inzerce
Včera přijatá deklarace zaručuje všem státům Unie, že budou včas informovány o každé jednotlivé osobě, která poputuje z americké základny v zátoce Guantánamo na evropskou půdu. Právo na znalost amerických tajných materiálů bude tedy náležet nejen těm zemím, jež se rozhodnou vězně přijmout, ale také všem ostatním členům schengenského prostoru.
O dohodě se Spojenými státy ohledně Guantánama se začalo na „transatlantické ose“ intenzivně diskutovat hned po té, co pro ni ministři vnitra Unie na začátku června vymezili mantinely (EurActiv 4.6.2009). Některé země tehdy vyjádřily obavy, že bez ohledu na jejich rozhodnutí se osoby podezřelé z terorismu díky faktické neexistenci hranic mezi zeměmi Schengenu na jejich území mohou dříve či později dostat. Rada ministrů zahraničích věcí (GAERC) proto včera schválila deklaraci, která klade na tento problém zvláštní důraz.
Unie si od dokumentu slibuje především přínos pro vzájemnou transatlantickou spolupráci v boji proti terorismu. „EU doufá, že podporou Spojených států v jejich odhodlání uzavřít Guantánamo přispěje ke změně jejich politiky a pomůže jim uzavřít tuto kapitolu. Úzká spolupráce založená na sdílených hodnotách je nutnou podmínkou účinného boje proti terorismu za současné ochrany svobody a bezpečnosti našich obyvatel,“ píše se ve stanovisku českého předsednictví.
O tom, zda přijmout či nepřijmout někoho z 229 vězňů, kteří stále zůstávají na Guantanámu, si bude každá země rozhodovat sama. „Je to na členském státu, v jeho zájmu, i v zájmu ostatních zemí, aby docházelo ke sdílení informací,“ řekl Jonathan Faull z Evropské komise. „Ostatní země mohou sice vznášet námitky, ale rozhodnutí o tom, zda přijmout nebo nepřijmout lidi je vždy jen v kompetenci jediného státu,“ dodal Faull.
Ke zprovoznění věznice na Guantánamu došlo v lednu 2002. Od té doby jí prošlo skoro osm stovek lidí, které Američané podezírali z teroristické činnosti nebo z příslušnosti k některé ze zakázaných organizací. Zařízení proslulo nelidskými praktikami při výsleších, které jsou v rozporu s mezinárodními konvencemi (z čerstvě zveřejněných materiálů například vyplynulo, že Chálid Šajch Mohammed, jeden ze strůjců útoků z 11. září, se podrobil technice známé jako waterboarding celkem 183krát ) a také tím, že vězni tam byli dlouhé měsíce zavřeni bez obvinění nebo práva na soud. Někteří z pěti stovek propuštěných z Guantánama se opět zapojili do teroristické činnosti.
Co se týká přijímání vězňů, zůstávají členské státy Unie rozděleny. Například Česko, Slovensko nebo Rakousko žádného člověka podezřelého z terorismu na svém území nechtějí. Vstřícný postoj naopak projevili Francouzi, Portugalci, Španělé, Britové nebo Italové. Italský premiér Silvio Berlusconi včera osobně americkému prezidentu Baracku Obamovi slíbil, že jeho země přijme tři vězně – pravděpodobně Tunisany. Mluví se o tom, že do zemí Evropské unie by mohlo zamířit celkem asi šest desítek domnělých teroristů. 
