inzerce
Souvislosti:
Vrcholní představitelé nejvýznamnějších průmyslových a rozvíjejících se zemí (G20) se letos v dubnu shodli na tom, že by orgány zodpovědné za dohled nad bankovním sektorem měly mít právo zasáhnout v případě, pokud uznají, že způsob odměňování vede manažery k přijímání nadměrně rizikových rozhodnutí. Státy se k tomuto kroku odhodlaly v reakci na nejzávažnější finanční a hospodářskou krizi, která světovou ekonomiku za uplynulá desetiletí postihla.
Způsoby odměňování manažerů v řadě zemí EU vyvolaly velké pobouření poté co vyšlo najevo, že část peněz z kapes daňových poplatníků, které vlády vydaly na záchranu potápějících se bank skončily v podobě odměn na účtech jejich manažerů.
Francie v reakci na tyto skutečnosti vytáhla do boje za přísnější regulaci odměňování. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy minulý týden představil návrh, který má francouzský systém odměňování manažerů upravovat. Zároveň uvedl, že na setkání zemí G20, které se uskuteční ve dnech 24.-25. září v americkém Pittsburghu, bude prosazovat zavedení stropů, které by stanovovaly maximální výši odměn a zdanění těchto výkonnostních příplatků.
Témata:
„Bankéři si užívají, jako by byl rok 1999 a ne 2009,“ uvedl včera z pozice předsednické země švédský ministr financí Anders Borg před začátkem jednání ministrů zemí eurozóny.
„Tato kultura odměňování musí skončit a musí k tomu dojít v Pittsburghu,“ dodal.
Představitelé zemí EU a Spojených států chtějí finančním institucím (a především pak těch, které státy musely na vrcholu krize zachraňovat mohutnými injekcemi z veřejných zdrojů) zabránit v návratu ke způsobu odměňování běžném v době před vypuknutím finanční krize, který měl podle kritiků na svědomí, že manažery sváděl k nadměrně rizikovému chování.
Nizozemský ministr Wouter Bos, který se jednání ministrů v Bruselu zúčastnil, francouzský návrh ocenil. „Zdá se, že velké země jsou ochotné s námi koordinovat svůj postup a do jisté míry nastavit stejná pravidla pro způsob odměňování. A to je dobrá zpráva,“ uvedl.
Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagarde prohlásila, že se pokusí zbývající ministry financí přesvědčit, aby na návrh Francie přistoupily.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přišel s návrhem, podle nějž by se vyplácení odměn mělo rozložit do následujících tří let. Polovinu z nich (a u nejvyšších odměn dvě třetiny) by přitom manažeři dostali až v průběhu posledních dvou let. A obchodníci, jejichž investice by byly ztrátové, by žádnou odměnu nedostali.
Ty banky, které by se novým pravidlům odmítly podřídit, by se nemohly účastnit státem řízených akcí jako jsou například privatizace.
Sarkozy by také rád země G20 přesvědčil k zastropování a zdanění manažerských odměn. Dodal ale, že v případě, že na návrh ostatní země nepřistoupí, Francie by tato opatření sama nezaváděla.
Britský premiér Gordon Brown v úterním rozhovoru s deníkem Financial Times uvedl, že výrazná omezení nadměrných odměn podporuje, ale dal zároveň najevo, že se mu francouzský návrh na vytvoření povinných stropů příliš nelíbí.
Předseda ministrů financí zemí eurozóny Jean-Claude Juncker, který je zároveň premiérem Lucemburska, uvedl, že návrh Francie podporuje. Evropský komisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia ale prohlásil, že by se Evropa měla řídit pravidly, které Evropská komise přijala v dubnu.
Podle nich by banky měly mít právo odebrat manažerům odměny v případě, že jejich výkony nebudou naplňovat očekávání. Žádné limity ovšem neuvádějí.
