Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Dočká se vnitřní trh EU svého dokončení?


zdroj: Evropská komise.

15.10.2012
Již dvacet let mohou občané EU využívat výhod vnitřního trhu, který je považován za jeden z největších úspěchů evropské integrace. Dodnes tu ale panuje řada překážek, jejichž odstranění je podle EU jedním z největších úkolů pro příští roky. Podle některých odborníků však nemůže být vnitřní trh nikdy dokončen, protože musí stále reagovat na nové podněty.

inzerce

Evropská unie si tento týden připomíná dvacáté výročí jednotného vnitřního trhu EU. Společný trh, který by měl být prostorem bez vnitřních hranic, se snaží zajistit uplatňování svobodného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu.

Přestože není jednotný trh EU dodnes dokončen a stále naráží na mnoho překážek, je obecně považován za jeden z největších úspěchů a přínosů Evropské unie.

„Myslím si, že vnitřní trh je jádrem evropské integrace, který významem překračuje všechny ostatní unijní politiky,“ řekl EurActivu Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

„Přes všechny obtíže a problémy představuje vnitřní trh pro EU velký úspěch a každý, kdo tvrdí opak, nevidí, či ignoruje zásadní změny, kterých se podařilo během posledních dvaceti let dosáhnout,“ dodává poslanec Jan Hamáček (ČSSD).

Ekonomická integrace – hlavní motor sbližování

Postupná ekonomická integrace členských zemí byla v roce 1958 hlavním důvodem vzniku Evropského hospodářského společenství (EHS), které je přímým předchůdcem dnešní Evropské unie. Poté, co v roce 1968 vznikla celní unie, v rámci které se státy dohodly na omezení vzájemných obchodních bariér a uplatňování společného celního sazebníku, se EHS snažila o dosažení další fáze – společného trhu.

Ústřední postavou nutných reforem byl šéf Evropské komise z přelomu osmdesátých a devadesátých let Jacques Delors. Tomu se podařilo roku 1986 prosadit Jednotný evropský akt (JEA), který stanovil, že k přijetí téměř 300 směrnic, které povedou k dokončení vnitřního trhu, má dojít právě do konce roku 1992.

Prosazení JEA je proto často označována za hlavní mezník vzniku společného trhu. „Podobně ambiciózní a úspěšný projekt, kdy stovky společných legislativních aktů sjednotily 12 odlišných národních úprav, se už bude jen těžko opakovat,“ zdůrazňuje europoslankyně Olga Sehnalová (S&D).  

Do roku 1993 tak došlo například k odstranění kontroly pohybu zboží na vnitřních hranicích, vzájemnému uznávání diplomů a vysvědčení, které umožnilo volný pohyb pracovníků, otevření trhu s veřejnými zakázkami, možnosti volného přesunu kapitálu mezi členskými zeměmi, či vzniku neomezeného prostoru pro poskytování služeb přes hranice pro banky nebo pojišťovny.

Přelom let 1992/1993 je proto často považován za termín „dokončení jednotného vnitřního trhu“. Ve skutečnosti však bylo přijato pouze asi 90 % návrhů. Práce na jeho úplném vytvoření tak pokračují dodnes.

Může být společný trh dokončen?

Dokončení jednotného trhu označuje Evropská komise za trvalý úkol a ústřední prvek evropské agendy. Od silného a hluboce integrovaného jednotného trhu si totiž Brusel slibuje růst a vznik nových pracovních míst, který by mohl pomoci Unii řešit její ekonomické problémy. Z tohoto důvodu například Komise nedávno zveřejnila nový dokument Akt pro jednotný trh II, který obsahuje dvanáct nových klíčových opatření na jeho vylepšení (EurActiv 4.10.2012). Mají být přijaty do konce roku 2013.

Do budoucna se obrací i česká vláda, podle které bude klíčové úplné otevření sektoru služeb. Ten představuje většinu evropského HDP. Český premiér Petr Nečas se se svým britským protějškem Davidem Cameronem proto nedávno rozhodl vyzvat otevřeným dopisem evropské špičky, aby se na tento aspekt více zaměřily (EurActiv 20.2.2012).

Otázkou však zůstává, zda může být jednotný trh vůbec někdy dokončen, nebo jestli zůstane jeho prohlubování nepřetržitým procesem, který bude muset stále reagovat na nové podněty zvenčí.

