inzerce
Vědecké poznatky naznačují, že mají exhalace a zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vliv na klimatické změny. Podle programu, který byl v ČR před čtyřmi lety přijat, se následné negativní dopady na funkci ekosystémů projevují na národní úrovni především ve změněném vodním režimu a v jeho kvalitě, dále také v zemědělství a lesním hospodářství. Původně byl v ČR v roce 1999 přijat dokument „Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice“. Z důvodu nových věděckých poznatků, ale také z důvodu vstupu ČR do Evropské unie, byl v březnu roku 2004 přijat nový aktuálnější „Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR“ (dále jen Národní program).
Národní program má mimo jiné za cíl splnění redukčního cíle stanoveného Kjótským protokolem a mezinárodními dohodami, podporu udržitelného rozvoje, atd. V dokumentu se uvádí, že bylo roku 1990 v České republice „emitováno 190,5 mil. CO2 ekv. (tj. včetně započtení CH4, N2O, HFC, PFC a SF6).“ Během následujících čtyř let pak tyto emise poklesly asi o jednu čtvrtinu a na této úrovni už zůstaly. V roce 2001 činil pokles skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 něco přes dvacet čtyři procent. Objem emitovaných skleníkových plynů na obyvatele byl ale stále příliš vysoký a vzhledem k budoucím jednáním o další implementaci Protokolu po roce 2012 bylo třeba přiblížit tyto, ale také další ukazatele, hodnotám v EU.
Vláda bude dnes hodnotit pokles emisí od roku 2004 a účinky jednotlivých přijatých opatření. Podle tiskové zprávy, kterou včera vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR, zpráva o vyhodnocení dopadů Národního programu podtrhuje „významný pokrok v oblasti snižování emisí skleníkových plynů“. Současně ale upozorňuje na problematickou oblast silniční dopravy, kde je zaznamenán trvalý meziroční nárůst emisí. V dokumentu se uvádí také zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice. Nejvíce vzrostl procentuální podíl biomasy (79%), za ní pak následují vodní elektrárny s jedenácti procentním podílem. Bezpečná a udržitelná energetika je také jedním z důležitých témat předsednictví České republiky v Radě EU v první polovině příštího roku.
Národní program uvádí zemědělství a vodohospodářství jako nejrizikovější oblasti dopadů klimatických změn. Zpráva v tomto směru vyzdvihuje uskutečňovaná protierozní a agroenvironmentální opatření, v oblasti vodohospodářství pak adaptační opatření, která mají zamezit tvorbě povodní a zajistit dostatek pitné vody.
V návaznosti na výsledky dnešního jednání vlády a na jednání na úrovni EU i OSN předloží Ministerstvo životního prostředí ČR do konce září tohoto roku návrh nové politiky ochrany klimatu.
