inzerce
Dnes se v Bruselu k jednání sejdou ministři financí evropské sedmadvacítky aby společně diskutovali o návrhu koordinovaného postupu v době hospodářské krize, který připravilo francouzské předsednictví. Nejmenovaný úředník Evropské komise listu Financial Times sdělil, že plán Francie do značné míry kopíruje návrhy, které minulý týden představila Evropská komise.
Ta přišla s návrhem stimulovat hospodářský růst v Unii dodatečnými veřejnými výdaji o celkovém objemu 200 miliard eur (zhruba 1,5% HDP Evropské unie). Drtivou většinu těchto zvýšených výdajů (170 miliard eur) by přitom měly zaplatit členské země. Komise dále navrhla přistoupit k dočasnému snížení DPH v určitých oblastech nebo větší podpoře nezaměstnaných. Finanční prostředky by ovšem měly putovat výhradně do opatření, které jsou v souladu s prioritami Evropské unie jako je například boj s klimatickými změnami nebo podpora lisabonských cílů (jde například o větší podporu vědy a výzkumu).
Po včerejším jednání ministrů financí eurozóny se ale ukázalo, že přestože jsou státy zajedno v tom, že je na evropské úrovni třeba reagovat na hospodářskou krizi koordinovaně, názory, kolik by se mělo do ekonomiky nalít peněz, se značně různí.
Největším odpůrcem vyšších výdajů se stane zřejmě Německo, kde včera kancléřka Angela Merkel oznámila, že si země zatím nechává „všechny možnosti otevřené“. Uvádí to deník Financial Times. Navzdory sílící kritice domácích politiků kancléřka odmítá přistoupit k rozsáhlému snižování daní a dalšímu navyšování veřejných výdajů. Vláda podle ní zatím žádnou z možností nevylučuje, ale hodlá ještě analyzovat možné dopady fiskálních opatření a o dalších krocích rozhodne až po schůzce vládní koalice, která je naplánována na 5. ledna.
Německý financí Peer Steinbrück se podle listu v souvislosti s návrhy na koordinované zvýšení veřejných výdajů ze strany EU vyjádřil o víkendu v tom smyslu, že mu země, které chtějí přistoupit k rozsáhlým vládním výdajům připadají jako „lumíci“, kteří se řítí k útesu aby spáchali sebevraždu.
Francie, Británie a další členské země si to ale nemyslí a požadují razantnější navýšení výdajů.
Německo je ale podle informací agentury AFP ochotné přispět do společného evropského balíku nanejvýš tolik peněz, kolik bude potřebovat jeho vlastní ekonomika. Země Evropské unie by si podle Steinbrücka měly samy vybrat, jak se ke krizi postaví. Své reakce by ale měly koordinovat, říká ministr. Německo, které v nedávných letech přijalo řadu opatření zaměřených na návrat k vyrovnaným rozpočtům, tak vyjádřilo své obavy z nadměrných deficitů veřejných financí, do nichž se podle posledních odhadů Evropské komise řítí země jako Irsko (7%), Velká Británie (5,6%) nebo Francie (3,5%).
Na stranu Německa se postavily dále Lucembursko, Nizozemsko, Polsko a několik dalších, především nových členských zemí.
Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který ČR na jednáních v Bruselu zastupuje, se včera k plánům Evropské komise vyjádřil opatrně. Vondra novinářům řekl, že návrh představuje „dobrý základ pro diskusi“ a „některá opatření nejsou špatná“. Informovala o tom ČTK. Česká republika prý vítá zejména zjednodušení přístupu k financování ze strukturálních fondů a navýšení výdajů na vědu a výzkum.
Vicepremiér uvedl, že díky zlepšení stavu veřejných financí má ČR určitý manévrovací prostor pro navyšování veřejných výdajů. Dodal ale, že je třeba postupovat takovým způsobem, který „nepovede k rozvratu veřejných financí“ v jednotlivých členských zemích.
O návrzích na vytvoření záchranného balíku dnes budou jednat ministři zemí sedmadvacítky a připravit tak podklady pro vyjednávání na nejvyšší úrovni, k němuž dojde příští týden na summitu Evropské rady. 
