inzerce
Celkem 536 poslanců Evropského parlamentu včera hlasovalo pro výzvu Evropské komisi, aby ještě před červnovým summitem G20 v Torontu přišla s konkrétními návrhy ohledně toho, jakým způsobem by bylo možné zdanit finanční transakce. Očekává se totiž, že zdanění se stane jedním z hlavních témat jednání hlav států v Kanadě.
I když je většina europoslanců pro zavedení globálního zdanění transakcí, i oni sami připouštějí, že celá myšlenka je ještě „v plenkách“, a to zvlášť pokud se bavíme o globální úrovni. I z Evropské komise zaznívají podobné hlasy – teprve se připravuje studie o možných dopadech zdanění a o konkrétní legislativě, která by ho realizovala, je prý ještě předčasné se bavit.
Jak Komise, tak Mezinárodní měnový fond, jenž připravuje vlastní studii, se nezabývají pouze možností zdanění bankovních převodů, ale také zdaněním aktiv finančních institucí, s nimž počítá americký prezident Barack Obama.
Jeho návrh je ale pro většinu europoslanců příliš „minimalistický“. „Občané EU očekávají, že náklady spojené s finanční krizí ponesou ti, kteří ji způsobili,“ uvedl německý europoslanec za zelené Sven Giegold. „Nemůžeme se tudíž inspirovat americkým návrhem, který je minimalistický a přinesl by jen několik miliard euro – tedy malý příjem neodpovídající vysokým nákladům,“ dodal.
Vzhůru na sever?
Eurokomisař odpovědný za daně – Litevec Algirdas Šemeta v pondělí europoslancům řekl, že Komise sice určitou formu zdanění bank podporuje, ale je potřeba zajistit, aby výnosy z nové berně neskončily ve velkých finančních centrech. Rozuměj především v Londýně.
EurActivu se podařilo zjistit, že Brusel se při hledání vhodného modelu možná inspiruje ve Švédsku, kde se od roku 2008 vybírá z finančních transakcí 0,036 % jejich hodnoty. Do 15 let tak hodlají Švédové ve speciálním fondu (bude sloužit právě na pomoc bankám v další krizi) nashromáždit 2,5 % tamního HDP.
Někteří odborníci však švédskému systému vytýkají, že postihuje všechny transakce stejně bez ohledu na jejich rizikovost. „Zavedení daně na švédský způsob je dobrý nápad, ale měla by rozlišovat mezi rizikovějšími a méně rizikovými finančními závazky,“ myslí si Sony Kapoor ze think-tanku Re-Define.
Známý americký ekonom Jeffrey Sachs včera Evropskou unii vyzval, aby uvalila daň na finanční instituce klidně sama, pokud budou Spojené státy přešlapovat na místě. To ale není příliš pravděpodobné, protože Velká Británie by na novou daň nekývla, pokud jí neschválí i na druhém břehu Atlantiku, říkají diplomaté.
Právě britští europoslanci se k návrhu na zavedení nové celoevropské daně stavějí nejskeptičtěji. „Nesmíme dovolit, aby si EU přivlastnila právo zvedat daňovou zátěž,“ uvedla britská europoslankyně Kay Swinburne s tím, že nová daň by mohla znamenat další zdražení půjček pro evropské firmy, které si už dnes často stěžují, že mají problém na ně dosáhnout.
Jak Spojené státy, tak Velká Británie nyní čekají, s čím přijde Mezinárodní měnový fond. Závěry připravované studie by měl zveřejnit v polovině dubna.
