Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Jsou občané ČR dobře informováni o dění v EU?


Zdroj: Evropská komise.

31.10.2012
Češi cítí nedostatek informací o dění v Evropské unii. Podle odborníků by se proto měla zlepšit jak aktivita evropských a národních institucí, tak i práce médií nebo vzdělávacích zařízení. Unie v této souvislosti vyhlásila příští rok Evropským rokem občanů, podle některých poslanců jsou však podobné aktivity za současných ekonomických podmínek příliš drahé.

inzerce

Podle průzkumů veřejného mínění podpora EU ze strany Čechů stále klesá. Jak ukázal nedávný průzkum agentury STEM, EU nyní věří pouze 37 % občanů České republiky.

Odborníci se shodují na tom, že jedním z důvodů poklesu je i nedostatečná informovanost Čechů o tom, co se v Bruselu děje a jak Evropská unie vůbec funguje. Například průzkum Komise z roku 2010 ukázal, že v ČR se o svých právech v EU necítilo být dostatečně informováno 64 % respondentů, celoevropský průměr byl přitom o 16 % nižší.

„Znalost fungování EU a její politiky nám podle mého umožní i její lepší porozumění a aktivnější přístup, nebudeme se pak možná cítit tolik tím neznámým a odtažitým Bruselem ohroženi,“ řekla EurActivu poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová (S&D).

Konkrétní příklad přidává vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Jan Michal. Podle něj během českého předsednictví v Radě EU, které proběhlo v první polovině roku 2009, vzrostla v Česku informovanost o tom, co se v EU děje. „To se do značné míry pozitivně odráželo v pohledu občanů na Evropskou unii, protože fakt, že měli více informací a viděli více vlastní roli politické reprezentace, měl pozitivní dopad na jejich vnímání Evropské unie jako celku.“

Kdo by měl Čechy vlastně informovat?

Podle nejnovějšího Eurobarometru si Češi myslí, že zástupci, kteří jsou schopni nejlépe vysvětlit, jak politika EU ovlivňuje jejich život, jsou členové Komise. Tím je Česká republika poměrně ojedinělá, protože v celoevropském měřítku daleko častěji zazněla odpověď národní či regionální politici.

„Podíváme-li se na uvedený výzkum, myslím si, že se v České republice projevila velká nedůvěra vůči politikům a politice obecně. Odborníci a úředníci, kam lidé řadí i členy Komise, jsou pro ně zjevně mnohem přijatelnější,“ okomentovala výsledek Sehnalová.

2013 – Evropský rok občanů

Jedním z konkrétních informačních programů, kterým EU plánuje zlepšit informovanost Evropanů, je vyhlášení roku 2013 Evropským rokem občanů. Jeho cílem je zlepšit povědomí občanů o právech, spojených se stěhováním a životem v jiných zemích EU, jako například uznávání akademických a profesionálních kvalifikací, či přístup k přeshraniční zdravotní péči.

„Neznají-li Evropané svá práva, nemohou je účinně uplatňovat. 48 % Evropanů má dnes pocit, že nejsou o svých právech dobře informováni. Evropský rok občanů nám pomůže tuto situaci změnit. Bude dobrou příležitostí k připomenutí, jak pro nás Evropská unie může být přínosem,“ uvedla místopředsedkyně a komisařka EU odpovědná za spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding.

Jde o dobře utracené peníze?

Ne všichni však zastávají názor, že je takovýto program nutný. Poslanci politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté (ECR) odkazují na fakt, že Evropský rok občanů, jež by měl podle jejich informací stát Unii 5 milionů eur, se z velké části dubluje s programem Evropa pro občany, jehož rozpočet činí pro období 2007-2013 215 milionů eur. Podobnými projekty jsou podle ECR také před rokem do provozu uvedené návštěvnické centrum v Bruselu či Dům evropské historie.

„Nedokážu si představit, že by si kterýkoli z parlamentů členských států dovolil vydávat proporčně tolik prostředků na svou sebepropagaci, jako to činí evropské instituce z napjatého společného rozpočtu,“ říká europoslanec Jan Zahradil (ECR).

Podle Sehnalové však Evropský rok občanů není aktivita vytržená z kontextu, ale navazuje na letošní Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. „Taková akce dle mého názoru prezentaci EU pomoci může, samozřejmě za podmínky, že architekti příslušných komunikačních aktivit a jejich rozpočtu budou myslet na to, že precizní a smysluplné rozdělení prostředků dělá Unii reklamu stejně, jako akce samotná,“ vysvětlila redakci Sehnalová.

Stanoviska

„Je velký rozdíl mezi tím, jestli informace existují a jsou dostupné, a mezi tím, jestli informace existují, ale jsou z nějakého důvodu nedostupné či nechtěné. V České republice bohužel sleduji spíše ten druhý trend. Každý rok je vynakládáno velké úsilí a nemalé finanční prostředky na nejrůznější komunikační aktivity – konference, semináře, brožury, letáky, tiskové zprávy, komunikace s novináři nebo setkání s občany. Je v našem zájmu dění v EU přibližovat všemi možnými prostředky a přispívat tak do veřejné debaty,“ sdělila EurActivu sociálnědemokratická europoslankyně Olga Sehnalová (S&D).

„Nedokážu si představit, že by si kterýkoli z parlamentů členských států dovolil vydávat proporčně tolik prostředků na svou sebepropagaci, jako to činí evropské instituce z napjatého společného rozpočtu. Zejména v dnešní době, kdy je jakékoli navýšení výdajů velmi citlivě vnímáno, vysílá parlament odklepnutím tohoto programu (2013 – Evropský rok občanů, pozn. red.) dosti rozporuplný signál,“ říká europoslanec Jan Zahradil (ECR).

Podle Jana Michala, vedoucího Zastoupení Evropské komise v České republice, je role informovat občany, úkolem hned několika složek. „Jde o aktivní přístup jak evropských institucí, tak členských států. Vedle médií je v této otázce důležitá i oblast vzdělávání, protože dobrá znalost fungování Evropské unie je jednou z podmínek pro to, aby občané rozuměli tomu, co Evropská unie konkrétně navrhuje v jednotlivých oblastech svých politik,“ řekl redakci Michal.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top