Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Vnitřní trh zvýšil konkurenci, firmy ale chtějí méně regulace


zdroj: Evropská komise.

16.10.2012
I přes četné přetrvávající bariéry, například v oblasti služeb či podnikání, vnitřní trh EU, který zahrnuje čtyři základní svobody: volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb, významnou měrou přispívá k lepší konkurenceschopnosti evropské sedmadvacítky. Podle zástupců českého byznysu by to ale chtělo méně regulace, která se mnohdy míjí účinkem.

inzerce

Vnitřní trh EU je považován za jeden z největších úspěchů evropské integrace, a není proto divu, že je na něj Evropská unie patřičně pyšná. V současné době si spolu se členskými zeměmi připomíná dvě desetiletí od jeho vzniku.

Zatímco zpočátku zahrnoval jednotný trh EU pouze dvanáct zemí, a týkal se tak „pouze“ 345 milionů obyvatel, nyní jej tvoří všech 27 členských států EU. Z jeho výhod proto těží více než půl miliarda lidí. 

„Za největší přínos vnitřního trhu EU považuji to, že umožňuje propojovat dříve národní ekonomiky a maximalizovat ekonomickou efektivnost ve všech možných oblastech,“ sdělil EurActivu Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. 

Jednotný trh EU, který se opírá o čtyři základní stavební kameny, tedy volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, generuje největší HDP ze všech světových ekonomik a v globálním měřítku představuje největší ekonomický prostor na světě. Od roku 1993, kdy vnitřní trh vznikl, si podle statistik Evropské komise připsal na účet již téměř tři miliony nových pracovních míst.

„Obchod mezi zeměmi EU v období 1992 a 2011 vzrostl z 12 na 22 % HDP EU a vývoz ze zemí EU do zemí mimo Unii se rovněž výrazně zvýšil,“ uvedl při zahájení oslav vzniku vnitřního trhu Michel Barnier, evropský komisař odpovědný za vnitřní trh a služby.

Širší nabídka zboží a služeb

Česká republika se stala součástí trhu s více než 500 miliony spotřebiteli a více než 20 miliony podniky v roce 2004, kdy spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy vstoupila do EU. Okamžitě tak mohla těžit z výhod trhu, tedy především z garance čtyř základních svobod.  

Zatímco rok před vstupem tvořil objem zahraničního obchodu České republiky se členskými státy EU, kam směřuje drtivá většina českého zboží a služeb, 89 miliard eur, o pět let později vzrostl na 149 miliard eur.  

„Vnitřní trh EU dnes tvoří 83 % českého vývozu a českým spotřebitelům přinesl širší nabídku zboží a nižší ceny,“ uvedla europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL; EPP). Podle jejích slov se vstup Česka do EU, který jí zajistil přístup na jednotný trh, postaral o změnu legislativního prostředí směrem k férovým pravidlům pro podnikatele i spotřebitele. Roithová připomíná, že se výrazně zlepšila i vymahatelnost práva. 

Užší verze jednotného trhu 

Výhody jednotného trhu EU, k nimž patří třeba volné cestování prakticky po celé Evropě, rozmanitost zboží v regálech obchodů nebo možnost studia či založení firmy v zahraničí, se v průběhu let pomalu stávají pro občany EU samozřejmostí. To si uvědomuje i český premiér Petr Nečas (ODS). 

„Existence vnitřního trhu a jeho stále pokračující integrace přinášejí jak občanům, ať už v roli spotřebitele, studenta či pracovníka, tak soukromým společnostem například při obchodování, přeshraničním usazování či zaměstnávání zahraničních pracovníků každodenní výhody, které jsou paradoxně dnes považovány za téměř samozřejmé,“ řekl redakci. 

Nikdo se již nepozastavuje nad tím, že při cestování na dovolenou či na služební cestu po Evropě nemusí mít u sebe pas, nebo že si může volně vybrat poskytovatele některých služeb, nebo si uložit úspory v zahraniční bance. 

Mnoho lidí by proto mohlo nabýt dojem, že vnitřní trh EU je již dokončen a plně funguje. Jak ale tvrdí řada odborníků a politiků, které EurActiv oslovil pro jiný článek (EurActiv 15.10.2012), ukazuje se, že opak je spíš pravdou. 

