inzerce
Průzkumy veřejného mínění k hospodářskému vývoji, které si každý měsíc objednává Evropská komise, dosáhly nejhorších výsledků od roku 1985, kdy se s jejich monitorováním začalo. Indikátor vnímání ekonomiky (ESI) spadl na úroveň 63,5 bodů v celé EU a na 67,1 bodů v eurozóně. Ještě v polovině roku 2007, tj. v období krátce před prvními signály hypoteční krize v USA, dosahoval téměř dvojnásobné výše 110 bodů.
Také indikátor podmínek pro podnikání (business climate indicator) dosáhl v prosinci své nejnižší hodnoty. Tato skutečnost odráží jednak pesimistická očekávání manažerů ohledně produkce, ale také rostoucí zásoby neprodaného zboží.
Eurostat, statistický úřad Evropské komise, se svými posledními zveřejněnými daty o vývoji evropského hospodářství také nevzbudil žádný optimismus. Podle jeho údajů ekonomika eurozóny v období od července do prosince zpomalila o 0,2%. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny zaznamenala pokles již v druhém po sobě jdoucím čtvrtletí, je eurozóna dnes považována za ekonomiku v recesi. Ani ve třetím kvartálu se tento trend nezměnil – evropská ekonomika opět zpomalila o 0,2%.
„Evropská komise zveřejní 19. ledna svůj nový hospodářský výhled evropské ekonomiky pro období 2009 – 2010. Vzhledem k tomu, že práce na dokumentu ještě nejsou u konce, nemohu zveřejnit žádná fakta a tabulky týkající se problému. Mohu jenom říci, že výhled do příštího roku je hodně deprimující,“ prohlásil ve svém vystoupení předneseném ve čtvrtek 8. ledna v Bratislavě Joaquín Alumnia, komisař pro o hospodářské a měnové záležitosti.
Evropská unie se ale nepotýká již jen s recesí, ale i nezaměstnaností. Celková nezaměstnanost v eurozóně dosáhla 7,8%, v EU-27 pak 7,2%. Obavy vzbuzuje úroveň nezaměstnanosti ve Španělsku, kde dosáhla 13,4%, a také v Maďarsku a pobaltských zemích (přes 8%). Amelia Torres, mluvčí komisaře Alumnii, vyjádřila lítost nad špatnou situaci v některých evropských zemích, zdůraznila však, že „ z pohledu celé EU roste nezaměstnanost jenom mírně.“
Komise v reakci na ne příliš povzbudivý vývoj ekonomiky vyzvala členské státy, aby dostály svým závazkům vypracovat a prosadit krizový plán v celkovém objemu 1,5% HDP EU, na němž se země dohodly na prosincovém summitu Evropské rady. Členské státy by na tento plán měly přispět prostředky v rozsahu 1,2% HDP. Alumnia ocenil, že objem prostředků, které členské státy do dnešního dne již odsouhlasily, dosáhl již výše 0,9% HDP z celkových 1,2%, a přivítal také rychlost, s jakou členské země jednaly.
Podle některých kritiků ale členské státy nepostupují při implementaci evropského plánu obnovy dostatečně rychle. Poul Nyrup Rasmussen, předseda socialistů v Evropském parlamentu, tvrdí, že se nic nenasvědčuje tomu, že by se EU svému cíli v rozsahu 1,5% HDP přibližovala. „Poslední tabulky, které jsem měl k dispozici, ukazují, že stimulační balíček, který dosud odsouhlasily větší členské státy dosahuje zhruba 0,5% HDP. Jenom Španělsko a Velká Británie investují do stimulace hospodářského růstu více než 1% svého HDP.“
Analytici potvrzují, že pomoc může přijít i ze strany Evropské centrální banky (ECB). Ta může již 15. ledna přistoupit ke snížení úrokových sazeb, což by pomohlo trochu rozehřát studenou evropskou ekonomiku. Může tak následovat Bank of England, která včera oznámila další snížení úrokových sazeb. Ty se dnes ve Velké Británii pohybují na rekordně nejnižší úrovni (1,5%). ECB může ke snížení sazeb motivovat jednak snaha o zachování konkurenceschopnosti vůči britské ekonomice, jednak klesající klesající míra inflace, která se dostala již pod úroveň 2% (což je cílová hodnota ECB).
