inzerce
Jorgos Papandreu během své včerejší návštěvy Spojených států uvedl, že americký prezident Barack Obama Athény podpořil v jejich úsilí omezit spekulanty. „Od prezidenta Obamy jsme dostali kladnou odezvu a to znamená, že se tímto tématem bude zabývat nadcházející (červnový) summit G20,“ prohlásil řecký premiér po setkání v Bílém domě.
K možnému omezení spekulantů se nezávisle na řeckém premiérovi vyjádřil včera také předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Unie by podle něj na setkání zemí G20 ráda nastolila otázku spekulací s tzv. swapy úvěrového selhání (CDS; kreditní swapy), s jejichž pomocí se obchodníci pojišťují proti platební neschopnosti emitenta dluhopisu. Kreditní swap kupujícímu zajišťuje, že mu v případě krachu emitenta jeho prodávající dorovná ztrátu.
Komise se podle něj zabývá myšlenkou na úplný zákaz „čistě spekulativních nekrytých prodejů“ CDS v případě státních dluhů. Nekryté prodeje se oproti popsanému mechanismu liší v tom, že osoba, která CDS kupuje, nemusí státní dluhopis vůbec vlastnit. Podobné operace s oblibou využívají investiční společnosti (např. hedgeové fondy), které spekulují na možnost, že emitent dluhopisu zbankrotuje.
Otázkou možného omezení spekulací s kreditními swapy se mají na nejbližším setkání, které se uskuteční 16. března, zabývat také ministři financí EU.
Barroso včera zdůraznil, že ze současných potíží Řecka nelze obviňovat spekulanty, ale především vysoký státní dluh. Připustil ale, že spekulace na finančních trzích situaci zhoršují a že by evropská sedmadvacítka měla svůj přístup k prodejům CDS koordinovat.
Analytici ale namítají, že trh s kreditními swapy je příliš malý na to, aby dokázal srazit cenu dluhopisů nebo dokonce kurz eura a upozorňují, že pokusy o zákaz kreditních swapů mohou vyvolat výprodej řeckého dluhu.
Nad CDS se stahuje smyčka
Země G20 možné změny pravidel pro kreditní swapy řešily už vloni v září. Tehdy se dohodly na tom, že by se s podobnými deriváty mělo obchodovat na burze a že by k vypořádání obchodů mělo (ve vhodných případech) docházet centrálně. Tím by se omezilo riziko a vzrostla by transparentnost.
Evropská komise přislíbila, že do letošního léta připraví příslušný legislativní návrh, ale některé země chtějí jít nyní nad rámec této dohody a volají po tvrdém zásahu proti nekrytým prodejům CDS.
Jak celá věc dopadne je zatím otázkou. Jisté je pouze to, že případný návrh potřebuje podporu většiny ministrů financí EU a Evropského parlamentu. Prozatím podobným návrhům vyjadřují podporu především Německo, Francie (ta by podle ministryně financí Christine Lagarde měla v následujících dnech přijít dokonce s vlastním návrhem) a Řecko a zamlouvají se i předsedovi ministrů financí zemí eurozóny Jean-Claudovi Junckerovi. Británie, která je největším evropským centrem obchodů s deriváty, zatím mlčí.
Transatlantická spolupráce
Podle Barrosa je třeba také zlepšit spolupráci mezi orgány, které jsou na obou stranách Atlantiku zodpovědné za dohled nad kreditními swapy. Je prý třeba také zjistit, jestli se s konkrétními „pochybnými praktikami“ Unie nemůže vypořádat s pomocí stávajících pravidel na ochranu hospodářské soutěže.
Papandreu ve Washingtonu uvedl, že Obama přistupuje k možnému omezení spekulantů s otevřenou myslí. „Sami jsme se v uplynulých měsících stali obětí spekulantů. Obama mě ujistil, že tuto iniciativu považuje za užitečnou, důležitou, pozitivní, a že k nám Spojené státy v tomto směru přidají,“ řekl novinářům.
Nejmenovaný zástupce americké administrativy ve svém komentáři ale tak jednoznačný nebyl. Na otázku, zda Spojené státy budou podporovat omezení nástrojů jakými jsou například kreditní swapy odpověděl, že „hlavním úkolem řecké vlády je pokračovat ve svých plánech na obnovu fiskální stability a růstu ekonomiky“. 
