inzerce
Největší pokrok zaznamenala německá automobilka BMW, které se podařilo pouze za poslední rok snížit emise o 7,3%. Emise oxidu uhličitého u vozů japonské Hondy naproti tomu dokonce vzrostly o 1,1%.
Pokud jde o plnění emisního cíle 130 g oxidu uhličitého na kilometr do roku 2012, s nímž vloni v prosinci přišla Evropská komise, nejlépe k němu mají nakročeny francouzské a italské automobilky. Výrobci z těchto zemí snižují ale v průměru emise CO2 o méně než 2% ročně a na paty jim proto šlapou výrobci z Japonska, USA či Německa.
Podle neziskového sdružení Transport & Environment je pokrok, kterého se podařilo dosáhnout automobilce BMW, důkazem, že jsou firmy schopné emise snížit, pokud se jim pohrozí regulací a pokutami. „Příklad BMW ukazuje, že pod hrozbou legislativy jsou i přední automobilky schopné významně snížit emise CO2,“ říká ředitel Transport & Environment Jos Dings. Dings na základě toho odmítá námitky výrobců, kteří požadují prodloužení „zaváděcího“ období, během nějž se budou muset vyrovnat s náklady na nové technologie a vyzývá Evropskou unii, aby „v nátlaku pokračovala prostřednictvím náročných dlouhodobých emisních cílů“.
Ekologickému sdružení se nelíbí náznaky, z nichž vyplývá, že by EU mohla zmírnit čtrnáct let starý cíl, podle nějž by měly emise CO2 u aut měly v průměru klesnout o 120 g/km, a jsou rovněž rozladěné z toho, jak vlády ustupují tlaku automobilového průmyslu.
V červnu se německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země v současné době předsedá Evropské unii, za zavřenými dveřmi dohodli, že by výrobci mohli získat více času na zavádění emisních opatření a pokuty za odchylky od emisních cílů až do výše osmi gramů by měly být mírnější.
„Německé automobilky chtějí, aby se cíle pro emise CO2, vztahovaly v prvních letech pouze na nejčistší automobily. To je stejné, jako kdybychom požadovali, aby se zákaz kouření vztahoval pouze na nekuřáky,“ zlobí se Dings.
Přesto je však přesvědčen o tom, že Evropský parlament návrh nařízení během hlasování ve Výboru pro životní prostředí, které proběhne ve dnech 8.-9. září, zpřísní. Předběžná verze zprávy poslance Guida Sacconiho, který je parlamentním zpravodajem k tomuto nařízení, ale podporuje tzv. „integrovaný přístup“, podle nějž by výrobci museli v průměru snížit emise vyráběných vozidel na 130 g/km. Dalšího snižování emisí by pak bylo dosaženo dalšími opatřeními, jako je využití biopaliv nebo palivově účinnějších pneumatik. Zpráva ovšem počítá také se zavedením cíle 95 g/km do roku 2020.
Výrobci automobilů ale říkají, že pokrok, jehož dosáhli, je obrovský a tvrdí, že přestože vyrábějí účinnější automobily, spotřebitelé si je tolik nekupují a dávají přednost větším, pohodlnějším, bezpečnějším a rychlejším modelům, které jednoduše vypouštějí do ovzduší větší množství emisí než menší modely.
To platí zejména pro Švédsko, kde podle studie Transport & Environment lidé dávají přednost větším a silnějším automobilům domácích značek Volvo a Saab. V roce 2007 tato auta ale emitovala v průměru 180 g/km, což je vysoko nad evropským průměrem, který činí 158 g/km.
