Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Volby mohou posílit extremisty ve střední Evropě

(en)

04.03.2010
Nacionalistické a extremistické strany by mohly uspět v blížících se volbách v Polsku, na Slovensku i v Maďarsku. Shodli se na tom politologové při nedávné diskuzi v Paříži.

inzerce

Příští prezidentské volby v Polsku či parlamentní volby na Slovensku a v Maďarsku nejspíš posílí extremistické strany, řekl během debaty Jacques Rupnik, politolog z ústavu Sciences Po. „Od té doby, co středoevropské státy vstoupily do EU, zde výrazně posílil populismus a nacionalismus,“ dodal Rupnik.

Debata se kromě extremismu zabývala i komunikačními problémy mezi Východem a Západem. „V roce 1989 mi bylo řečeno, že jsem Východoevropan. Do té doby jsem se považoval prostě jen za Evropana,“ podotkl ironicky estonský filmový režisér Ilmar Raag. „Dokonce ještě před rokem 1989 jsem jasně cítil přináležitost k Západu,“ dodal Raag o době, kdy jeho země ještě byla svazovou republikou SSSR. „Již před 1989 se lidé v tomto regionu považovali za Evropany,“ potvrdil Raagova slova Rupnik.

Magda Szabo, umělecká ředitelka Maďarského institutu v Paříži, prohlásila, že místo termínu „rozšíření“ měla Unie používat sousloví „přestavba Evropy“.

Krátce po pádu komunismu se politický kurz v osvobozených zemích radikálně změnil a mnohdy nabral opačný směr. „Evropská integrace byla v tomto regionu vnímána jako hrozba pro národní identitu a suverenitu,“ vysvětlil Rupnik. Tento fenomén potvrdila nízká volební účast v loňských volbách do Evropského parlamentu, ve kterých navíc uspěly nacionalistické strany.

Jozef Bátor z bratislavské Univerzity Komenského potvrdil, že vnímání EU zůstává v tomto regionu „ambivalentní.“ Občané sice podle výsledků voleb členství v Unii nadále podporují, ale k volbám chodí stále méně.

„Měli bychom hledat příčiny této nemoci,“ vyzvala Szabo. „Jen 400 tisíc voličů z 8milionové populace přišlo k volebním urnám,“ řekla Maďarka o loňských volbách do Evropského parlamentu. „Tento jev nutně nesouvisí se vstupem do EU, ale spíše s nízkou důvěrou v instituce,“ dodala Szabo. „Ekonomická krize také zvýšila nespokojenost Maďarů. Vinu však nesvalují na Unii, ale na účinky globalizace. […] Země totiž procházela vnitřní krizí ještě před vypuknutím recese.“

Vážná hrozba: extremismus

Podle nedávného průzkumu agentury Median by v dubnových maďarských volbách zvítězila strana bývalého premiéra Viktora Orbána s celými 65 % hlasů. Socialisté by získali 20 % hlasů a krajně pravicová strana Jobbik 10 %.  Extrémní Jobbik loni výrazně uspěla ve volbách do EP, v nichž získala podporu 14,77 % voličů a do Štrasburku vyslala tři poslance.

Důvodem, proč se Maďaři přiklánějí k pravici a extrémní pravici, jsou úsporná opatření, která zavedla současná vláda kvůli následkům ekonomické krize. Pravicové strany totiž slíbily, že odstraní ta „nejpalčivější“ opatření a zužitkují pomoc EU.

Podobný scénář nastane zřejmě na Slovensku, jen s tím rozdílem, že voliči pravděpodobně opět podpoří stávající vládní koalici. Ta je složená ze socialistického Smeru Roberta Fica, nacionalistické strany ĽS-HZDS a malé xenofobní formace SNS. Volby do EP, k nimž na Slovensku přišla pouhá pětina voličů, zajistily jeden mandát právě i zástupci nacionalistické SNS.

V Polsku zase premiér Donald Tusk na poslední chvíli oznámil, že se nezúčastní prezidentských voleb, které se uskuteční letos na podzim. Tuskovo rozhodnutí značně zvyšuje šanci, že ve volbách uspěje současný prezident Lech Kaczyński, jenž bývá obviňován z populismu. „Nedůvěra v instituce je v Polsku velmi silná, především mezi mladými lidmi, kteří přestávají chodit k volbám. Nicméně otevření se Evropě vnímají mladí jako zásadní úspěch posledních dvaceti let a jsou schopni mobilizovat své hlasy, kdyby je chtěl někdo připravit o evropské svobody,“ řekl Rupnik.

Trochu jiná je situace v České republice, kde Nejvyšší správní soud nedávno na návrh vlády rozpustil radikální Dělnickou stranu Tomáše Vandase. Jedná se vůbec o první případ, kdy česká politická strana skončila kvůli protiprávní činnosti. Argumenty pro rozpuštění hovořily o militantním rasismu a potlačování demokracie. V České republice jsou ovšem stále silní komunisté, kteří ve volbách do Poslanecké sněmovny běžně získávají kolem 15 % hlasů, avšak zatím nemají silný koaliční potenciál.

Vlna populismu způsobená ztrátou dlouhodobé politické vize zasáhla podle politologů v době po vstupu do EU všechny země Visegrádské smlouvy. V Polsku způsobily euroskeptické nálady posílení konzervativních myšlenek (Liga polských rodin) a agrárního protekcionismu (Sebeobrana). Na Slovensku bylo reformní období vystřídáno sociálním populismem stávající vládní koalice. Podobná je situace v Maďarsku, které navíc propadlo hluboké deziluzi ze svých politických elit a ekonomického zaostávání.

V České republice zase došlo k vyostření politického boje mezi dvěma nejsilnějšími stranami, které se chopily agresivní rétoriky. Představitelé pravicové ODS obviňují socialisty z populistických předvolebních „dárků“ voličům a z nerealistických návrhů na řešení krize. Sami se však musejí voličům zodpovídat za neuskutečněné či špatně fungující reformy. Červnové volby zatím nemají jasného favorita, i když průzkumy naznačují mírné vedení sociální demokracie.

 

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top