inzerce
Souvislosti:
První summit mezi Evropskou unií a Čínou se uskutečnil v roce 1998. Od té doby se setkání koná pravidelně každým rokem s výjimkou loňska, kdy Čína na protest proti setkání tehdejšího předsedy Evropské rady, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou schůzku zrušila. Již v lednu ovšem čínská strana oznámila, že by ráda, aby se summit uskutečnil v blízké době.
Témata:
Hlavním tématem jednání mají být vzájemné hospodářské vztahy v kontextu současné hospodářské krize. Čína je po Spojených státech druhým největším obchodním partnerem Evropské unie. Bilance je ovšem pro Evropskou unii silně negativní. Zatímco Čína na evropské trhy v loňském roce dovezla zboží za přibližně 248 miliardy eur, EU do Číny vyvezla zboží pouze za 78,4 miliardy eur.
Důvodů je několik. Mezi nejvýznamnější patří levná čínská pracovní síla, která do nejlidnatější země světa láká i řadu zahraničních investorů. Čínské firmy jsou ovšem na druhou stranu podezírány z toho, že cena, za níž do Evropy svoje výrobky dovážejí, nepokrývá ani výrobní náklady. Unii je trnem v oku i uměle podhodnocená čínská měna, která zlevňuje čínské vývozy a zdražuje dovozy.
Za výraznou negativní obchodní bilancí EU a Číny stojí i obtížný přístup evropských firem na čínský trh. Podle EU za to mohou z velké části diskriminační opatření a necelní bariéry na straně Číny. Situaci komplikuje i složitá administrativa, kterou evropské podniky nejsou bez pomoci místních zástupců často schopné zvládnout.
Mezi sporná témata patří i nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví. Až 60% všech padělků, která Evropská unie zadrží na svých hranicích pochází totiž právě z Číny. Problematická je navíc i bezpečnost čínských produktů, u nichž obchodní inspekce objevily v minulosti nepovolené toxické látky. Jednalo se například o zubní pasty nebo dětské hračky.
Dojde k posunu v diskusích o klimatu?
Nejde ale jen o obchod. Jedním ze zásadních bodů jednání by měla být i chystaná mezinárodní dohoda o klimatických změnách, která má po roce 2012 nahradit Kjótský protokol. Evropská unie, která se svým klimaticko-energetickým balíčkem jako jediná na světě dosud legislativně zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20%, po rozvojových zemích, mezi něž počítá i Čínu, požaduje, aby do roku 2020 snížily své emise o 15-30%.
Výměnou za jejich závazek jim ve spolupráci s dalšími vyspělými ekonomikami Unie hodlá poskytnout finanční podporu zaměřenou na snižování emisí a přijetí adaptačních opatření. Zatím ale ještě není jasné, jaký by měla mít podobná pomoc rozsah. Konkrétní návrh má do června připravit Evropská komise.
Summit EU-Čína ale může přinést posun v otázce zavádění čistých energetických zdrojů. Píše o tom internetový portál EUObserver. Podle portálu může být výsledkem summitu dohoda o čistých energiích. Panuje ovšem nejistota ohledně možné role českého prezidenta Václava Klause, který na jednáních bude vystupovat v roli předsedy Evropské rady. Klaus je všeobecně známý pro svou skepsi k existenci klimatických změn a tím i k potřebě jakékoliv klimatické politiky.
Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že postoje českého prezidenta nijak neovlivnily nedávný summit EU-Japonsko, kterému Klaus předsedal. Ačkoliv se prezident před novináři nezapomněl zmínit o svém postoji ke změnám klimatu, v závěrech summitu nakonec stojí, že EU bude společně s Japonskem pracovat na dokumentu, který nahradí Kjótský protokol (EurActiv 5.5.2009).
Lidskoprávní evergreen
Vrcholné schůzky EU a Číny se rozhodla využít také sdružení jež mají v popisu práce vystupování na ochranu lidských práv. Uznávaná organizace Amnesty International připravila za tím účelem výzvu s názvem „Mlčení je souhlas“, v níž české předsednictví vyzývá, aby se „otázka lidských práv stala součástí jednání“. „Věříme, že využije této příležitosti k projednání dané oblasti s čínskými představiteli a adresuje jim výzvu k provedení nutných reforem a řešení problému porušování lidských práv,“ píše se ve výzvě, kterou minulý týden v pátek prezidentovi předala parlamentní skupina „přátel Tibetu“ vedená místopředsedkyní Strany zelených Kateřinou Jacques.
K výzvě se připojil i bývalý český prezident Václav Havel, který Unii dlouhodobě kritizuje za upřednostňování ekonomických zájmů před dodržováním lidských práv. „Připadá mi, že respekt k lidským právům v prohlášeních vydávaných Evropskou unií dosud chyběl. Teď ale vidím určitou naději,“ prohlásil Havel podle agentury AFP.
Zatímco český prezident Václav Klaus se s poslanci, kteří mu výzvu přišli předat, odmítl sejít a jeho tiskové oddělení odmítlo médiím poskytnout jakékoliv vyjádření, premiér Jan Fischer, jenž se s čínskými představiteli sejde pouze na bilaterálním jednání, dnes uvedl, že si výzvu důkladně přečte a poté si udělá úsudek, co je v rámci bilaterálního jednání „možné pro tu věc udělat“.
