inzerce
Podíl veřejného zadlužení na HDP se v zemích Evropské unie v letech 2008-2009 bezprecedentně zvýšil. Podle Evropské komise jde dosud o nejvyšší nárůst veřejného dluhu v dobách míru. Zatímco v roce 2008 činil dluh EU 61,5 % HDP, o rok později to bylo už 72,6 %. A zadlužení navíc dále poroste – pro rok 2011 Komise počítá s 83,7 % HDP.
Evropská komise a některé členské státy proto v důsledku celosvětové finanční krize a potíží s předluženým Řeckem začínají uvažovat, zda krizi nevyužít ke zpřísnění pravidel pro fungování eurozóny.
V současné době musí členské státy eurozóny plnit pravidla Paktu stability a růstu, který mimo jiné stanovuje známou hranici 3 % HDP povoleného schodku veřejných financí, ale také maximální úroveň veřejného zadlužení ve výši 60 % HDP. Pozornost Evropské unie se ale zaměřuje především na sledování rozpočtového kritéria a úroveň veřejného zadlužení zůstává stranou jejího zájmu.
Přestože překročení rozpočtových deficitů EU netrestá žádnými sankcemi, ale nanejvýš silným politickým tlakem, v případě porušení kritéria veřejného zadlužení se hříšník nyní podobné kritiky obávat nemusí.
„Je čas na odvážná řešení,“ říká nejmenovaný úředník Evropské komise. „Ještě před rokem by podobná diskuse byla tabu. Teď ale cítíme širokou podporu, kterou bychom už za tři měsíce nemuseli mít,“ dodává.
Jeho slova rezonují se včerejším prohlášením komisaře pro měnové otázky Olliho Rehna, který uvedl, že Evropa musí věnovat větší pozornost „dluhu a ne pouze deficitu“. Komisař to řekl u příležitosti zveřejnění nejnovějších prognóz Evropské komise k vývoji hospodářského růstu v zemích EU. Nutno dodat, že podobné výroky zaznívají také z úst představitelů dvou velkých evropských ekonomik – Německa a Francie.
Vyšší transparentnost veřejných financí
Rehnův mluvčí vysvětluje, že důraz na kontrolu veřejného zadlužení by mohl přinést posílení role evropského statistického úřadu Eurostat. Ten by do budoucna mohl být pověřen nejen sledováním vývoje státních, ale také krajských a obecních rozpočtů.
Přísnější monitoring by prý vládám zamezil skrývat skutečnou výši deficitu v decentralizované soustavě veřejných rozpočtů, což byl částečně také případ Řecka.
Nový cíl pro veřejné zadlužení?
Vyšší transparentnost ale podle Komise nestačí. Sdělení k přísnějšímu dohledu v zemích eurozóny, které má Komise zveřejnit příští středu (12. května), počítá ještě s přísnějšími opatřeními.
O konkrétní podobě návrhů se sice ještě diskutuje, jisté ovšem je, že Brusel v tuto chvíli zvažuje návrh na vytvoření zvláštní procedury, jejímž prostřednictvím by Unie mohla tlačit na státy, jejichž veřejné dluhy se začínají vymykat kontrole.
Většina zemí eurozóny dnes práh 60 % HDP (obsažený v Paktu stability) spolehlivě překračuje a Francie s Německem jsou tváří v tvář řecké krizi momentálně nakloněny zpřísnění pravidel pro nejzadluženější státy.
Komise uvažuje o několika variantách. Jsou mezi nimi například stanovení nové úrovně veřejného dluhu nebo vytvoření maximálního povoleného limitu pro tempo, jakým se státy zadlužují. Na stole je také možnost posuzovat země podle struktury dluhu – státy, jejichž dluh by držely primárně jejich vlastní domácnosti by měly být zvýhodněny oproti zemím, jejichž dluh mají ve svých rukou neevropské banky.
Pokud by taková pravidla začala platit, nebylo by Řecko rázem jedinou zemí, která by se dostala do hledáčku evropských institucí. Podobně by dopadla Itálie, jejíž dluh podle odhadů v roce 2009 činil 117,8 % HDP, Belgie (104 %), Irsko (96,2 %) a Portugalsko (91,1 %). Jak již bylo zmíněno, přísnější pravidla podporuje i Francie, a to i přesto, že se její dluh za loňský rok odhaduje na 87,6 % HDP.
Vše je ale podle mluvčího Evropské rady stále otevřené. Je však velmi pravděpodobné, že se státy eurozóny budou otázkou možného zpřísnění pravidel zabývat na zítřejším mimořádném summitu k Řecku, dodal.
Snižování úrovně veřejného dluhu není rozhodně nic snadného. Vlády za tímto účelem budou muset ustoupit od nákladných protikrizových opatření a budou muset provést zásadní úpravy ve veřejných výdajích, „často v rozsahu vyšším než 0,5 % HDP ročně“, říká Evropská komise.
Zkušenosti z minula ale ukazují, že možné je leccos. Ještě před vypuknutím finanční krize se Belgii v roce 2007 podařilo státní dluh stáhnout z více než 130 % HDP z počátku 90. let na 84,2 %. Podobně Velká Británie snížila po druhé světové válce svůj dluh postupně z 300 % HDP na 33 % v roce 1990.
Za porušení pravidel stopka dotacím
V souvislosti s dodržováním pravidel Paktu stability a růstu (i když ne nutně ve spojitosti s dluhovým kritériem) se v poslední době hovoří také o možnosti pozastavit hříšníkům dočasně proplácení peněz z evropských fondů. Naposledy tuto možnost zmínila německá kancléřka Angela Merkel. „Ti, kteří neplní maastrichtské kritérium pro deficit by měli částečně přijít o právo získat peníze ze strukturálních fondů nebo společné zemědělské politiky“, prohlásila kancléřka včera v Berlíně.
A podobnými sankcemi pohrozil ve svém nedávném vystoupení také komisař Olli Rehn (EurActiv 15.4.2010).
