Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Odbory a NGOs: Energetika není jen byznysem velkých firem


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: krishnan

28.12.2012
Odborové svazy a environmentální organizace mohou díky vzájemné spolupráci ovlivňovat rozhodování vlády v otázkách energetiky, klimatu a zeleného růstu, shodují se jejich zástupci. Zaměřit se prý přitom mohou například na lepší využívání evropských financí nebo na efektivnější komunikaci na všech úrovních.

inzerce

Aby byl hospodářský rozvoj dlouhodobě udržitelný, je třeba vedle ekonomických faktorů pamatovat také na faktory sociální a environmentální. Na tom mohou se státní správou spolupracovat mimo jiné také odborové organizace a environmentální hnutí, shodli se řečníci na konferenci věnované „zelené ekonomice“. Ta se stala dalším z řady setkání, na kterých právě odbory s ekology debatují o budoucnosti české energeticko-klimatické politiky (EurActiv 15.6.2012).

V trojúhelníku ekonomických, sociálních a environmentálních faktorů přitom v České republice i ve světě získává navrch ekonomika, řekl na akci, kterou pořádalo Friedrich-Ebert-Stiftung zastoupení v České republice, mluvčí iniciativy ProAlt Jiří Šteg.

„Rozpory v sociální oblasti nás však doženou a budou společnost destruovat. Jen o chvíli později nás doženou problémy, které máme v oblasti environmentální,“ prohlásil.

Mezi hlavní potíže ČR v otázce energetiky a klimatu podle něj patří dominantní postavení společnosti ČEZ, orientace na zvyšování produkce elektřiny nebo nevýhodné podmínky pro rozvoj solární a větrné energetiky. Velkým problémem je prý také nehospodárné využívání evropských fondů.

Využít synergii

Právě evropské finance přitom hrají v udržitelném rozvoji významnou roli. Novým prvkem, který bude do jejich směřování výrazně zasahovat, bude v příštím programovacím období 2014 až 2020 dokument Strategie Evropa 2020, uvedl na konferenci vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal (EurActiv 23.1.2012).

Strategie stanovuje cíle v oblasti inteligentního a udržitelného ekonomického růstu. Její součástí je i známá trojice cílů 20-20-20 (ve srovnání s rokem 1990 snížit emise skleníkových plynů o 20 %, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %).

„Tři z jedenácti tematických cílů regionální politiky pro období 2014 až 2020 jsou spojeny s udržitelným růstem – podporou přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, přizpůsobením se změně klimatu, ochranou životního prostředí a podporou účinného využívání zdrojů,“ řekl Michal.

Při využívání evropských financí v oblasti energetiky je podle environmentálních organizací potřeba využívat synergického efektu jednotlivých opatření, zdůraznil Ondřej Pašek z organizace CEE Bankwatch Network.

„Klasickým příkladem je v České republice zvyšování energetické účinnosti budov a renovace teplárenství. Nemá cenu rekonstruovat teplárny, když zároveň probíhá energetická renovace budov a spotřeba tepla se snižuje,“ uvedl s tím, že teplárny je spíše třeba připravit na sníženou poptávku po dodávkách tepla.  

Účinnost není mezi řádky

Právě energetickou účinnost Pašek považuje za jednu z hlavních oblastí, do kterých by měla finanční podpora putovat.

Podle Mezinárodní energetické agentury je energetická efektivita na prvním místě mezi všemi zdroji energie, připomněl (EurActiv 7.12.2012). Aby se stala zdrojem skutečných výstupů, které bude možné v energetice použít, musí se podle něj stát jasně viditelnou prioritou.

„Energetickou účinnost není možné nalézt mezi řádky, protože se opravdu týká všeho – spotřeby domácností, průmyslu i dopravy,“ řekl.  

Do snižování spotřeby energie směřují evropské peníze samozřejmě již dnes. „Je to jeden z hlavních cílů Národního strategického referenčního rámce (NSRR) v současném období,“ uvedl Tomáš Novotný z odboru řízení a koordinace NSRR ministerstva pro místní rozvoj.

Další oblastí, na kterou se regionální politika také zaměřuje, je zvyšování kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů – nejvíce podpory získávají aktivity na zvyšování podílu biomasy v energetice. Evropské peníze plynou i do zvyšování kvality ovzduší, tedy snižování emisí CO2. Nejvíce peněz získávají projekty v oblasti Sokolova, Prahy, Ostravy a Olomouce, a to zejména ty, které se zaměřují na podporu úspor ve vzdělávacích zařízeních a dalších veřejných prostorách.

Ke zlepšování energeticko-klimatické situace v ČR však přispívá také podpora inovací v podnikání. „Jsou významným tahounem konkurenceschopnosti a souvisí s nimi i investice do obnovitelných zdrojů a tak dále,“ dodal Novotný.  

Finance do těchto čtyř oblastí konkrétně směřují ze dvou operačních programů – OP Životní prostředí, kde je pro tyto účely vyčleněno 20 miliard korun, a OP Podnikání a inovace – tam na energetiku směřuje 12,5 miliard korun. Celkově se tedy jedná o 32,5 miliardy korun, což jsou 4% celkové alokace pro Českou republiku v NSRR.

Má to cenu?

