Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Socioložka Leontiyeva: Stát by měl více vzdělávat migranty


Yana Leontiyeva.

28.05.2014
Proti testům zjišťujícím u migrantů, kteří žádají o české občanství, míru jejich integrace do české společnosti nic zásadního nemá, stát by ale podle ní měl před tím, než se k něčemu takovému uchýlí, více zapracovat na vzdělávání cizinců. Nabídka integračních kurzů a školení pro migranty je v ČR omezená. V rozhovoru pro EurActiv na to upozorňuje socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR Yana Leontiyeva.

inzerce

Poměr udělených občanství vůči počtu cizinců, kteří žijí na území České republiky, je v Česku obecně nízký. Čím je to způsobeno?
To je pravda, ale pokud se podíváme na mezinárodní srovnání, tak nelze jednoznačně říct, že bychom měli v České republice výrazně nižší úspěšnost žádostí než jiné země. Myslím si, že za to do velké míry mohl ne příliš velký zájem podávat žádosti o občanství ze strany cizinců. Aspoň tak tomu bylo donedávna.

Důvodem zřejmě byla i poměrně zdlouhavá a někdy i nadbytečná administrativní zátěž celého procesu. Jak víme, v České republice nemají na občanství nárok cizinci, kteří se tu narodí rodičům bez českého občanství. Donedávna výraznou překážkou byla i nemožnost mít dvojí občanství. To znamená, že se úspěšní žadatele měli, až na některé výjimky, vždy vzdát svého původního občanství. A to pro mnoho migrantů byla zřejmě příliš vysoká cena.

„Díky novému zákonu o státním občanství můžeme očekávat nárůst úspěšných žádostí již koncem letošního roku.“

V kombinaci se zmíněnými důvody, většímu zájmu nepřispívala ani ta skutečnost, že české občanství vlastně pro migranty v ČR nemělo tak velkou přidanou hodnotu v porovnání s trvalým pobytem. Pokud cizinec získá trvalý pobyt, tak mu tento poměrně stabilní status již zajišťuje větší práva ve společnosti a přístup k mnoha důležitým sférám života, a tím umožňuje lepší integraci. Se ziskem českého občanství přichází hlavně volební právo, které zřejmě nekompenzuje ztrátu původního občanství. Kromě možnosti větší mobility, což platí zejména pro migranty ze zemí mimo EU, naturalizace v České republice má samozřejmě i důležitý symbolicky význam, který nechci nijak podcenit. Je to vlastně nejvyšší statusový stupínek pro migranta, který může být vnímán jako jakýsi přislib toho, že se stává plnohodnotným členem této společností. 

Od ledna letošního roku platí nový zákon o státním občanství. Myslíte si, že se jeho zavedením může situace výrazně změnit? Jak tento zákon vnímáte?
Upřímně řečeno, nemám na to jednoznačný názor. V určitých oblastech zákon zlepšení přinést může, ale spatřuji v něm i některé problematické body.

Největší pozitivní změna, kterou přináší, spočívá podle mého názoru právě v možnosti mít dvojí občanství. Vyvázat se z původního občanství je totiž v případě některých zemí problém a minimálně je to poměrně zdlouhavý a náročný proces. Zatím k tomu nemám potřebná data, ale myslím si, že nárůst úspěšných žádostí o státní občanství v ČR zaznamenáme již koncem letošního roku a pak v roce příštím.

Další podstatnou změnou, kterou nový zákon přináší, je standardizace požadavků na jazykové znalosti migrantů, tj. zavedení jazykových testů a také testů z reálií, což tu před tím vůbec nebylo. Dříve zjišťování jazykových kompetencí probíhalo velmi volnou formou. Jazykové kompetence byly posuzovaný úředníkem, který přijímal žádost o občanství. Nároky na jazykové znalosti nebyly příliš vysoké, ale ta míra subjektivity zde byla opravdu výrazná. Na druhou stranu, nově zavedené testy jsou o něco obtížnější, předpokládají znalosti jazyka na úrovní B1, což je o úroveň výše, než je tomu v případě žádostí o trvalý pobyt.

Zmiňujete testy, které zkoumají úroveň integrace cizinců v české společnosti. Co si o tomto požadavku myslíte?

Je to něco, co v české migrační praxi nemá obdobu. Diskuse, které se kolem těchto testů vedou, souvisejí s tím, jak vlastně stát definuje „češství“. Jinými slovy, co všechno musí člověk vědět, aby byl považován za úspěšně integrovaného do české společnosti, tedy někoho, kdo si zaslouží občanství této země. Kromě praktických otázek zaměřených na testování znalostí o tom, jak v určitých situacích reagovat a na jaké úřady se obracet, se test skládá i z otázek na historické souvislosti, geografii České republiky či ekonomické záležitosti.

Obecně by se dalo říct, že k současné podobě testu nemám příliš velké výhrady. Na druhou stranu, některé otázky jsou trochu úsměvné a občas ve mně vyvolávají pochybnosti, zda jsou pro cizince žádajícího o občanství opravdu tak užitečné.

Můžete uvést nějaký příklad?
Například tzv. občanský základ, který pokrývá 16 z celkových 30 testových úloh, obsahuje širokou škálu oblastí, začínaje zvyky a tradicemi, přes povědomí o politickém, soudním, vzdělávacím systému až po podrobnosti samostatné výdělečné činnosti. Zde se jaksi trochu zapomíná, že i poměrně dobře do české společnosti integrovaný imigrant nemusí mít povědomí o některých oblastech, s nimiž se v běžném životě zatím nesetkal. Například, není divu, že imigrant, který nemá děti ve školním věku ani sám nepracuje ve vzdělávaní, nemusí vědět, jak například oslovují svého učitele žáci na základní škole nebo kdy mají prázdniny. Stejně tak, ten, kdo v této zemi nikdy nepodnikal, ale měl třeba stálé zaměstnání, nemusí vědět, kolik je potřeba peněz pro založení akciové společnosti nebo kde se tato společnost musí nechat zapsat.