Například ekonom a člen NERV Michal Mejstřík je toho názoru, že jednotný trh EU sice vznikl, ale rozhodně nevypadá tak, jak si jej politici před dvaceti lety vysnili. „Vnitřní trh tu je, ale v mnohem užší podobě,“ sdělil redakci. 

„Vnitřní trh má v některých ohledech značné nedostatky a některé integrační kroky nebyly řádně dotaženy, případně nebyly vůbec zahájeny,“ myslí si Jan Hamáček z ČSSD. 

Implementace pravidel pro jednotný trh EU tak pokulhává například v oblasti energetiky, dopravy, duševního vlastnictví nebo služeb (i finančních) a mezery se najdou i v případě zmiňovaného volného cestování.  

Europoslankyně Roithová, která se bude na začátku příštího roku ucházet o post české hlavy státu, dodává, že nedostatky lze stále spatřovat také u předpisů pro elektronické obchodování a v neposlední řadě chybí i pravidla pro férové a transparentní přeshraniční veřejné zakázky. „Tato pravidla by uvolnila velký potenciál pro růst i českého hospodářství,“ podotýká.  

Neúplná implementace a přílišná regulace 

S překážkami pro úplné dokončení jednotného trhu EU se dennodenně setkávají například podnikatelé. Hlavním důvodem je podle nich stále odlišné podnikatelské prostředí ve 27 členských zemích EU. 

„Velké nedostatky vidíme v oblastech, jako je například přístup občanů a podnikatelů ke službám v jiných členských státech, jako jsou běžné účty či zásilkové služby,“ myslí si Petr Valenta z Odboru legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory ČR. Další bariéry lze podle něj vystopovat i v oblasti elektronizace a volného digitálního trhu, přístupu podnikatelů k financím, v oblasti daní, technických požadavků či regulovaných profesí. 

„Problém představuje i neexistence páteřních dopravních sítí,“ dodává. 

Podle Petra Jonáka ze společnosti AWT, která poskytuje služby nákladní železniční dopravy v Evropě, je to právě tento druh dopravy, kde se teorie míjí s každodenní praxí. Jednotlivé státy si totiž na železnici drží vlastní bezpečnostní předpisy, používají různé napájecí systémy a mají řadu administrativních překážek, které přístup dopravců z jiných zemí značně komplikují. 

„Získat homologaci na dopravu v jedné zemi bývá proces na několik let. Pokud chcete jezdit například jen ve čtyřech zemích střední Evropy, potřebuje mít vaše lokomotiva až pět různých napájecích systémů,“ vysvětluje. 

Neúplná implementace pravidel vnitřního trhu EU trápí i společnost Škoda Auto. „Kdybychom měli pojmenovat největší překážky bránící v podnikání, určitě by to byla přemrštěná regulace, která nepřiměřeně omezuje a svazuje evropský průmysl,“ sdělil redakci ředitel vnějších vztahů Michal Kadera

Kromě toho, že vlády evropských zemí chtějí po velkých průmyslových podnicích, aby udržovaly zaměstnanost, vytvářely nová pracovní místa a investovaly do vědy a výzkumu, současně je podle Kadery svazují řadou nadbytečných regulací, například v enviromentální oblasti.  

„Původně měly možná dobrý cíl, ale způsob provedení často způsobuje jen administrativu navíc a míjí se účinkem,“ říká. 

Sousedské půtky 

Vnitřní trh EU samozřejmě neovlivnil pouze velké průmyslové podniky, ale pochopitelně se dotkl i menších živnostníků.  

I přesto, že pro malé a střední podniky znamenalo zásadní snížení obchodních bariér otevření bran do dalších zemí EU, a tím pádem nové obchodní příležitosti, jednotný trh přinesl i větší konkurenceschopnost. Jinými slovy: firmy se musí více snažit, změnit své řízení a soustředit se na inovace. 