Evropská politika v oblasti energetiky a klimatu je ale kapkou v globálním moři a na tyto snahy je třeba se dívat proporcionálně, upozornil člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník. Roste totiž význam asijských států, jako jsou Čína a Indie, které se na Evropu ve své ekonomické a environmentální politice nebudou ohlížet.

„Byl jsem v Číně přítomen řadě jednání a viděl jsem, že není horších fanatiků ekologizace ekonomiky nad Číňany,“ uvedl na druhé straně bývalý premiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla.  

„Instalovaný výkon jaderné energetiky v Číně je v současné době 1,8 % celkové produkce a až Číňané dokončí svůj smělý program výstavby asi 26 reaktorů, dostanou se na 3 % produkce, kde se zastaví. Obnovitelné zdroje představují 16 % a Číňané je hodlají dále rozvíjet,“ řekl také.

Čína podle něj usiluje o rozvoj „zelených zdrojů“ a moderních ekologických technologií kvůli svým velkým problémům se smogem. „Stává se to pro ně otázkou přežití, proto jsou ochotni nakupovat prakticky jakoukoliv technologii za jakoukoliv cenu, pokud přináší výsledek,“ řekl Špidla.
 
Zelená místa

Podle bývalého člena Evropské komise má navíc zelený rozvoj pozitivní vliv například také na zaměstnanost. Uvedl příklad z Německa, kde v obnovitelné energetice pracovalo v roce 2010 367.000 lidí. Mnohem více jich pracuje v dalších oborech, které souvisí s ekologií. „Dohromady se odhaduje, že podíl pracovních míst spojených nějakým způsobem s ekologií je 4 až 4,5 % pracovních sil,“ uvedl Špidla.  

Díky zelené ekonomice prý některé nová místa vznikají, například v oborech čištění nebo zpracování odpadů, některá se přesouvají, jako některá pracovní místa v energetice a dopravě, a některá zanikají – to se týká těžby a výroby obalů.

„Většina pracovních míst se nějakým způsobem transformuje pro existenci zelené ekonomiky. Znamená to, že ten přechod je mimořádně velkou sociální operací. Jsou to miliony pracovních míst, která zaniknou, a miliony pracovních míst, která vzniknou,“ pokračoval bývalý premiér.

Podle jeho údajů má nových pracovních míst vzniknout více, než jich zanikne (na 4 miliony zrušených míst prý například podle některých propočtů připadá 4,5 milionu míst nových). V každém případě se prý o změnu nelze pokoušet bez intenzivního sociálního dialogu. „Kdybychom se o to pokusili, tak to prostě znamená konec,“ uzavřel.  

Podle Thomase Müllera z německého odborového svazu IG Metall přitom v souvislosti se zelenou ekonomikou nejde jen o strukturální změny v základních sektorech průmyslu, ale také o nové příležitosti pro „stará“ odvětví. Například 20 % ocelářské výroby totiž v Německu v současné době putuje do větrné energetiky.

Je třeba také komunikovat se samotnými zaměstnanci, kteří často ani nemají informace o tom, že jejich pracovní místo by bylo „zelenější“ – na jejich samotné práci a pracovních podmínkách se to totiž nijak neprojeví, zdůraznil předseda odborového sdružení Kovo Josef Středula. „Pracovník například neví, že hřídel, kterou vysoustružil, bude použita ve větrné elektrárně, a ne v důlním stoji pro těžbu uhlí,“ řekl.

Transport z Bruselu do Prahy

Středula také znovu zdůraznil, že v zeleném rozvoji může být přínosná spolupráce neziskových organizací s odbory.   

„Jako odbory můžeme ovlivňovat jednání tripartity, jednáme se zaměstnavateli a podobně. To jsou přece nástroje, které mohou pomoci i tak vážné věci, jako je změna přístupu k ekologicky lepší společnosti v ČR,“ prohlásil. Zmíněná jednání se zaměstnavateli jsou podle něj neméně důležitá, protože právě „zaměstnavatelé jsou ti, kteří s ekonomikou a jejím budoucím směřováním pracují nejvíce“.

Tématy společných jednání prý mohou být právě energetika, odpadová politika nebo mnohokrát zmiňované čerpání evropských fondů.

S tím souhlasí i programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. Odbory a ekologické organizace připomínají státu, že ekonomiku netvoří jen šéfové velkých firem, energetiku netvoří jen ČEZ a další společnosti a energetika není jen rozhodováním o tom, jak se mezi velké společnosti rozdělí výroba,“ řekl.  

Většině obyvatel ČR podle něj záleží spíše na tom, zda jim stát pomůže vyřešit otázku rostoucích výdajů za energie. Stát má prý také pracovat na tom, aby součástí ekonomiky a společnosti byly kvalitní veřejné služby. V příštích měsících by se měla environmentální hnutí a odbory zaměřit na vypracování konkrétních a detailních návrhů v této oblasti.

Jejich společná role může spočívat také v komunikování evropských témat na české úrovni, dodal Středula. Řada představitelů státní správy podle něj není schopná „pojmout základy dokumentů, které byly na evropské úrovni přijaty“, ačkoliv je i čeští zástupci schválili. „Mám pocit, že největší problém je transport z Bruselu do Prahy,“ řekl předseda odborového svazu.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top