inzerce
Souvislosti:
K 1. červenci Česká republika předá rotující půlroční předsednictví Radě EU Švédsku, které se bude muset vypořádat s řadou výzev - především s nejistotou v institucionálních otázkách EU a s dopady nejhorší ekonomické recese od světové hospodářské krize ve třicátých letech.
Švédsko se rovněž připravuje na summit o klimatických změnách v Kodani, jehož hlavním úkolem je představení dokumentu, který nahradí Kjótský protokol.
Další rozšiřování EU nepatří k ambiciózním bodům na švédském programu. I přesto Švédsko doufá, že EU během podzimu zveřejní požadavky na udělování víz zemím, které splnily podmínky. S největší pravděpodobností se jedná o Makedonii, Černou horu a Srbsko.
Témata:
Carl Bildt, ministr zahraničí Švédska, které za několik dnů převezme rotující předsednictví Radě EU, na včerejší tiskové konferenci varoval, že se během šestiměsíčního působení v čele EU jeho země nehodlá angažovat v řešení žádných bilaterálních konfliktů. Měl na mysli hraniční roztržku mezi Chorvatskem a Slovinskem, dlouhotrvající spor o název státu mezi Řeckem a Makedonií a napětí mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek plynu.
Když byl novináři dotázán, zda Švédsko zamýšlí hledat řešení hraničního sporu mezi Slovinskem a Chorvatskem, které stojí v cestě hladkému průběhu přístupových rozhovorů druhého z nich, odpověděl neskrývaným ne.
„Zda něco zamýšlíme? Odpověď zní ne. Jelikož obě země mají na zbrždění rozhovorů svůj podíl, je čas na zamyšlení,“ řekl ministr a dodal: „Jedná se o bilaterální spor. Zodpovědnost za vyřešení takových sporů mají jen ty země, kterých se spor týká. Nemělo by to mít žádný dopad na přístupové rozhovory, ale bohužel se tak stalo. Nyní nastal čas, aby se obě země zamyslely, a po nějakém čase se uvidí, zda to k něčemu vedlo.“
Ještě před několika dny však Slovinsku a Chorvatsku svitla naděje, že jejich dlouhotrvající hraniční spor dospěje ke zdárnému konci. Jak Francie, tak Česká republika během svých předsednictví EU, a zejména Evropská komise, investovaly mnoho úsilí, aby nalezly vhodný kompromis, který by obě znesvářené země usmířil. (EurActiv 15/06/09)
Bildt, který se pilně zapojoval do urovnávání sporů během balkánských válek po rozpadu Jugoslávie, si neodpustil ohledně Balkánu několik vtipů a okolní novináře velmi pobavil, když prohlásil: „Západní Balkán vás pořádně zaměstná, jestliže nemáte nic jiného na práci.“
V souvislosti s Makedonii, která požívá statut kandidátské země EU od roku 2005 a jejíž přístupové rozhovory ztroskotaly na řecko-makedonském sporu ohledně používání názvu Makedonie, označil švédský ministr zahraničí jako další „bilaterální záležitost“, ve které by mohla případnou zprostředkovatelskou roli sehrát i Organizace spojených národů (OSN). Zdůraznil však, že obě země „nemohou očekávat, aby za ně jejich problémy řešil svět.“
Jako bilaterální označil švédský ministr zahraničí i nedávný spor mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek ruského plynu do Evropy.
Klimatické změny a ekonomika
Bývalá poslankyně Evropského parlamentu a současná švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmström, která se včerejší tiskové konference v Bruselu rovněž zúčastnila, neskrývala své přesvědčení, že nadcházejících šest měsíců nebude pro její zemi, která se chystá převzít předsednictví EU, procházka růžovým sadem. V programu hlavních cílů, kterých hodlá Švédsko během vymezeného času dosáhnout, se nachází i boj s globálními klimatickými změnami. Ten bude předmětem jednání konference OSN, která se uskuteční v prosinci v Kodani.
Probíhající ekonomická krize, která nabyla globálních rozměrů, umístila na program švédského předsednictví také výzvy spojené s řešením stále rostoucí nezaměstnanosti a rozpočtových deficitů členských států.
Mezi další témata, o kterých oba ministři před novináři hovořili, bylo případné členství Turecka v EU, institucionální změny, které přinese Lisabonská smlouva, a součásná situace v Íránu.
Dnes (23. června) budou priority šestiměsíčního předsednictví Švédska prezentovány švédskému parlamentu.