„Na jednu stranu mají firmy více příležitostí, ty ale pochopitelně platí pro všechny evropské hráče. Musíme se proto ve větší míře bránit proti obchodním nájezdníkům ze všech koutů Evropy,“ řekl EurActivu Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.   

„Firmy tak musí změnit zažité mechanismy sousedských půtek s konkurenty z Krnova či Jihlavy a zvyknout si, že jimi jsou nově firmy z Londýna nebo třeba Sofie,“ dodal. 

Krize jako impuls 

Společně s krizí, která v minulých letech zasáhla evropské ekonomiky, se podle premiéra Nečase začínají pomalu hýbat ledy a pozvolna se mění názor některých lidí, že vnitřní trh představuje již ukončenou kapitolu v dějinách evropské spolupráce. Mění se prý i náhled na to, že vlády členských států mu již nevěnují patřičnou pozornost. 

„Tento náhled se nicméně s přicházející hospodářskou krizí ukázal jako překonaný a vize dokončení vnitřního trhu nabrala novou dynamiku, mimo jiné i díky výrazně aktivnější roli Evropské komise a podnětům přicházejícím z Evropské rady,“ vysvětlil EurActivu.  

Nově předložené legislativní návrhy by tak podle něj měly odstranit přetrvávající překážky, o kterých se hovořilo výše.  

„Pochopitelně hlavní výzvou zůstává, aby samotné členské státy dodržovaly závazky plynoucí z legislativy vnitřního trhu a aby si zachovaly vůli pokračovat v jeho liberalizaci ve všech oblastech.“ 

S tím souhlasí i lidovecká europoslankyně Roithová. „Čistě českým problémem je malá prosaditelnost již platných pravidel,“ uvedla.  

Stanoviska: 

„Zřejmě největším přínosem vnitřního trhu je skutečnost, že mezi evropskými státy vznikl kompaktní prostor, v němž se uplatňují čtyři svobody,“ řekl EurActivu český premiér Petr Nečas (ODS). „Pochopitelně hlavní výzvou zůstává, aby samotné členské státy dodržovaly závazky plynoucí z legislativy vnitřního trhu a aby si zachovaly vůli pokračovat v jeho liberalizaci ve všech jeho oblastech.“ Premiér v tomto ohledu připomněl, že jedním z klíčových stimulů pro oživení politické vůle zdůrazňující potřebu dynamického rozvoje vnitřního trhu bylo rozšíření EU v roce 2004. Nyní tuto roli může sehrát hospodářská krize. 

„EU je dnes největším trhem v globálním měřítku a tuto příčku dokáže hájit i před takovým ekonomickým kolosem, jakým jsou Spojené státy,“ řekl redakci Jan Hamáček z ČSSD. „Další zásadní přínos jednotného trhu spatřuji v tlaku Bruselu na zvýšení ochrany spotřebitele a posílení jeho práv,“ doplnil. Nedostatky jednotného trhu jsou podle Hamáčka zapříčiněny tím, že EU je uskupením národních států, které sice mohou úzce spolupracovat, ale v mnoha tomu stále brání jejich různorodé zájmy. 

„Odbory považují princip volného vnitřního trhu EU ve smyslu zavedení čtyř svobod za obecně pozitivní jev,“ sdělil redakci Pavel Janičko, ekonomický poradce ČMKOS. „Často je ale příliš zřetelné, že některé postupy a rozhodnutí v rámci EU jsou motivovány zájmy velkých a mocných kapitálových skupin, a s nimi spojených členských zemí.“ Tento přístup vede podle Janíčka místo efektivního rozvoje EU jako celku k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými státy a k celkové nestabilitě. EU by proto měla využít potenciál vnitřního trhu k tomu, aby nebyl přínosem pouze pro „silné hráče“ (banky, korporace, velké státy), ale vedl k rovnoměrnému a efektivnímu rozvoji EU a Evropy jako celku. 

„Jednotný trh otevřel obrovský prostor pro české exportéry (…). Pro Českou republiku to znamenalo dvojnásobný růst, který však byl zastaven hospodářskou krizí,“ uvedla europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL; EPP).  