„Jednotný trh není statický. Je úzce spjat s ekonomickým, sociálním a technologickým vývojem. Tento přirozený vývoj iniciuje vznik nových bariér a přináší potřebu nové oblasti legislativně či nelegislativně upravovat,“ řekla redakci Alena Vlačihová, ředitelka České podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE), a dodává, že před dvaceti lety nikdo nemohl tušit, že se Unie bude zabývat například regulací internetu či jednotným digitálním trhem.

Příliš vysoká očekávání?

Členské země si od jednotného trhu slibovaly především zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, vznik nových pracovních míst a další rozvoj obchodu, který by znamenal vyšší ekonomický růst. Očekávání byla vysoká, podařilo se je však naplnit?

Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Michala Mejstříka současný stav není ani blízký jeho tehdejším předpokladům. „Považuji sice za velký úspěch, že se dokázalo volně obchodovat se zbožím. Vnitřní trh v oblasti služeb je však velmi omezený, pohyb živnostníků je stále kriticky komplikovaný a co se týče vnitřních předpisů pro trh finančních služeb, tak to musím označit za tristní,“ řekl redakci Mejstřík.

Mírně odlišný názor zastává výkonný ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. „Očekávání veřejnosti jsou vždy přehnaná a často i díky politikům neodpovídají realitě. Nicméně jádro očekávání, to je širší trh umožňující větší výběr zboží za nižší cenu, bylo do značné míry naplněno,“ řekl.

Lidé vnímají jednotný trh pozitivně

Podle Evropské komise vznik společného trhu vnímají občané EU veskrze pozitivně, protože jim mimo jiné umožnil na území EU volně cestovat, usazovat se a pracovat a zároveň jim zajistil větší výběr zboží za nižší ceny.

S názorem, že zavedení vnitřního trhu kladně ovlivnilo postoj občanů k evropské integraci, souhlasí i velká část odborné veřejnosti. „Jednotný trh stejně jako volné cestování v rámci Unie jsou smysluplné a hmatatelné projekty, které občané, věřím, vnímají,“ řekl EurActivu poslanec Viktor Paggio (LIDEM).

Podle Iva Šlosarčíka z Europea ovlivnil jednotný vnitřní trh vnímání evropské integrace také tím, že je to jedna z jejích složek, která funguje relativně bez velkých problémů. „Je to jeden z příkladů integrace, kde to evropské Unii jde a kde nevznikají zásadně velké skandály nebo problémy,“ vysvětluje.

Podle poslance Hamáčka je však potřeba dodat, že Unie a jednotlivé vlády dosud mají značný dluh v oblasti informování veřejnosti o možnostech, které jim jednotný trh nabízí. „To samo o sobě představuje obrovskou výzvu pro nás politiky, abychom se více snažili tyto výhody a potřebnost existence vnitřního trhu obecně srozumitelně tlumočit našim voličům,“ zdůrazňuje Hamáček.

Výhody, které ani nevnímáme

Mnoho oslovených odborníků a politiků zdůrazňuje, že občané řadu získaných výhod dnes berou jako samozřejmost a ne vždy si je spojují se zavedením společného trhu. „V současné době je například běžné vyjet jen s občanským průkazem do sousední země na nákupy či se tam dokonce ucházet o práci,“ říká poslanec ČSSD Hamáček.

Další plus, které mnoho lidí už dnes bere za samozřejmost, je možnost studia v zahraničí. Podle Evropské komise využilo této příležitosti za posledních 25 let více než 2,5 milionu mladých lidí.

Například Radko Hokovský vidí největší výhody společného trhu v navýšení konkurence v některých klíčových odvětvích. „Asi nejdůležitější momenty naplňování vnitřního trhu v uplynulých dvou dekádách byla liberalizace síťových odvětví a zrušení obřích, často státních, monopolů v dopravě (nákladní automobilová, letecká a  železniční), telekomunikacích, energetice (zemní plyn a elektrická energie) a v poštovních službách.“

Ne všichni však vnímají společný trh primárně jako prostor ekonomických aktivit. „Osobně vidím jednotný trh především jako vyjádření pro společný evropský prostor, kde jsou respektována lidská práva, včetně práv sociálních, jinými slovy prostor, kde se ctí evropský sociální model,“ sdělila EurActivu europoslankyně Sehnalová.

