inzerce
Představitelé tří zemí – Belgie, Nizozemska a Lucemburska se během včerejší schůzky s prezidentem Evropské centrální banky Jean Claude Trichetem a komisařkou pro konkurenceschopnost Neelie Kroes shodli na tom, že ještě před dnešním otevřením finančních trhů hodí bance záchranné lano v podobě 11,2 miliard eur a obnovit tak důvěru na trhu.
Rozhodnutí padlo na konci bouřlivého týdne, během nějž se akcie Fortisu propadly na patnáctileté minimum a jejich hodnota oproti loňskému roku poklesla o 75%.
Ačkoliv banka trvala stále na tom, že jí bezprostřední ztráta platební schopnosti nehrozí, objevily se spekulace, že Fortis nemá dostatek likvidity, zejména s ohledem na její účast v konsorciu tří bank, které po největší akviziční bitvě v dějinách bankovního sektoru v loňském roce zaplatilo 72 miliard eur za převzetí ABN Amro.
Důvodem krizové schůzky byly obavy, že pokud by šel Fortis v důsledku finanční krize ke dnu, stáhl by s sebou i další evropské banky.
Podle včerejšího plánu investuje belgická vláda do bankovních operací Fortisu ve své zemi 4,7 miliardy eur, nizozemská vláda 4 miliardy eur a lucemburská vláda 2,5 miliardy eur. Vlády za to získají 49% vlastnicky podíl v národních větvích banky. Fortis navíc bude navíc muset prodat svůj podíl v ABN Amro. Kupcem by se podle tisku mohla stát buď nizozemská ING nebo francouzská BNP Paribas.
„Ujali jsme se odpovědnosti a majitele účtů jsme v tom nenechali,“ řekl belgický premiér Yves Leterme novinářům.
Když minulý týden americká vláda oznámila svůj rozsáhlý záchranný plán, v jehož rámci hodlá za některá „jedovatá“ aktiva propojená s hypotékami, která jsou ve vlastnictví bank, zaplatit 700 miliard dolarů, vrcholní představitelé Evropské unie odmítli spekulace, že by Evropa pracovala na podobném záchranném plánu a prohlašovali, že evropské peněžní trhy jsou globální finanční krizí zasaženy v menší míře než trhy ve Spojených státech.
Potíže Fortisu ale ukazují, že se americká krize začíná šířit i do Evropy. „To, co se ve Spojených státech děje, má téměř určitě vliv na finanční sektor ve zbytku světa,“ říká guvernér nizozemské centrální banky Nout Wellink. „Nejprve to udeří na banky, které jsou v 'mimořádném postavení',“ uvedl a dodal: „Je třeba říci, že díky dohadům a fámám se z Fortisu stala banka ve 'mimořádném postavení'“.
Na znárodňování se o víkendu chystala i Velká Británie, která zvažuje převzetí britské hypoteční banky Bradford & Bingley, neboť se obává, aby se z ní nestala další Northern Rock (pátá největší britská hypoteční banka, kterou vláda vloni převzala poté, co její klienti začali masově vybírat své úspory).
Po dlouhém rozmýšlení by měl americký Kongres tento týden schválit svůj záchranný balíček. Představitelé Evropské unie doufají, že jeho přijetí povede k uvolnění napětí na trzích. „Doufám, že to udělají rychle, neboť když se podívám na finanční a akciové trhy, směnné kurzy a indexy důvěry, je jasné, že váhavost Američanů nejistotu jenom prohlubuje,“ říká lucemburský ministr a předseda ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.
