inzerce
„Nastoupili jsme do rychlíku, ale ani na chvíli nepochybujeme o tom, že ten rychlík dojede do cílové stanice včas a s maximem splněných úkolů,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro EurActiv nový ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Podle něj na české předsednictví čeká ještě uspořádání 13 zasedání na úrovni ministrů nebo jejich náměstků. Navíc se v Česku uskuteční řada dalších významných akcí jako například Jaderné fórum nebo konference k Holocaustu.
Podle Füleho musí české předsednictví pracovat zejména na třech bodech, které budou také ústředními tématy červnové rady. Za prvé se na programu ocitne vyhodnocení protikrizových opatření, za druhé budou členské státy hledat společnou pozici pro kodaňská jednání o klimatu a za třetí je potřeba dojednat záruky související se schvalováním Lisabonské smlouvy v Irsku.
„Během mé návštěvy v Irsku jsme s ministrem zahraničí Micheálem Martinem a ministrem pro evropské záležitosti Dickem Rochem jednali o jakési cestovní mapě, která by nás dovedla k výsledku.“ Podle Füleho je tedy přesně rozvrženo, kdy a mezi jakými aktéry proběhnou ještě konzultace tak, aby do Evropské rady (18.-19.6.) byly na stole konkrétní návrhy.
Co se týká ratifikace Lisabonu v Česku, považuje Füle za stěžejní schválení tohoto dokumentu v obou komorách českého parlamentu. Zároveň respektuje fakt, že prezident Klaus zatím s podpisem váhá, a dává tak prostor pro senátní stížnost k Ústavnímu soudu. Ta však podle něj nemá velkou šanci na úspěch.
„Sám za sebe musím říci, že podle mého již loňské rozhodnutí Ústavního soudu vytváří poměrně solidní prostor pro to, abychom mohli říci, že Lisabonská smlouva v rozporu s ústavním pořádkem ČR není. Jsem přesvědčen, že celý ten proces skončí tak, že Lisabonská smlouva bude moci začít platit spíše dříve než později,“ uvedl Füle.
České předsednictví také hodlá hrát vůdčí roli při vyjednávání o jménu nového předsedy Evropské komise. Při rozhovorech s evropskými partnery chce Füle vycházet „i z výsledků voleb do Evropského parlamentu, které jsou pro rozhodování Evropské rady velmi důležité“. Česká vláda bude podporovat setrvání současného šéfa EK Barrosa ve funkci.
Poté co dojde ke jmenování předsedy Evropské komise budou členské země nominovat své komisaře. To musí podle Füleho v Česku dojednat úřednická vláda, protože po podzimních volbách budou „již všechna atraktivní portfolia v zásadě rozdělena“, tj. museli bychom přijmout místo, které by na nás v Komisi zbylo. Tomu chce ale české předsednictví předejít a hodlá včas nalézt kandidáta na komisaře (a jeho „portfolio“) přijatelného pro všechny hlavní politické síly v Česku tak, aby po volbách nedošlo k jeho výměně.
Zde si můžete přečíst celý rozhovor se Štefanem Fülem.
