Steinmeier. Mise odcestuje na Blízký východ 4. ledna. Mirek Topolánek včera v České televizi upozornil na to, že EU vždy v oblasti Blízkého východu koordinovala svůj postup se Spojenými státy, nicméně v USA se nyní střídají administrativy a tak by hlavní roli měla hrát EU. Mirek Topolánek řekl: „Je to právě na EU, aby iniciativu přebrala.“
Rusko-ukrajinský spor o ceny plynu
ČR také pozorně sleduje vývoj situace kolem rusko-ukrajinského sporu o dodávky zemního plynu na Ukrajinu. Přes ukrajinské území proudí většina dodávek ruského zemního plynu, který směřuje do EU. Ruský energetický gigant Gazprom včera zastavil dodávky plynu Ukrajině po tom, co se obě strany nedohodly na výši ceny plynu pro rok 2009. Mohla by se tak opakovat situace z roku 2006, kdy podobný spor ohrozil dodávky plynu do EU. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra v této souvislosti řekl: „Všechny existující závazky ohledně zásobování a tranzitu musí být dodrženy.“ České předsednictví vydalo spolu s Komisí prohlášení, v němž vyzývá obě strany, aby pokračovaly v jednáních a dospěly k rychlému vyřešení sporu. Komisař pro energetiku Andris Piebalgs vyjádřil přesvědčení, že se EU „může spolehnout na závazky, podle nichž dodávky plynu na její území nebudou ohroženy“.
Další výzvy českého předsednictví
ČR bude muset v neposlední řadě koordinovat postup EU při řešení finanční krize, jejímž důsledkem je pro mnoho členských států propad hospodářství do recese. Stále je zde také složitá situace kolem Lisabonské smlouvy, o níž ještě ČR jako jediná členská země nerozhodla. Obě komory parlamentu by však měly o Lisabonské smlouvě hlasovat na svých prvních řádných zasedáních v tomto roce. Český prezident Václav Klaus však dal najevo, že smlouvu podepíše až po té, co Irsko ve druhém referendu smlouvu přijme. Vše napovídá tomu, že by se druhé irské referendum mohlo konat ve druhé polovině letošního roku.
