inzerce
Podle komisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almunii je navrhovaná strategie postavená na čtyřech pilířích, které zároveň odpovídají závěrům summitu G20, který se koncem minulého týdne konal v Pittsburgu (EurActiv 29.9.2009).
Podle tzv. „ústupové strategie“ mají vlády přistoupit k odstranění mimořádných fiskálních opatření v první řadě včas. Plán předpokládá, že vlády přikročí k fiskální konsolidaci v rozsahu minimálně 0,5% HDP ročně, odhodlají se k reformám na trhu práce, budou podporovat dlouhodobé investice a zpřísní národní rozpočtové rámce. Švédský ministr financí Anders Borg to včera uvedl po skončení neformálního jednání ECOFINu v Göteborgu.
Ústup do roku 2011?
V případě, že z nejnovějších predikcí hospodářského vývoje vyplyne, že se evropská ekonomika vrací na dráhu růstu, bude Evropská komise usilovat o implementaci ústupové strategie do roku 2011. „Naším vodítkem je střednědobá cenová stabilita,“ říká k tomu komisař Almunia.
Poslední odhady předpokládají, že evropská ekonomika poroste v příštím roce o 1% HDP. Evropská komise ale čeká, zda tyto odhady potvrdí i nejnovější informace, které jí mají členské státy dodat příští měsíc, zdůraznil komisař.
Zda se skutečně jedná o oživení bude podle Almunii jasné v případě, že se růstové predikce budou shodovat s očekáváními potenciálního růstu i bez fiskálních stimulů, a že růst „utáhne“ spotřeba domácností a investice.
Na otázku jakou roli bude společná strategie mít ve chvíli, kdy některé členské státy si patrně jdou svou vlastní cestou ministr Borg uvedl, že mezi ministry k žádným „neshodám ani k bouřlivým diskusím ohledně načasování nedošlo“.
K detailům a načasování ústupové strategie se podle Jean-Claude Junckera, lucemburského premiéra a předsedy Eurogroup, která sdružuje země eurozóny, členské země vrátí během prosince.
Politiky zaměstnanosti potřebují reformu
Almunia uvedl, že ministry členských zemí požádal, aby ve svých dalších krocích synchronizovali strukturální reformy s fiskální politikou. V souvislosti se strukturálními reformami zdůraznil především nutnost reformovat politiky zaměstnanosti tak, aby se zlepšily podmínky pro získání zaměstnání.
Podle komisaře je třeba hlavně zlepšit fungování školících zařízení a úřadů práce, zamezit opatřením podporujícím odchod do předčasného důchodu a omezování hranice pro odchod do důchodu. „Musíme zlepšit možnosti jak lidi starší 55 let udržet v zaměstnaní,“ dodal.
Pakt stability a růstu porušuje dalších devět zemí
Ze 27 zemí EU nyní Pakt stability a růstu, podle nějž by deficity veřejných financí neměly překročit práh 3 % HDP, porušuje 20 členských států, z toho 13 z 16 zemí eurozóny. Pakt vznikl v roce 1992 jako součást Maastrichtské smlouvy a Evropské komisi a Radě dává možnost monitorovat (a případně sankcionovat) fiskální situaci v členských zemích, které přijaly euro.
Almunia ale trvá na tom, že Paktu se tato situace nijak nedotkne. Jeho kredibilita by byla v sázce pouze v případě, že by nebyl řádně implementován.
„Pakt musíme používat flexibilním způsobem,“ dodal Juncker. V dobách stagnace hospodářského růstu podle jeho slov „můžeme být při uplatňování rozpočtových podmínek Paktu stability a růstu méně přísní“.
Evropská komise v současné době proti jedenácti členským zemím spustila proceduru nadměrného deficitu, která umožňuje členské země za vysoký deficit potrestat v případě, že se svým vysokým deficitem nic nedělají. Almunia potvrdil, že se Komise bude v nejbližší době zabývat dalšími devíti zeměmi, které strop 3 % HDP překročily.
Nejmenovaný evropský diplomat včera uvedl, že EU spustí v říjnu proceduru nadměrného deficitu v případě Německa. To v červenci zveřejnilo odhady, podle nichž by měl deficit v roce 2010 dosáhnout 6 % HDP a oznámilo, že si v příštím roce hodlá vypůjčit rekordní částku 86 miliard eur.
Podobně na tom bude i Francie, která pro rok 2010 počítá s deficitem 8,5 % HDP (letos to bylo 8,2 %) a návrat k vyrovnanému rozpočtu odložila až na rok 2015. Příští rok se navíc budou ve Francii konat regionální volby a naděje, že země do roku 2011 ustoupí od mimořádných protikrizových fiskálních opatření je tak zřejmě mizivá.
