inzerce
Souvislosti:
Česká republika poslala do Bruselu svůj konvergenční program až v březnu letošního roku. Konvergenční program musí členské země, které hodlají přijmout společnou měnu euro, předkládat Evropské komisi vždy k 1. prosinci, vzhledem ke komplikacím při sestavování vlády však ČR poslala dokument do Bruselu až v polovině března.
Dokument obsahuje mimo jiné dosavadní i očekávaný vývoj veřejných financí s ohledem na přijatá opatření a vývoj ekonomiky a slouží k posouzení míry připravenosti členských zemí na přijetí společné měny.
Podle původně schváleného konvergenčního programu z roku 2004 měla Česká republika snížit svůj nadměrný deficit do roku 2008 a o dva roky později měla přijmout společnou měnu euro. V průběhu loňského roku však, zejména v souvislosti s navýšením výdajů přijatých vládou před loňskými parlamentními volbami, začalo být zřejmé, že Česká republika tento termín nesplní.
Březnová verze konvergenčního programu na léta 2006-2009 proto snížení rozpočtového deficitu pod hranici 3% HDP o dva roky posunula. V roce 2009 by měl deficit dosáhnout úrovně 3,2% HDP.
Podle alternativního scénáře, který vláda předkládá, by ke snížení deficitu mohlo dojít již o rok dříve (tj. na 2,9%HDP v roce 2009). Tento scénář ovšem počítá s přijetím úsporných politik, které dosud neprošly parlamentem.
Témata:
Evropská komise včera posoudila český konvergenční program a doporučila Radě, aby na svém setkání 10. června přijala závěr, že Česká republika nepřijala adekvátní kroky nutné k omezení deficitu veřejných financí a neplní svůj závazek z roku 2004, podle nějž měl nadměrný schodek poklesnout pod 3% HDP v roce 2008.
Komisi se zejména nelíbí, že přestože v loňském roce poklesl deficit na úroveň 2,9% HDP (ačkoliv toho nebylo dosaženo tolik vládními opatřeními, jako spíše vysokým hospodářským růstem), pro letošek se v souvislost s vloni schválenými novými výdaji přehoupne deficit opět přes tuto hranici a podle odhadů Komise dosáhne 4% HDP. To vše za situace, kdy je makroekonomický rámec příznivější než se původně očekávalo a země by tedy měla své schodky snižovat.
Přestože veřejné zadlužení ve výši 30,6% HDP je relativně nízké oproti Maastrichtskému kritériu 60%, v letech, která program pokrývá, má vzrůst o téměř dva procentní body na 31,3%.
Komise dále zdůraznila, že Česká republika je vysoce ohrožena z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Radě pak Komise doporučuje, aby vyzvala Českou republiku k
- zamezení dalšímu zhoršování stavu veřejných financí v roce 2007 a zajištění snížení nadměrného deficitu nejdéle do roku 2008
- přezkoumání složení veřejných výdajů, zejména s ohledem na snížení podílu mandatorních výdajů
- zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí s ohledem na stárnutí populace, zejména v oblasti penzijního systému a zdravotnictví
Stanoviska:
Komisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia uvedl: „Česká republika ve svém aktualizovaném konvergenčním programu nejméně o rok odsouvá opatření k odstranění nadměrného schodku, a to bez ohledu na skutečnost, že v roce 2006 byl již schodek nižší než 3 %, a že hospodářský růst byl silnější než se předpokládalo. Rozpočet na rok 2007 předpokládá podstatné navýšení výdajů. Doufám, že nadměrný schodek bude odstraněn co nejdříve, tím spíš, že prostor k jeho odstranění existuje.“
Podle ministra financí ČR Miroslava Kalouska Evropská komise vidí problémy na stejných místech, na nichž je vidí i česká vláda. „Hodnocení je podle našeho očekávání mimořádné kritické," uvedl Kalousek po včerejším zasedání vlády. „Kritika je samozřejmě nepříjemná, mnohem nepříjemnější ale je, že je absolutně objektivní a pravdivá,“ dodal ministr.
Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka vládu kritizoval. Topolánkova vláda podle něj nezvládá rozpočtovou situaci a zhoršuje vnímání České republiky v EU. „Navíc přichází s takzvanou reformou, která stav veřejných rozpočtů ještě zhorší," dodal. Sociálnědemokratické vlády dokázaly požadavky konvergenčního programu podle něj vždy splnit.
Český premiér Mirek Topolánek vidí vinu jednoznačně na straně sociálnědemokratických vlád. „Po počátečním úsilí Špidlovy vlády a nerealizaci těch kroků jsou to všechny tři předcházející vlády, to znamená jak Špidlova, tak Grossova, tak především za ten poslední půlrok 2006 je to vláda Paroubkova," uvedl. Reforma, s kterou přichází jeho vláda je naopak dostatečná. „Pokud by byla schválena, tak přesně odstraňuje výhrady EK jak byly prezentovány dnes,“ zdůraznil Topolánek.
