inzerce
Souvislosti:
EBRD byla zřízena v Londýně ke konci studené války a jejím úkolem bylo usnadnit postkomunistickým ekonomikám přechod k volnému trhu.
Spojené státy, které mají v bance největší podíl, v roce 2008 vyjádřily pochybnost zda je banka v době, kdy ekonomiky zemí střední a východní Evropy zažívají období vysokého růstu, ještě vůbec zapotřebí.
Globální ekonomická krize, která zachvátila řadu zemí, v nichž EBRD působí, dala ale existenci banky nový rozměr. Banka v současnosti ve střední a východní Evropě nebývale investuje a plánuje zemím poskytnout až sedm miliard eur, které jim mají pomoci čelit nejzávažnějším ekonomickým problémům, které jej potkaly od pádu komunismu.
EBRD se také 6 miliardami podílí na 24,5miliardovém balíčku Světové banky a Evropské investiční banky na podporu regionu.
Témata:
Evropská banka pro obnovu a rozvoj za posledních dvacet let významně napomohla transformaci ekonomik střední a východní Evropy. Nyní upozorňuje, že se země musí zaměřit na zvládání rizik, která s sebou přináší integrace finančních trhů.
Země východní Evropy se podle EBRD doposud příliš spoléhaly na příliv peněz zvenčí a na zahraniční banky. Tím ale v čase úvěrové krize vzrostla jejich zranitelnost.
Ekonomové EBRD připouštějí, že integrace finančních trhů přispěla ke vzniku některých potíží, neboť podnítila úvěrový boom a tendenci půjčovat si v zahraničních měnách.
Přestože tyto faktory prohloubily recesi v centrální a výchdoní Evropě, zůstává podle EBRD integrace finančních trhů na Západě zdrojem růstu a to by se nemělo měnit ani do budoucna.
„Nadměrné posyktování úvěrů v zahraniční měně je třeba řešit. Lze toho docílit pomocí makroekonomických opatření, vytvoření právního rámce a tržní infrastruktury, která by podporovala financování v domácí měně,“ vyjádřila se EBRD.
Některé státy kritizovaly EBRD za to, že důrazněji nevarovala státy východní Evropy a střední Asie před půjčkami cizí měny v době kdy finanční krize nebyla ještě tak vážná. Východní Evropa je jednou z oblastí, kterou krize zasáhla nejvíc. Některé země jako například Maďarsko, pobaltské republiky nebo Ukrajina se musely dokonce obrátit na nouzové fondy Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.
