inzerce
Souvislosti:
Krátce před evropským summitem přistoupil José Manuel Barroso k bezprecedentnímu kroku když v dopise oslovil vrcholné přestavitele členských států a vlád v němž nastínil představu, jak by Evropskou komisi vedl v následujících pěti letech a zároveň je požádal o podporu do druhého funkčního období.
Tímto krokem se Barroso odchýlil od zažité tradice, kdy nového šéfa Evropské komise jmenují hlavy členských států po tajné diskusi, při níž přihlížejí ke kvalitám a zásluhám potenciálních kandidátů.
Odklon způsobilo ale Německo a Francie, které na stávajícího šéfa Evropské komise v uplynulých týdnech naléhaly, aby členským zemím nastínil svůj plán, jak hodlá evropskou exekutivu v dalších pěti letech vést.
Barrosa kritizoval hlavně Sarkozy, jemuž se nelíbí, že předseda Komise prosazoval liberální hospodářskou politiku a dostatečně v ní nezohlednil podporu zaměstnanosti. Sarkozy znovu zopakoval, že jeho představou je „ochranářská Evropa“.
Témata:
České a po něm švédské předsednictví nyní zahájí jednání s politickými frakcemi v Evropském parlamentu a budou se snažit pro Barrosa vyjednat podporu.
O jménu nového šéfa Evropské komise by měl Parlament jednat již na svém prvním zasedání v polovině července. Socialisté, zelení a liberálové v tuto chvíli začali stupňovat kampaň proti jeho opětovnému jmenování. Zdroje blízké parlamentnímu jednání informovaly o tom, že poslanci mohou ustoupit výměnou za předsednické posty v důležitých parlamentních výborech.
„Jsem extrémně pyšný, že jsem získal jednomyslnou podporu,“ uvedl Barroso na tiskové konferenci, která se konala včera večer. Barroso přiznal, že jej podpora všech členských zemí dojala. „Mám dojem, že práce této Komise byla oceněná,“ dodal.
Český premiér Jan Fischer, který jednání naposledy vede z pozice předsedy Evropské rady uvedl, že Barroso nabídl záruku stability v časech nejistoty. „Získal podporu jak z levé tak z pravé části politického spektra,“ řekl Fischer na tiskové konferenci. Doufá, že Parlament Barrosa podpoří „co nejdříve“. „Chceme se vyhnout zpoždění a chceme jednat efektivně,“ řekl.
Bývalý portugalský premiér ocenil, že podporu získal jak od levicových tak i pravicových lídrů a vyjádřil naději, že se Parlament zachová stejně.
„Evropa musí být projektem, který jde napříč stranami,“ řekl Barroso. Podle jeho slov „je třeba hledět i za horizont politických stran“.
Na otázku, jaké budou priority jeho druhého mandátu Barroso sdělil, že prioritou číslo jedna je řešení finanční a hospodářské krize. Druhou prioritou je pak uzavření mezinárodní dohody o klimatických změnách na prosincovém jednání v Kodani. K dlouhodobým výzvám a plánům se ale nevyjádřil.
Hlavy států Barrosovi vyjádřily politickou podporu, odmítli jí ale dát právně závaznou formu. Obávají se totiž, že by Parlament mohl Barrosa v červenci zamítnout.
Diplomaté informovali o tom, že evropští lídři podpoří právně závaznou kandidaturu až ve chvíli, kdy by rozhovory s vedením politických frakcí ukázaly, že v Parlamentu existuje dostatečná podpora pro jeho opětovné jmenování.
Jednání o „irských“ zárukách k Lisabonské smlouvě byla odložena až na dnešek. Irové by rádi, aby záruky byly přijaty v podobě protokolu, jehož právní status by byl srovnatelný se samotnou smlouvou. To by ale spustilo vlnu ratifikací v některých členských zemích, jejíž výsledek by byl nejistý.