Stanoviska

„Dosažený stav opravdu nevidím jako blízký tomu očekávanému,“ uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Michal Mejstřík. Podle něj je hlavní chybou příliš „ambiciózní projekt eurozóny“, do kterého bylo přijato zbytečně mnoho zemí. „Touto nepřiměřenou ambicí podkopala Evropská unie základy toho hlavního, což je jednotný evropský vnitřní trh.“

 „Myslím si, že vnitřní trh je jádrem evropské integrace, který významem překračuje všechny ostatní unijní politiky, které jsou možná dnes více viditelné a víc sexy. Dá se říct, že úspěšnost a neúspěšnost evropské integrace se dá posuzovat podle úspěšnosti a neúspěšnosti vnitřního trhu,“ prohlásil analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum Ivo Šlosarčík. Podle něj by EU mohla fungovat bez zahraniční politiky, nebo s redukovanou regionální či zemědělskou politikou a pořád by šlo o Evropskou unii, byť méně ambiciózní. To se ale o Unii bez jednotného trhu říci nedá.

„Nově vytvořené tržní prostředí nutí firmy k větší efektivitě a snižování cen. A to je dobrá zpráva pro občany-spotřebitele,“ zdůraznil výkonný ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. „Asi nejdůležitější momenty naplňování vnitřního trhu v uplynulých dvou dekádách byla liberalizace síťových odvětví a zrušení obřích často státních monopolů v dopravě (nákladní automobilová, letecká a železniční), telekomunikacích, energetice (zemní plyn a elektrická energie) a v poštovních službách.“

Podle Aleny Vlačihové, ředitelky České podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE) si v době zavedení jednotného vnitřního trhu těžko někdo dokázal představit, jaké konkrétní dopady bude integrace národních trhů mít. „Pravděpodobně si veřejnost fungování jednotného trhu představovala podobně jako v USA, kde je však na rozdíl od Evropské unie federální uspořádání a neexistuje tam jazyková bariéra.“ Podle Vlačihové spolu s vývojem společného trhu vznikají i nové potřeby, bez kterých si pohyb některé ze čtyř svobod nedokážeme představit. „Jednotný trh není statický. Je úzce spjat s ekonomickým, sociálním a technologickým vývojem. Tento přirozený vývoj iniciuje vznik nových bariér a přináší potřebu nové oblasti legislativně či nelegislativně upravovat. Asi málokdo na počátku devadesátých let předpokládal, že se Unie bude zabývat regulací internetu či jednotným digitálním trhem.“

„Má očekávání od jednotného vnitřního trhu jsou vysoká. Budou naplněna až ve chvíli, kdy se jednotný trh přesune z papíru do reality. To se zatím nestalo,“ řekl poslanec Viktor Paggio (LIDEM), člen poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti.

„Přes všechny obtíže a problémy představuje vnitřní trh pro EU velký úspěch a každý, kdo tvrdí opak, nevidí, či ignoruje zásadní změny, kterých se podařilo během posledních dvaceti let dosáhnout. V rámci vnitřního trhu se dnes mohou lidé, zboží, služby a kapitál pohybovat mnohem volněji, než tomu bylo kdykoliv předtím,“ zdůraznil poslanec ČSSD Jan Hamáček. „Samozřejmě, v řadě oblastí se nepodařilo zcela naplnit původní očekávání, avšak musíme mít vždy na paměti, že vnitřní trh je výsledkem náročného jednání a přetahování mezi jednotlivými členskými státy,“ dodal a jako důkaz uvedl skutečnost, že napříč EU stále narážíme na problémy při uznávání odborných kvalifikací, včetně univerzitní diplomů, což komplikuje snahu zlepšit volný pohyb osob.

Europoslankyně Olga Sehnalová (S&D) vidí jednotný trh „více než jako prostor ekonomických aktivit, jako vyjádření pro společný evropský prostor, kde jsou respektována lidská práva, včetně práv sociálních, jinými slovy prostor, kde se ctí evropský sociální model.“ Sehnalová dodává: „Posledních dvacet let neberu jako vítězství, ale jako těžkou a klikatou cestu, po které jsme se před dvaceti lety rozhodli jít. Proto považuji za důležitý každý dílčí úspěch, který znamená zlepšení podmínek pro evropské občany. A je toho opravdu hodně. Třeba postupné zvyšování mobility včetně opatření jako je vzájemné uznávání profesích kvalifikací, studentské programy typu Erasmus, které umožňují mladým lidem studovat v zahraničí, postupně se zkvalitňují práva pasažérů ve všech typech dopravy, sjednocuje se agenda ochrany spotřebitele - zde je nutné vzpomenout evropskou směrnici o právech spotřebitelů, atd.“

„Podle mne jednotný trh nikdy nebyl zaveden. Silné země si svůj trh stále chrání výsadami a naši exportéři leckde nemají šanci,“ řekl tajemník prezidenta ČR Ladislav Jakl.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top