inzerce
Ministři financí Evropské unie se v Bruselu sešli pouhý den poté, co Evropská komise zveřejnila svou pochmurnou předpověď vývoje evropské ekonomiky pro letošní rok. Zatímco ještě na podzim počítaly odhady pro rok 2009 s růstem ve výši 0,2%, počátkem tohoto týdne Komise svou prognózu upravila a nyní očekává, že ekonomika sedmadvacítky zpomalí o 1,8%. Ze zemí eurozóny postihne hospodářská krize nejvýrazněji Irsko, které se má letos dočkat zpomalení o 5%, z ostatních zemí na tom budou nejhůře zřejmě pobaltské republiky (Lotyšsko o 6,9%, Litva o 4,7% a Estonsko o 4%).
Porostou také schodky veřejných financí, kdy hranici 3% HDP (což je úroveň stanovená Paktem stability a růstu) překročí dvanáct členských zemí a další tři se budou pohybovat na hraně 3%. Největšího deficitu se ze zemí eurozóny letos dočká Irsko (11% HDP), Španělsko (6,2%) a Francie (5,4%), z ostatních zemí pak Velká Británie (8,8%) a Rumunsko (7,5%). Česká republika je na tom relativně dobře, letos by podle odhadů Komise měla skončit s deficitem 2,5% HDP.
K prohlubování deficitů veřejných financí přispívají kromě všeobecného zpomalení ekonomiky i rozsáhlé záchranné plány vlád členských států. Podpora směřuje jak na záchranu finančního sektoru tak na oživení ekonomiky. Členské země se navíc koncem loňského roku shodly na koordinovaném plánu v rozsahu 200 miliard eur, který by měl Evropě pomoci hospodářskou krizi překonat.
Přestože vládní balíčky a navyšování veřejných výdajů s cílem stimulovat ekonomiku v recesi nenacházely zpočátku krize podporu zdaleka u všech členských států, dnes již po stimulačních opatřeních sáhly prakticky všechny evropské země. Německá vláda, která byla dlouho kritizována za příliš váhavou reakci na zhoršující se hospodářské podmínky přijala před několika týdny rozsáhlý balíček v rozsahu 50 miliard eur.
Přesto však Evropa zůstává rozdělena na země, které si s prohlubováním schodků veřejných financí příliš hlavu nelámou a na ty, které volají po co nejrychlejší konsolidaci. To se zřejmě odráží i v závěrech včerejší Rady ministrů, na níž se členské státy sice byly schopné shodnout na návrhu ministra financí Miroslava Kalouska, podle nějž by po „koordinované fiskální stimulaci měla následovat koordinovaná konsolidace“, zároveň ale neurčily žádné datum, kdy bude ke snižování schodků třeba znovu přikročit. „Všechny členské země se shodují na tom, že je třeba k fiskální konsolidaci přistoupit jakmile to bude možné. Otázkou zůstává, jak dlouho to bude trvat,“ řekl k tomu ministr. Přesto souhlas členských zemí s co nejrychlejší koordinací považuje za „pozitivní signál“.
Kalousek ministry upozornil, že otázka do jaké míry mohou členské státy své deficity zvyšovat nemusí zdaleka záviset na nich samotných. „Nejde jen o ochotu vlády, ale také o to, jak budou trhy ochotné vládám půjčovat,“ cituje ministra agentura AFP. Trh již podle jeho názoru rizika vládních půjček začíná vnímat. Kalousek tak zřejmě narážel na zprávy, podle nichž renomované agentury snížily kvůli deficitům veřejných financí rating Španělsku a Řecku. Tamní úrokové míry v důsledku toho vyletěly vzhůru a úrokový diferenciál se oproti zemím s nízkými schodky veřejných financí (mezi něž patří například Německo) zvýšil.
