inzerce
Ve středu zveřejněný materiál "Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou", posuzuje míru připravenosti ČR pro vstup do systému zafixovaných kursů s úzkým fluktuačním pásmem - ERM II a pro následné přijetí společné měny. Z tohoto dokumentu i postoje vlády vyplývá, že česká ekonomika zatím není připravena pro vstup do eurozóny a tudíž v současnosti není vhodný čas ani pro zveřejňování jakéhokoliv pevného data přijetí eura ani pro usilování o začlenění do ERM II.
Jak si tedy Česko stojí vzhledem k maastrichtským kritériím? V příštím roce můžeme podle zprávy očekávat porušení dalšího z nich – pravidla o stabilní cenové hladině. Připomeňme jen, že to stanoví, že by inflace žádné země usilující o vstup do eurozóny neměla překročit průměr tří států, které ji mají nejnižší o více než 2%. Takovými zeměmi byly v minulém roce Malta, Finsko a Francie. Hodnota kritéria dosáhla 2,67%. Kromě rostoucích cen některých surovin a potravin se bude v roce 2008 Česko potýkat s dopady reformy veřejných financí, která bude mimo jiné znamenat změny nepřímých daní tedy i inflace a to směrem nahoru. "Kredit ČR by poškodilo, kdybychom nebyli schopni dodržet finanční disciplínu, kdybychom nebyli schopni dodržet své výdajové limity, kdybychom nebyli schopni snižovat deficit. Tento jev nikoliv," řekl ve středu ministr financí Miroslav Kalousek, aby vyvrátil domněnku, že by nadměrný růst cenové hladiny mohl zhoršit pověst ČR v zahraničí. Navíc se podle zprávy po odeznění jednorázových šoků můžeme těšit na návrat inflace na nižší hodnoty.
Dlouhodobou bolestí Česka, které se ve svém prohlášení dotkl i Kalousek, je vzhledem k plnění kritérií nadměrný deficit veřejných rozpočtů. Ten se letos očekává vzhledem k dobrému výkonu ekonomiky „jen“ ve výši 3,4% HDP, ač původní předpoklady byly o mnoho pesimističtější (až 4%). Do roku 2010 by se tento ukazatel měl snížit na 2,3% HDP. Analýza ministerstva financí však upozorňuje, že pro udržitelnost veřejných financí je nutné co nejrychleji nastartovat reformu zdravotnictví a důchodového systému.
S růstem cenových hladin se na podzim potýká celá Evropa. Průměrná meziroční inflace v listopadu dosáhla šestiletého maxima – v EU i eurozóně byla na hodnotě 3,1%, což je oproti říjnu nárůst o 0,4% respektive 0,5%. Jediné dvě země, kde v uvedeném období nedošlo ke zvýšení inflace jsou Rumunsko a Slovensko. Pro našeho východního souseda je tento vývoj mimořádně důležitý vzhledem k tomu, že usiluje o přijetí eura již k 1.1.2009. 
