inzerce
Souvislosti:
Poté co na světových finančních trzích zavládl zmatek v důsledku otřesů na trzích s hypotékami ve Spojených státech na počátku srpna, reagovala Evropská centrální banka (ECB) injekcí ve výši zhruba 300 miliard eur, kterou poskytla finančním trhům k udržení jejich likvidity.
Poté, co otřesy přinesly obavy ze zpomalení ekonomiky doprovázeného růstem nezaměstnanosti, rozhodla se Evropská centrální banka ponechat navzdory původním očekáváním svou hlavní úrokovou sazbu minulý týden na nezměněné úrovni.
Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet byl ve světle těchto událostí vyzván k účasti na mimořádném slyšení před Výborem pro hospodářské a měnové otázky Evropského parlamentu, kterému předsedá socialista Prevenche Bères, za účelem projednání nedávného vývoje a reakce ECB na krizi.
Témata:
V reakci na výzvy řady poslanců po další regulaci na finančních trzích prezident Evropské centrální banky Jean Claude-Trichet, komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy a komisař pro ekonomické záležitosti Joaquín Almunia, zdůraznili, že vyšší transparentnost v oblasti stále komplexnějších finančních nástrojů, lepší řízení rizik ze strany bank a řízení rizik v oblasti finančních nástrojů by k obnovení důvěry na finančních trzích stačily.
Čím dříve bude důvěra obnovena, tím menší bude mít krize dopad na reálnou ekonomiku EU, zdůraznil Almunia.
Almunia poslancům také představil nejnovější odhad hospodářského růstu, který je oproti květnovým číslům nižší o desetinu procentního bodu. Zdůraznil, že rizika poklesu v souvislosti s otřesy vzrostla, avšak základní charakteristiky evropské ekonomiky zůstávají zdravé.
Ve svém komentáři k rozhodnutí ECB ponechat svou klíčovou sazbu nezměněnou Trichet zdůraznil, že „rizika cenové stability zůstávají ve střednědobém horizontu vyrovnaná“. Naznačil tím, že poté, co se finanční trhy zklidní, je další zvyšování úrokových sazeb stále ve hře.
Na upozornění jednoho z poslanců na zjevný paradox nalévání rozsáhlého objemu hotovosti do trhů s cílem zmírnit napětí a usnadnit krátkodobé úvěrové operace a zároveň ponechávání si dveří otevřených pro další nárůst úrokových měr, Trichet odpověděl, že hlavní cíl ECB udržovat cenovou stabilitu je zapotřebí oddělit od odpovědnosti ECB za spolehlivé fungování peněžního trhu.
„Kdybychom tyto odpovědnosti zamlžili a kdybych vám tvrdil, že kvůli krátkodobým turbulencím na peněžním trhu zpochybňujeme naší zodpovědnost za zajištění cenové stability v dvouletém horizontu,…zhoršili bychom současnou situaci na trzích,“ uvedl.
Stanoviska:
Prezident ECB Jean-Claude Trichet uvedl, že ECB opakovaně varovala, že se trhy obecně vyznačují „podhodnocením rizika“.
Z krize viní z velké části obrovskou komplexnost některých současných finančních produktů a uvedl, že jak ti, kteří takové produkty nakupují, tak ti, kteří je prodávají, jsou zodpovědní za pochopení a řízení rizik, které v sobě tyto produkty skrývají.
Aby toho bylo možné docílit, je zapotřebí dále zlepšovat dohled ze strany regulátorů, uvedl a dodal, že dohoda Basel II v oblasti bankovnictví pomůže, ale nevyřeší veškeré problémy.
Zdůraznil dále, že krizi je možné chápat jako varování určené trhům, aby se staly otevřenější vůči rizikům, které na sebe berou. „Skutečnost, že existuje podezření, že ne všechny finanční instituce vykazují skutečná rizika a potenciální ztráty, vytváří pocit absence důvěry,“ uvedl. „Jednoznačně musíme tuto záležitost vylepšit, neboť znovunastolení důvěry mezi samotnými institucemi je naprosto nezbytné.“
Trichet popřel, že by refinanční operace ECB sloužily k tomu, aby tahaly banky, které se chovaly nezodpovědně z potíží. „Centrální banky a jistě ani ECB nikomu nepomáhá. Půjčujeme na úrok na 24 hodinovém základě se zajištěním. Nenaléváme peníze těm, kteří se chovají špatně. Umožňujeme, aby trh fungoval dobře tak, aby ti, kteří se chovají dobře nebyli potrestáni turbulencemi. Ti, kteří se nechovají dobře, na to doplatí.“
Komisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia vyjádřil důvěru, že „zdravé charakteristiky evropské ekonomiky pomohou překonat současné finanční otřesy.“ Varoval však, že „očekávané zpomalení americké ekonomiky“ bude mít „negativní důsledky pro naše růstová čísla“. Vyzval zároveň členské země, aby se ve světle zvýšených rizik přidržely svých plánů na konsolidaci veřejných financí, které posílí odolnost evropské ekonomiky
Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy opětovně odmítl volání po regulaci ze strany Komise a upozornil, že „rychlá politická reakce bude s vysokou pravděpodobností špatnou reakcí“. „Věříme, že ‘odlehčená regulace’ založená na principech představuje pro finanční sektor ten nejlepší přístup“.
Dodal však, že zvyšování transparentnosti, řízení rizik a dohled nad trhem jsou nepostradatelné a připomněl, že toto bylo také cílem reformovaného rámce pro finanční trhy obsahující projekty jako jsou Basel II (oblast bankovnictví), MiFID (finanční nástroje) a Solvency II (pojišťovnictví), které ještě nejsou rozeběhnuté.
Zdůraznil ale: „Neměli bychom si ale namlouvat, že Basel II nebo MiFID by krizi odvrátily. Je třeba si uvědomit, že krize vznikla na základě rizikových půjček, které byly zabalené a prodávané institucionálním investorům, kdy někteří z nich zjevně ani nechápali povahu jejich rizika.“
McCreevy kritizoval roli ratingových agentur během krize: „Byly velmi pomalé ve snižování svých ratingů, jejich metodologie byla slabá a ne příliš dobře vysvětlená. Navíc čelí potenciálnímu konfliktu zájmů mezi poskytováním objektivního zhodnocení rizik a poskytováním poradenství, jak by instituce měly nástroje strukturovat. Musíme vědět, co agentury dělají a co ne.“
Komisař své vystoupení uzavřel slovy: „Měli bychom být vděčni, že se stávající rámec finančního dohledu postavil náporu uplynulých týdnů… Stávající rámec byl otestován a vydržel dobře.“
Někteří poslanci ovšem dále na potřebě další regulace trvají. Ieke van den Burg, koordinátorka socialistů (PSE) ve výboru, uvedla: „Potřebujeme strukturální opatření, která předejdou tomu, aby se podobné krize jako byla tato opakovaly a šířily… Role ECB nemůže být omezena pouze na poskytování pomoci v krizi. Je na čase, aby se Evropa lépe chopila situace a zavedla opatření, která zlepší regulaci a dohled nad finančními trhy.“
Další kroky:
8. října 2007 stane prezident ECB Trichet před výborem znovu v rámci „Monetárního dialogu“, který se obvykle odehrává čtyřikrát do roka.
