inzerce
Plán Německa na podporu poptávky po automobilech je – aspoň v řeči čísel – velice úspěšný, možná dokonce až moc, řekne si nejeden německý politik. Nabízí každému, kdo odepíše auto, které je staré aspoň 9 let a koupí si nový vůz bonus 2500 eur. Vláda na tento program vyčlenila 1,5 miliardy eur, nicméně na uspokojení dosud podaných žádostí (přišlo jich 1,2 miliónu) by bylo potřeba dvojnásobek této sumy. Kabinet kancléřky Merkel proto dospěl ke kompromisu a rozhodl o navýšení fondu na šrotovné na 5 miliard eur.
Program německé vlády zcela evidentně probudil hlad Němců po nových automobilech. Podle European Automobile Manufacturers Association (ACEA) se obrat prodejců nových aut v Německu v únoru zvedl meziměsíčně o 30% a meziročně o 20%. Výroba automobilů i jejich export byly však ve srovnání se stejným obdobím minulého roku pouze poloviční. Celkový počet prodaných vozů v Německu se tak pravděpodobně oproti původním odhadům zvedne minimálně o 300 tisíc na 3,1 miliónu (za rok 2009).
Němci nejsou v Evropě zdaleka sami, kdo se rozhodl podpořit poptávku obyvatel po nových vozech. Šrotovné v nějaké formě zavedli také Francouzi, Španělé, Italové, Portugalci, Rumuni, Rakušani a Slováci. Ve většině zemí se vyplácí bonus 1000 až 1500 eur za sešrotování minimálně 10 let starého vozu a koupi nového. Fondy na výplatu šrotovného začínají vysychat naším východním sousedům – Slovákům, kde mají lidé v těchto dnech pravděpodobně poslední šanci na podání žádosti o dotace.
I když to tak zpočátku nevypadlo, nyní se zdá, že na šrotovné, které prosazuje ČSSD, dojde i v Česku. Stínový ministr průmyslu za sociální demokraty Milan Urban předpokládá, že na šrotovné bude vyhrazeno asi 2,5 miliardy korun, což by mělo stačit k uspokojení 80 tisíc lidí (státní příspěvek bude činit 30 tisíc korun). Celý program se nejspíš rozjede od začátku září.
Kritika sílí, nicméně ne dostatečně
I když hlasy odpůrců šrotovného se ozývají čím dál častěji, jak je vidět, vlády v mnoha státech Evropy si za ním i nadále stojí. Ekonomové namítají, že šrotovné udělá „díru“ do státního rozpočtu, aniž by skutečně pomohlo hospodářství (zvláště malých států) na nohy. Ekologové zase upozorňují na jiný problém: ve většině zemí se zohledňuje při žádosti o příspěvek pouze věk auta – jiné charakteristiky se neberou v potaz. Je tak klidně možné, že například v Německu jde do šrotu řada starších úsporných aut a na jejich místě se objeví mnoho vozů typu SUV, které mají větší emise CO2.
Šrotovné hlasitě kritizuje i odstupující ministr financí Miroslav Kalousek. V nedávném chatu na webu českého předsednictví uvedl: „Nesouhlasím se zavedením šrotovného, je to nespravedlivá, dočasná podpora jenom jednoho odvětví (proč ne šrotovné například na počítače či boty?). Za druhé má dramaticky asociální důsledky. Nutí ty nejchudší, kteří na auto nemají, aby přispěli šrotovací prémií těm o něco bohatším, kteří jsou tím motivováni, aby se v průběhu krize zbavili všech svých úspor a ještě se zadlužili na nákup nového auta. Zhorší-li se pak jejich situace, přijdou o nové auto, nebudou mít ani staré a zůstanou jim pouze dluhy. Automobilové lobby to bude jedno, protože ta už své auto prodala.“
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš na svém blogu na serveru iHNed.cz ke šrotovnému napsal: „Naše automobilky (Škoda, TPCA a Hyundai) na domácím trhu prodají jen 6% své produkce a zbytek vyvezou do velkých zahraničních ekonomik. Navíc podíl českých "automobilek" na českém trhu je jen o něco málo větší než třicet procent, u podnikových aut jen 25%. Zavedením šrotovného by tak český rozpočet zbytečně vyhodil přibližně 5 mld korun (předpokládám podobné prodeje jako v roce 2008 a šrotovné 25 000 korun) a českým výrobcům by tím fakticky nijak významně nepomohl.“
