inzerce
Podle nově připravovaných pravidel by mohli unijní regulátoři finančních trhů omezit obchodování s některými deriváty jako jsou například takzvané swapy úvěrového selhání (credit default swaps - CDS), kterými se držitelé dluhopisů pojišťují proti selhání dlužníka.
Kritici neomezeného obchodování s těmito deriváty tvrdí, že spekulanti během posledních týdnů vyháněli ceny CDS Řecka do závratných výšin, a tak nakonec přispěli k uspíšení jeho žádosti o pomoc, která během následujících tří let dosáhne hodnoty 110 miliard eur (EurActiv 3.5.2010).
“Chtějí prostě větší transparentnost,” popisuje pohnutky úředníků Komise zmíněný zdroj s tím, že unijní regulátoři by měli mít lepší přehled o tom, jaké obchody se na trzích s deriváty uskutečňují. “Může být užitečné, když instituce vykonávající dohled budou moci stanovovat určité limity,” uvádí.
Je známo, že komisař odpovědný za problematiku finančních trhů Francouz Michel Barnier je velkým zastáncem co nejtvrdších regulací. Podle vlastních slov si hodlá “posvítit” na “neprůhledný a obrovský trh” s finančními deriváty. Zdroj z Komise tvrdí, že se Barnier v současnosti snaží vymyslet, jakým způsobem by mohli regulátoři (např. v ČR na finanční trhy dohlíží Česká národní banka) omezovat obchodování s deriváty.
Nový model regulace by se mohl inspirovat přístupem Washingtonu. Americká administrativa se chystá zavést omezení individuálních obchodů s deriváty, které budou tak velké, že samy o sobě mohou pohnout s jejich cenou ve prospěch obchodníka.
Analytici očekávají, že bývalý francouzský ministr zahraničí Barnier navrhne detailní sledování obchodů s deriváty a uchovávání dat o nich ve speciálních centrálních “skladech” tak, aby regulátoři měli lepší přehled o tom, co se na trzích děje.
V současnosti trh s finančními deriváty, který od roku 1998 “nabobtnal” ze 100 bilionů dolarů ročně na 700 bilionů v roce 2008, nepodléhá prakticky žádnému dohledu. Navíc ho drží v rukou jen několik velkých hráčů jako jsou například Goldman Sachs nebo Deutsche Bank.
Pod mikroskop
Investiční banky spekulující s deriváty se dostaly do hledáčku politiků i řady analytiků jako jeden z viníků finanční krize a kritika se na jejich hlavy snáší i v souvislosti s platební neschopností Řecka. Německá kancléřka Angela Merkel spolu s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym obvinili spekulanty z torpédování “křehkých” trhů.
Mnoho pozorovatelů je přesvědčeno, že spekulanti v posledních týdnech uměle “nafoukli” ceny CDS Řecka a výrazně tak přispěli k jeho rychlé žádosti o finanční pomoc. Podle regulátorů je ovšem problém v tom, že v současnosti neexistují ucelené záznamy o uskutečněných obchodech, a tak lze o záměrných pohybech cen ze strany spekulantů pouze spekulovat.
Řada ekonomů je však přesvědčena o tom, že přísnější regulace "zlotřilých" spekulantů mnoho dobrého nepřinese. Politici by se měli namísto řešení zástupných problémů zaměřit na zajištění dlouhodobé fiskální disciplíny v eurozóně, tvrdí.
Předpokládá se, že Barnier předloží soubor nových pravidel už v červnu a odstartuje tak kolečko vyjednávání mezi členskými státy EU, Komisí a Evropským parlamentem.
Ještě letos (pravděpodobně v říjnu) mají spatřit světlo světa návrhy zaměřené přímo na regulaci trhu s CDS, který od začátku milénia až do roku 2007 rostl neskutečnou rychlostí: z 900 miliard dolarů až na 62 bilionů těsně před krizí.
Unijní komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy otevřel vyšetřování podílu derivátů na globální finanční krizi už v říjnu roku 2008, měsíc po tom, co padla americká investiční banka Lehman Brothers. Komise v červenci roku 2009 zveřejnila komuniké, v němž žádá, aby došlo k omezení soukromých obchodů s deriváty (over the counter) a k založení centrálních zúčtovacích center (clearing houses), která by fungovala jako prostředníci pro obchody.
(EurActiv s Reuters.) 