Ani znalost rodinného práva není podle mého názoru tak úplně samozřejmou záležitostí pro úspěšné migranty. Nemusí vědět například, která instituce rozhoduje o adopci dítěte, jaké přílohy patři k žádosti o manželství nebo kde se podává žádost o rozvod. V době internetu a širokého přístupu k informacím jazykově vybavený migrant si v případě potřeby tyto informace zjisti během několika minut.

Co bylo podle Vás smyslem zavedení těchto testů?
Nezúčastnila jsem se přípravy těchto testů, takže nemůžu jednoduše posoudit i původní záměr nebo smysl jejich zavedení. Zde nemalou roli hrál zřejmě záměr státu uplatňovat jakýsi princip větší zásluhovosti nebo přísnější selektivity při udělovaní českého občanství. Samozřejmě zde vnímám i jakousi edukativní funkci, která spočívá v tom, ze zmíněných testů se cizinci zřejmě mohou dozvědět některé celkem užitečné informace. Naštěstí všechny testové úlohy pro zkoušku jsou k dispozici na internetu, na webu zřízeném ve spolupráci rezortů vnitra a školství a spravovaném Národním ústavem pro vzdělávání. Každý cizinec, který se na tento test připravuje, si tedy muže všechny testové otázky projit a zapamatovat si správné odpovědí ze čtyř nabízených alternativ.

Jak jsem již říkala, nakonec to podle mého názoru není tak složité. Nejsem si ale jista, zda si i po roce od složení této zkoušky naturalizovaní migranti budou pamatovat, kde leží lázně Luhačovice nebo kde se nachází Krajský úřad Středočeského kraje. Největší komplikace u migrantů očekávám v části věnované znalostem historie, tam zřejmě napoprvé stoprocentně správně neodpoví nejen většina imigrantů, ale i nezanedbatelná část české populace. Otázkou, na kterou zřejmě nelze v tuto chvíli jednoznačně odpovědět, tedy podle mně zůstává: Co má být onen „nezbytný občanský základ? Zde je potřeba více času a také více studií, které ukážou, zda zmíněné testy opravdu testují znalosti, které měří míru integrace imigrantů v ČR. Takže vlastně jakákoliv debata na toto téma je přínosná.

Máte informace o tom, jak tyto testy cizinci vnímají už nyní?
Nemám dostatečná data k tomu, abych mohla příliš zobecňovat, ale několik ohlasů samotných migrantů se ke mně již dostalo. Často právě poukazují na to, že některé okruhy v testech jsou hodně specifické, například již zmíněná podnikatelská činnost. Pozastavují se i nad některými otázkami z historických reálií, které jsou podle nich příliš detailní na to, aby to věděl i člověk, který nestudoval dějepis v České republice. Zde se opět nabízí otázka, nakolik migranti vlastně potřebují podobné znalostí pro úspěšnou integraci v ČR. 

„Některé otázky v testu jsou trochu úsměvné a občas ve mně vyvolávají pochybnosti, zda jsou pro cizince žádajícího o občanství opravdu tak užitečné.“

Co byste viděla jako řešení této situace?
Myslím si, že by český stát měl posílit edukativní projekty zaměřené na migranty. Neměl by jen testovat tzv. míru integrace, ale také by měl rozšířit nabídku a zlepšit dostupnost integračních kurzů, školení a jiných vzdělávacích aktivit. Zároveň je potřeba reagovat na reálné zkušenosti a potřeby imigrantů v ČR a také diskutovat obsah onoho „integračního minima“ jak s odborníky na migraci, tak i se samotnými migranty. Doufám, že k tomu v budoucnu dojde. 

Jak již bylo zmíněno, v souvislosti s testy úrovně integrace cizinců žádajících o státní občanství se často skloňuje představa státu o tom, co znamená pojem „češství“. Jak na to pohlížejí čeští občané?
Z výsledků nedávného průzkumu, realizovaného v rámci mezinárodního projektu International Social Survey Project vyplývá, že nejdůležitějším atributem „češství“ je podle české veřejnosti znalost českého jazyka. Ve zmíněném výzkumu, realizovaném na přelomu roku 2013 a 2014 na reprezentativním vzorku české populace, bylo respondentům předloženo osm položek a u každé z nich měli uvést, nakolik je tato vlastnost důležitá pro to, aby byl člověk „opravdový Čech“ nebo „opravdová Češka“.

Znalost češtiny hodnotila jako důležitou naprostá většina dotázaných (95 %). Každý devátý respondent označil jako důležité české občanství (91 %) a, což je také zajímavé, pocit subjektivní sounáležitostí (88 %), tedy to, že se někdo cítí být Čechem nebo Češkou. Dále v pořadí, pro osm z deseti dotázaných bylo důležité to, zda se člověk v České republice narodil (83 %) nebo zde žil většinu svého života (81 %) a také to, zda má respekt k politickým institucím a zákonům této země (81 %). Na předposledním místě v tomto pomyslném žebříčků důležitých atributů češství byla existence českých předků, která byla důležitá pro sedm z deseti respondentů (70 %). A nakonec, méně než třetina oslovených obyvatel ČR (28 %) spojovala češství s křesťanstvím.

Autor: Lucie Bednárová.

Rozhovor vznikl u příležitosti konání debaty Maturita z češství. Co je doopravdy cílem testů pro žadatele o české občanství?, kterou uspořádala Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, NESEHNUTÍ, Friedrich Ebert Stiftung, zast. v ČR, Sociologický ústav AV ČR a migraceonline.cz.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top