inzerce
Souvislosti:
V pondělí 7. dubna se v Praze uskutečnil seminář věnovaný evropské ekonomice. Seminář s názvem „Ekonomika EU: trendy, výzvy a nové příležitosti“ uspořádal u příležitosti vydání českého překladu knihy „Ekonomie evropské integrace“ ekonomů Richarda Baldwina a Charlese Wyplosze Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické a Centrum evropských studií VŠE Praha ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR.
Témata a stanoviska:
Marek Mora, náměstek místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, se ve svém příspěvku věnoval ekonomickým aspektům priorit připravovaného českého předsednictví v Radě EU, kterého se ČR ujme v první polovině roku 2009 po Francii.
Mora připomněl, že se česká vláda zabývá obsahovou částí předsednictví již od února 2007 a letos červnu by měla vláda k připravovaným prioritám zveřejnit nový dokument. Prozatím však probíhá diskuse s poslanci i senátory a se zájmovými skupinami. V současné době vláda počítá s pěti prioritami, které zastřešuje širší téma „Evropa bez bariér“, které vláda zvolila jako motto českého předsednictví. Mezi priority bude patřit:
- Evropa konkurenceschopná a otevřená – tato oblast se váže na Lisabonskou strategii (zejména podpora výzkumu, vývoj a inovací), na hospodářskou soutěž nebo odstraňování administrativních bariér. V době našeho předsednictví se bude v staré EU-15 také rozhodovat o prodloužení ochrany pracovních trhů před pracovníky z nových členských zemí, s nímž česká vláda nesouhlasí. V tuto chvíli se zdá, že o prodloužení ochrany uvažuje pouze Německo a Rakousko. Vláda také uvažuje o zahájení diskuse nad implementací směrnice o službách. Politická situace v EU podle Mory v současné době nedovoluje kontroverzní směrnici znovu otevírat, neboť pro řadu zemí představuje velmi citlivé téma. Vláda proto chce zahájit alespoň diskusi o tom, co implementace nové směrnice přinesla. Součástí této priority má být i liberální obchodní politika.
- Energetika udržitelná a bezpečná – Česká republika se v této oblasti bude zabývat zejména bezpečností dodávek energie a fungováním vnitřního trhu s energiemi a celoevropské přenosové soustavy. Mora uvedl, že společná energetická politika by pro ČR byla výhodná. Pokud jde o oblast klimatických změn, Mora přiznal, že půjde o velkou výzvu neboť vláda v této oblasti složitě hledá konsensus. Klimatickými změnami se ale české předsednictví zabývat bude, mimo jiné i proto, že patří mezi prioritní témata Francie a Švédska, s nimiž ČR spolupracuje na přípravě „trojího“ předsednictví.
- Rozpočet pro budoucnost Evropy – v této oblasti české předsednictví soustředí svou pozornost na zahájení diskuse o podobě rozpočtu. ČR by ráda nasměrovala diskusi na otázku, které politiky dávají na evropské úrovni největší smysl, či zda by někdy namísto financování z rozpočtu Unie nebyly účinnější jiné nástroje. Mora ovšem upozornil, že česká vláda bude v první řadě vycházet z Bílé knihy k evropskému rozpočtu, kterou by koncem roku měla představit Evropská komise.
- Evropa jako globální partner – předsednictví bude klást důraz zejména na transatlantickou spolupráci (především v oblasti ekonomické a obchodní spolupráce), západní Balkán a východní Evropu.
- Evropa bezpečná a svobodná – pokud jde o ekonomický rozměr této priority, české předsednictví se hodlá věnovat zejména přístupu k regulaci ekonomické migrace ze zemí mimo EU.
Stanislav Šaroch, který přednáší na vysoké škole Škoda Auto a Vysoké škole ekonomické a je také vedoucím týmu překladatelů knihy „Ekonomie evropské integrace“, si ve svém příspěvku vzal na pomoc některé kapitoly z uvedené knihy a využil je ke komentáři maastrichtských kritérií, která nové členské země musí splnit před vstupem do eurozóny a která tvoří i základ Paktu stability a růstu.