„I přesto, že jsme si velmi rychle zvykli na výhody vnitřního trhu EU, mnohem komplikovanější bylo uvést čtyři svobody do praxe,“ řekl redakci Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v Praze. „Komise se snaží aktivně odstraňovat přetrvávající překážky a zajistit, aby trh fungoval lépe. To ostatně dokazují její návrhy, které byly nedávno představeny“ (více např. EurActiv 4.10.2012). ČR má podle Michala na odstraňování překážek také svůj podíl: přispěla svým předsednictvím EU v roce 2009, jehož mottem byla „Evropa bez hranic“. 

„Vnitřní trh vznikl, avšak ne v podobě, v níž se původně očekával,“ myslí si ekonom a člen NERV Michal Mejstřík. Podle něj je nutné vnitřní trh považovat za velký úspěch evropské integrace, a to i přesto, že v některých oblastech zcela plně nefunguje. Příkladem může být volný pohyb osob, který zajišťuje vznik schengenského prostoru. Problém v tomto ohledu představuje například Řecko, které pravidla Schengenu nedodržuje. „Základní kameny vnitřního trhu nejenže nejsou plně dokončeny, ale jsou i omezovány,“ řekl Mejstřík, podle kterého na tom svůj podíl viny nese aktuální finanční situace periferních zemí EU. Vytvoření eurozóny pak bylo podle Mejstříka ambiciózním projektem, protože zahrnula příliš mnoho států. „Tím vlastně podkopala základy toho hlavního, tedy jednotného vnitřního trhu,“ vysvětlil. 

„Každý trh vyžaduje regulační rámec a EU jej dokáže poskytnout. Mám na mysli především politiku hospodářské soutěže, která je velmi důležitá. Platí totiž, že pokud má trh fungovat, musí být opečováván,“ uvedl Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. 

„Díky vnitřnímu trhu mohou i malé podniky dobývat bez větších problémů prakticky jakékoliv teritorium EU,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků. „Zásadní snížení obchodních bariér zapříčinilo, že se z pohledu nízkých nákladů vyplatí vyvážet v rámci celé EU i velmi malé množství zboží.“ Zavedení jednotného trhu mělo podle Havlíčka jeden důležitý vedlejší efekt. Firmy se přirozenou cestou naučily poznávat cizí kultury, mentality a filosofie. „To je ve svém důsledku činí konkurenceschopnější i v mimokontinentálním byznysu.“

„Jednou z nesporných výhod vnitřního trhu je garance čtyř základních svobod, které přinesly českým podnikatelům a občanům růst, zaměstnanost, inovace i lepší životní úroveň,“ myslí si Petr Valenta z Odboru legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory ČR. Evropská komise by se podle něj neměla příliš soustředit na dlouhodobé priority, ale naopak by měla „k oživení vnitřního trhu přijmout opatření, která budou mít okamžitý efekt na růst a zaměstnanost a také důrazný a rychlý dopad na zlepšení financování malých a středních podniků.“ 

„ČR jako výrazně proexportní ekonomika orientovaná na země EU patří mezi státy, které z myšlenky i postupné realizace jednotného trhu profitují nejvíce,“ je přesvědčen Petr Jonák ze společnosti AWT, která poskytuje služby nákladní železniční dopravy. „Jako dopravci přirozeně nemáme rádi bariéry, a to nejen ty fyzické, ale i administrativní nebo mentální. Bohužel právě železniční doprava patří mezi obory, kde se nejvíce míjí bohulibá myšlenka s každodenní realitou,“ dodal. 

„Z pohledu naší společnosti je největším přínosem vnitřního trhu především volný pohyb zboží a volný pohyb osob. S ohledem na úzké propojení jednotlivých značek koncernu Volkswagen, mezi které Škoda patří, pak považujeme za důležité také dokončení liberalizace volného pohybu služeb,“ sdělil EurActivu Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto. Rostoucí internacionalizace firmy se projevila podle Kadery také ve struktuře zaměstnanců: společnost vloni zaměstnávala 8,4 % zaměstnanců, kteří pochází z jiné členské země EU. Největší překážkou vnitřního trhu je podle Kadery fakt, že ve všech zemích EU nebyl plně implementován.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top