inzerce
Souvislosti:
Nedlouho před zahájením jarní Evropské rady, která se bude konat ve dnech 8.-9.března, se objevila řada zpráv o vyhlídkách evropské ekonomiky. Očekávání Evropanů již tak růžová ovšem nejsou. Průzkumy ukazují, že se občané obávají o svou osobní i profesní budoucnost.
Témata:
Jarní ekonomický výhled 2007, který pro Evropskou unii připravila BusinessEurope (asociace evropských průmyslových svazů) předpovídá na období 2007-2008 hospodářský růst ve výši 2,5%. Stejná zpráva předpovídá, že zaměstnanost poroste o 1,2-1,3% ročně a do roku 2008 sníží nezaměstnanost na 7%. Mzdy by podle výhledu měly růst o 3% ročně.
„Evropský monitoring růstu a zaměstnanosti“, za jehož publikací stojí společný ekonomický výzkum finanční skupiny Allianz a Dresdner bank a Lisabonská rada (evropský think-tank) hovoří stejně pozitivním tónem: „Evropa se konečně odpoutala od své žalostné (ekonomické) výkonnosti. Lisabonské cíle jsou na dosah více, než řada lidí předpokládala.“ Důvodem jsou podle zprávy „nedávné urychlení růstu produktivity práce“, které se řídí především hospodářským cyklem, ale s velikou pravděpodobností také „strukturální zlepšení“.
Zpráva zdůrazňuje, že „navzdory nevýrazné ekonomické aktivitě mezi lety 2001 a 2005 bylo v evropské Patnáctce od zahájení Lisabonské strategie vytvořeno více než 10 milionů pracovních míst“ a poukazuje na „rostoucí trend míry zaměstnanosti, ačkoliv není pravděpodobné, že do roku 2010 dosáhnou cílů (které jsou stanoveny v Lisabonské strategii).“ Zpráva dále uvádí, že by „tento výsledek nebyl možný bez spíše umírněného vývoje nákladů pracovní síly a větší flexibility na trhu práce“.
Ve stejné chvíli se však zdá, že občané nemají v hospodářské oživení, které by je mělo již brzy zasáhnout, příliš velkou důvěru. Speciální průzkum Eurobarometru pod názvem „Evropská společenská realita“ ukazuje, že pouze 41% Evropanů věří, že se jejich osobní situace v následujících pěti letech zlepší. Pro lidi starší 55 let a ty, kteří ukončili vzdělání do 15 let věku je procento těch, kteří jsou optimističtí velmi nízké (16% pro starší 55 let a 24% pro druhou jmenovanou skupinu). Ve stejné skupině dotázaných se 34% domnívá, že se jejich situace v uplynulých pěti letech zhoršila.
Zpráva ukazuje jasnou korelaci mezi negativními zkušenostmi z minula a negativními očekáváními do budoucna. Občané EU se nejvíce obávají nezaměstnanosti a životních nákladů. Třetina Evropanů očekává, že se jejich ekonomická situace v následujících 12 měsících zhorší.
V konzultačním dokumentu připraveným pro Evropskou komisi Roger Liddle a Frederic Lerais z úřadu Evropských politických poradců (think-tank při Evropské komisi) uvádějí: „Statistiky ukazují, že se Evropa potýká se závažným problémem chudoby. Celkově je 72 milionů občanů (tj. 15%) chudobou ohroženo a dalších 36 milionů se tomuto ohrožení blíží.“
Poradci dodávají: „Chudé děti jsou disproporčně deprivované, znevýhodněné, jsou častěji nemocné a mají horší známky ve škole. Když vyrostou, je u nich vyšší pravděpodobnost, že skončí jako nezaměstnaní, budou vykonávat špatně placenou práci, budou žít v domech pro sociálně slabší, dostanou se do konfliktu s policií a budou jako mladí více ohroženi zneužíváním alkoholu a drog. Ve většině zemí je navíc vysoká pravděpodobnost, že svůj nedostatek příležitostí přenesou na své vlastní děti. To má hospodářské, sociální i politické náklady, které by v racionálním světě měly být posouzeny oproti veřejným výdajům na včasnou intervenci (za předpokladu, že tato intervence může být efektivní) s cílem redukovat riziko budoucích negativních výsledků a sociálního vyloučení.“
Stanoviska:
Generální tajemník OECD Angél Gurría ve svém projevu, který přednesl v úterý na setkání uspořádaném Lisabonskou radou, uvedl: „Toužíme dnes velmi oprávněně zachovat ty rysy evropské společnosti, které jí závidí celý svět. V regionu však narůstá pesimismus – obavy z globalizace, ochranářské pocity, stárnoucí populace se začíná obávat o udržitelnost penzijních systémů a zdravotnictví.
Existují obavy, že se budoucnost přesunula do Asie a světový význam Evropy klesá. To si v OECD ale nemyslíme. Je třeba toho učinit mnoho, abychom vylepšili hospodářskou výkonnost Evropy, ale cíle a vize již byly vytvořené a je možné jich dosáhnout.“ Gurría dále zdůraznil význam „pokračování reformní agendy tak, že bude Evropa plně zapojena do znalostní ekonomiky“ a význam zvyšování evropské produktivity.
V nedávné zprávě s názvem „Nová sociální Evropa“ identifikují poslanci ze strany evropských socialistů Poul Nyrup Rasmussen a Jacques Delors potenciální přínosy: Evropská spolupráce a rozšíření Evropské unie na 27 členských států představuje rámec pro potenciálně dalekosáhlý a udržitelný hospodářský a sociální vývoj. Evropa je globální ekonomický hráč – jednotný vnitřní trh je největší světová ekonomika. Evropa je jak hnací silou globalizace, tak je jí ovlivněná. Nemusíme se jen pasivně přizpůsobovat, můžeme aktivně vytvářet budoucnost. Evropané žijí déle a jsou zdravější díky růstu životních standardů a lepším pracovním podmínkám. Evropa může transformovat nové znalosti, inovace a technologie do nového bohatství pro všechny.“
Dodávají však, že „ve současně s tím existují rizika z rostoucích nerovností mezi bohatými a chudými, mladými a starými, ze snižování sociální koheze a zvyšování diverzifikovanosti populace a z prudce se zhoršujícího životního prostředí“. Autoři ale říkají: „Stále se můžeme s těmito výzvami vypořádat, pokud učiníme správnou volbu“, a dodávají, že „toho je možné dosáhnout pouze s účastí a důvěrou obyčejných lidí. Je to o tom umožnit společnosti, lidem, podnikatelům, odborovým svazům – zkrátka všem aktérům – změnu. Je třeba také zajistit, aby se lidé cítili bezpečně a byli schopni plynulé změny. Je třeba přijmout rozhodnutí jak učinit naše společnosti přístupné všem, jak je založit na slušné práci, sociálním dialogu, právech a příležitostech pro všechny - rozhodnutí o nalezení nové rovnováhy mezi aktivní pracující populací a rostoucí stárnoucí populací.“