Maastrichtská kritéria byla podle Šarocha vytvořena starými členskými zeměmi a vycházejí z předpokladů, které pro nové členské země v dnešní době neplatí. Kritéria jsou konstruována tak, aby při dané predikci růstu HDP a průměrné roční inflace v zemích, které udržují své deficity veřejných financí pod úrovní 3% HDP, veřejné zadlužení konvergovalo k 60% HDP.
Nové členské země, které do EU vstoupily v roce 2004, reálně konvergují a hospodářský růst v nich v střednědobém horizontu převyšuje průměrný růst zemí staré Patnáctky. Šaroch upozornil, že čím rychleji země rostou, tím větší deficit si za jinak stejných podmínek mohou dovolit k udržení veřejného zadlužení na referenční úrovni 60%. Země, které v průměru rostou rychleji si tedy mohou díky většímu tempu hospodářského růstu dovolit například nižší zdanění při stejných výdajích.
Mora ovšem poté v diskusi poukázal na to, že při konstrukci Maastrichtských kritérií se rovněž nepočítalo se zhoršováním demografické situace. Na její zvládnutí a zachování úrovně veřejného zadlužení na 60% by podle něj v případě absence reforem důchodových a zdravotnických systémů nestačily ani střednědobě přebytkové rozpočty.
Jaroslav Jakš, profesor na Vysoké škole ekonomické a Metropolitní univerzitě Praha, připomněl, že o ekonomických prioritách českého předsednictví se v konečném důsledku rozhodne podle toho, jak ČR zvládne „diplomacii rozhodovacího procesu“. Pro zemi, která je již pátým rokem v Unii by bylo dobré znát lépe fungování rozhodovacích procesů v Evropské unii. V ČR je podle něj toto povědomí stále nedostatečné.
Jakš vedle toho kritizoval přístup některých českých politiků, kterým u veřejnosti vyvolávají pochybnosti, zda byl vstup do EU pro Českou republiku výhodný. V této souvislosti si vzal na výpomoc citát německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, jenž v časopise Neue Gesellschaft řekl, že Evropa se bude posunovat kupředu jen tehdy, když bude existovat dostatečně silná skupina států, které si to budou přát.
Pokud jsou signály z jednotlivých členských zemí rozpačité, upozorňuje Jakš, mohou tyto země proces evropské integrace těžko ovlivnit.
Vladimír Bartovic, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, se ve svém příspěvku zaměřil na reformu evropského rozpočtu.
Z EU zaznívá řada hlasů, podle nichž evropský rozpočet neodráží realitu, do které se Unie dostala po rozšíření. Volání po reformě odráží také zájmy velkých členských zemí. V roce 2005 byl příslib reformy faktorem, který umožnil diskusi o rozpočtu uzavřít. Velká Británie chtěla společně s dalšími zeměmi rozpočet reformovat, tomu se však bránila Francie v obavách o dotace ze Společné zemědělské politiky. Jednání skončila díky příslibu, který Britové dali Francii, že zemědělská politika nebude do roku 2013 ohrožena.
Rozpočet by měl podle Bartovice lépe odrážet nové role EU. Jde zvláště o klimatické změny, otázky migrace, ochranu a bezpečnost občanů, roli EU jako globálního hráče nebo rozvojovou politiku. Rozpočet by měl zároveň splňovat následující podmínky: flexibilitu, přesné cílení, kontrolu, subsidiaritu a proporcionalitu.
Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, bude patrně klesat podíl z vybrané DPH. Bude navíc odstraněn britský rabat. Diskutuje se také o „evropské dani“, ale řada zemí je striktně proti takovému opatření.
Pro úspěch diskuse o evropském rozpočtu je podle Bartovice z pohledu ČR jako moderátora diskuse důležité, že se tentokrát nebude jednat o konkrétní finance (tj. jaký podíl jednotlivé země dostanou). Důležité také je, že velké evropské země (Francie, Německo, Velká Británie) mají v čele proreformní leadery, které slyší na volání po posunu v této oblasti.
Problematická bude na druhé straně otázka reformy společné zemědělské politiky, která tvoří podstatnou část evropského rozpočtu. Lze také počítat s tím, že se země nebudou chtít vzdát svých výjimek pro DPH a do diskuse bezpochyby vstoupí i otázka celkové bilance pro jednotlivé země.
