inzerce
„Plány na založení Evropského měnového fondu mohou vést ke změnám ve Smlouvě o EU,“ sdělil EurActivu zdroj z Evropské komise.
Na druhou stranu evropští socialisté jsou přesvědčeni o tom, že měnový fond, nebo jimi navrhovaný „správcovský fond“, si žádné zásahy do zakládajících smluv nežádá. Poukazují při tom na nedávné zkušenosti s formulací a ratifikací Lisabonské smlouvy, které se protáhly na několik let a které by v konečném důsledku mohly politické lídry od podpory Evropského měnového fondu (EMF) odradit.
Vznik „správcovského fondu“ beze změn smluv je možný, říkají socialisté
Vedle plánu na vznik EMF, tedy instituce, která by byla jakousi obdobou Mezinárodního měnového fondu (MMF), politici v současné době diskutují i paralelní návrh, který nedávno představila Evropská socialistická strana (PES). Jeho kouzlo podle autorů tkví v tom, že je schopen plně fungovat v rámci pravidel Lisabonské smlouvy a zakládá se na nástrojích platební bilance, které EU v minulosti využila v rámci pomoci zemím, které nejsou členy eurozóny.
„Správcovský fond“, s jehož zavedením návrh socialistů počítá, by pomáhal členským zemím EU, které se ocitly ve finančních potížích. Pomoc by tedy byla směřována na jakýkoliv členský stát, kterému „hrozí, že se dostane do těžkostí způsobenými výjimečnými událostmi, které nemohl ovlivnit.“
Návrh socialistů se velmi podobá systému tzv. eurobondů – tedy společných dluhopisů, o kterém již na konci ledna hovořil lídr socialistické frakce v europarlamentu Martin Schulz (EurActiv 29.1.2010).
Podle všeho se ale zatím zdá, že myšlenka socialistů Komisi příliš neoslovila. Jak uvedl již citovaný zdroj, finanční pomoc, která by byla uvolněna na základě „výjimečných okolností“, by tak v žádném případě nebyla systematická.
Předseda PES Poul Nyrup Rasmussen však trvá na tom, že načrtnutý plán by mohl být řešením ve střednědobém horizontu, zatímco zřízení EMF by bylo součástí dlouhodobé strategie.
Rasmussen zároveň obvinil německou kancléřku Angelu Merkel, že postavení Německa jako vůdčí země eurozóny vyměnila za tvorbu prohlášení, která k ničemu nevedou. Podle jeho názoru by zřízení fondu podle německé představy jen dalo spekulantům další důvod hodit země ve finančních potížích přes palubu.
Merkel chce vyhazovat z eurozóny
Jak je podle posledního vývoje patrné, evropská diskuse o tom, jak do budoucnosti zabránit opakování případu Řecka, nabírá dalších obrátek.
Německá kancléřka Angela Merkel totiž včera (17. března) v dolní komoře německého parlamentu uvedla, že evropská pravidla se musí změnit tak, aby bylo možné z eurozóny vyloučit země, které opakovaně porušují její pravidla. Ač o řešení finanční krize některých zemí již minulý týden hovořil člen její vlády ministr financí Wolfgang Schäuble (EurActiv 8.3.2010), Merkel je první hlavou členského státu, která se při oficiální příležitosti tomuto citlivému tématu věnovala.
„V budoucnosti budeme potřebovat ve smlouvách článek, který v poslední instanci umožní vyloučit nějakou zemi z eurozóny, pokud bude dlouhodobě a opakovaně porušovat podmínky,“ sdělila poslancům kancléřka.
Případ zadluženého Řecka podle ní postavil euro před zatím největší zatěžkávací zkoušku, ale rychlá finanční pomoc ostatních členských zemí není tím správným řešením.
„Rychlý akt solidarity není správnou odpovědí. Tou je naopak vyřešení problému u jeho kořene. Znamená to tedy, že řecký úsporný program nemá žádnou alternativu,“ dodala Merkel.
