inzerce
Konference byla doprovodnou akcí Českého předsednictví pod vedením Alexandra Vondry, vícepremiéra pro evropské záležitosti. Záštitu nad ní převzal bývalý český prezident Václav Havel. Mezi významné hosty patřili Jan Figeľ, eurokomisař pro výchovu,vzdělávání, kulturu a mládež, Olli Rehn, eurokomisař pro rozšíření či Vytautas Landsbergis, bývalý prezident Litvy a současný poslanec Evropského parlamentu.
I vzhledem k blížícímu se summitu, který zahájí tzv. Východní partnerství, bylo jedním z hlavních témat konference demokratizace států východní Evropy. Řečníci se pak především ohlíželi na rok 1989 na jeho význam a vliv na evropskou integraci ale i na význam EU na obnovení demokracie ve státech střední Evropy.
Právě vliv Evropské unie na demokratizaci států střední Evropy má být důvodem, proč nabídnout dalším postkomunistickým zemím Východní partnerství. "Není žádný důvod aby se to, co se nám povedlo v těch posledních 20 letech, nepovedlo v budoucnosti dotáhnout do konce i Bělorusům, Ukrajincům a jiným", řekl Alexandr Vondra a zdůraznil tím důležitost projektu Východního partnerství. Toho se má účastnit 6 postsovětských republik (Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Arménie a Ázerbájdžán a Bělorusko). EU chce zintenzivnit vzájemné vztahy a ovlivnit tím demokratizaci těchto zemí, i když prozatím je příliš brzy mluvit o možném rozšíření EU o tyto země. Podle Vondry na to nejsou připraveni ani oni, ale ani Evropská unie.
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí, se ohradil proti kritice, kterou vyvolala pozvánka Bělorusku na pražský summit Východního partnerství. „S Polskem a Maďarskem spolupracovaly západní země už před rokem <st1:metricconverter productid="1989 a" w:st="on">1989 a</st1:metricconverter> tím jim pomohli k demokratizaci. My takto chceme pomoct Bělorusku", řekl Schwarzenberg a poukázal na fakt, že například nikdo se nepozastavuje nad setkáním představitelů EU s ruským premiérem Vladimírem Putinem. Avšak běloruský prezident Alexandr Lukašenko na summit nepřijede, jak čeští politici předpokládali, když mu předávali pozvánku. Za Bělorusko je na summitu registrován vicepremiér Uladzimir Semaško.
Olli Rehn, eurokomisař pro rozšíření, řekl, že je velice pravděpodobné, že by na podzim mohlo padnout rozhodnutí o zrušení víz pro některé státy východní Evropy. Předpokládá se, že zrušení víz by se především týkalo právě států Východního partnerství.
Konference ke 20. výročí pádu železné opony a pěti letům od rozšíření EU se konala včera také v Táboře. Jejím organizátorem byl Jihočeský kraj, který zde představil vlastní iniciativu, tzv. Strategii pro železnou oponu, jež by umožnila čerpat z evropských fondů i po roce 2013. Strategie má za cíl podporovat rozvoj příhraničních oblastí podél bývalé železné opony, která se táhla od Severního moře po Středozemní moře. V rámci ní vznikají různé projekty, které chtějí utužit vztahy mezi Čechy a Rakušany.
Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola uvedl cíle strategie: „Naší strategií říkáme, že příkop, který se v těchto oblastech vybudoval za čtyřicet let, nejde jenom přemostit, ten je potřeba zasypat. Máme zájem do těchto hospodářsky slabých oblastí, ať už na české straně, nebo na straně německé, rakouské, investovat prostředky. Aby tam lidé chtěli bydlet, nacházeli práci, aby tam byla dobrá dopravní obslužnost, která bude fungovat i přes hranice“.
Kraj nyní s projektem oslovuje i jiné regiony, neboť strategie není zaměřena jen na hranice České republiky s Rakouskem a Německem, ale i na hranice mezi Rakouskem a Maďarskem či mezi Polskem a Německem a dalšími.
Konference se účastnil i Alexandr Vondra, který projekt ocenil: „Projekt přichází v pravý moment. Pět let od rozšíření EU, dvacet let od pádu železné opony. Je to příležitost, jak se podívat s odstupem jedné generace, co se s pádem železné opony změnilo a co ještě zbývá zacelit. Nápad oslovit Evropskou komisy a Evropskou unii s iniciativou přeshraniční spolupráce zemí, které se s železnou oponou potýkaly, je důležitou iniciativou“. 
