inzerce
Představitelé Spojených států a Kanady se včera (18. ledna) nechali slyšet, že pokud chce Evropa vyřešit své problémy s dluhovou krizí, měla by poskytnout více peněz z vlastní kapsy.
„Podle našeho názoru může hrát pomoc Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Evropě významnou roli, ale pouze jako podpůrný prostředek pro samostatné úsilí evropských států,“ řekla včera novinářům mluvčí amerického ministerstva financí.
USA podle mluvčí prozatím nehledají způsob, jak získat další finance, které by mohly MMF poskytnout.
Samotné Spojené státy se potýkají s těžkou finanční situací. Republikánská strana již dříve varovala, že se postará o stažení amerických peněz z rezerv MMF, pokud se ukáže, že fond je bude chtít použít na pomoc eurozóně (EurActiv 15.12.2011).
Hledání nových zdrojů
Postoj USA i dalších zemí ohrožuje jednání o navýšení prostředků MMF, o němž by tento týden (19. a 20. ledna) měli v Mexiku jednat zástupci zemí skupiny G20. Konečné rozhodnutí však padne až na konci února, kdy se v Ciudad de México setkají ministři financí těchto států.
Podle zdrojů blízkých MMF se bude svět potýkat s finanční mezerou ve výši 1 bilionu amerických dolarů, pokud se globální ekonomická situace výrazně zhorší. Současná kapacita, kterou může fond použít pro půjčky, však činí asi 380 miliard dolarů.
Fond proto hledá nové finanční prostředky ve výši až 600 miliard dolarů. Větší část (500 miliard) by přitom použil na půjčky postiženým zemím a 100 miliard by putovalo do jeho rezerv.
Mluvčí MMF potvrdil, že zmíněná částka zahrnuje i 200 miliard dolarů, jejichž půjčku přislíbila Evropská unie.
Ať si Evropa pomůže sama
Podle zasvěcených pozorovatelů budou některé státy, například Japonsko a Korea, požadovat právě větší příspěvek Evropy k vlastní záchraně a také přijetí dalších opatření proti šíření krize.
Čína pravděpodobně stanoví několik podmínek, které budou muset být splněny, než asijská velmoc své finance MMF poskytne, domnívá se zástupce ředitele Mezinárodního měnového institutu v Pekingu Xiang Songzuo. Podmínky podle něj budou zahrnovat i hlasovacího práva Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik v MMF.
Guvernér kanadské centrální banky Mark Carney prohlásil, že evropské vlády možná ještě nepodnikly všechny nezbytné kroky, aby zajistily, že si v příštích letech budou moci dovolit půjčovat finance za snesitelnou úrokovou sazbu.
„Měli bychom se zaměřit zejména na to, aby měla evropská krize co nejmenší dopad na nezúčastněné země, které se ekonomicky nijak neprovinily,“ řekl na setkání s novináři v Ottawě.
Odpovědnost ponese vláda
Ohledně příspěvku evropských zemí, na němž se evropští lídři dohodli v prosinci, však zatím není zcela jasno. Česká vláda například o poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu ještě nerozhodla. Podle premiéra Petra Nečase o ní budou ministři jednat příští týden.
Sám premiér přitom několikrát v minulosti naznačil, že se spíše přiklání k tomu, aby Česká republika MMF nepůjčila, dokud nebudou známy přesné rozměry a podmínky záruk.
Ministr financí Miroslav Kalousek má opačný názor. V prosinci v Poslanecké sněmovně prohlásil, že by Praha měla na půjčku kývnout, protože se jedná o „naprosto zásadní zahraničně-politickou odpověď České republiky na naprosto zásadní zahraničně politickou otázku: Jste na palubě, nebo nejste na palubě?“ (EurActiv 14.12.2011).
V případě poskytnutí půjčky budou použity prostředky z devizových rezerv České národní banky (ČNB). Výsledné rozhodnutí tak bude záviset na bankovní radě ČNB, řekl.
„Jako premiér ale odmítám, aby bankovní rada nesla jakoukoliv odpovědnost namísto vlády. Česká vláda ponese za rozhodnutí plnou zodpovědnost, ať už rada rozhodne jakkoliv,“ zdůraznil dnes (19. ledna) na zasedání Výboru pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně.
Premiér navíc upozornil, že mezi členskými a nečlenskými zeměmi eurozóny panuje v otázce půjčky rozdíl. „Země eurozóny pro peníze natáhnou ruku do Evropské centrální banky. V případě České republiky ty peníze ale bude muset věnovat ČNB ze svých vlastních devizových rezerv,“ řekl.
Dosavadní závazky vůči MMF v tuto chvíli podle premiéra představují 11 % všech devizových rezerv ČNB. V případě plného zapojení do nové půjčky, tj. v případě poskytnutí zhruba 90 miliard korun, by se tyto závazky zvýšily až na jednu čtvrtinu veškerých devizových rezerv ČNB, v případě rezerv v euro dokonce na jednu polovinu.
Guvernér ČNB Miroslav Singer před časem vyjádřil názor, že pokud se Česká republika půjčky MMF zúčastní, ukáže tím, že nejde pouze o akci „eurozóna sobě“. „Být někde ale jen proto, aby se něco ukázalo, považuji za smutné,“ dodal (EurActiv 9.1.2012). 
