inzerce
Členské státy Evropské unie plánují v roce 2009 podpořit své ekonomiky fiskálním impulsem v rozsahu 1,1% HDP. Konkrétní výše podpory se však liší stát od státu. Zatímco nejvíce hodlá do své ekonomiky nalít Španělsko (2,4%), Rakousko (1,8%), Finsko (1,7%), Velká Británie (1,4%) a Švédsko (1,4%), jiné státy, jako například Belgie nebo Slovensko plánují z veřejných rozpočtů ekonomiku podpořit v daleko menším rozsahu (0,4%, respektive 0,1% HDP). Česká republika je se svým 1% HDP lehce pod evropským průměrem.
Při započítání účinků automatických stabilizátorů mohou veřejné finance evropskou ekonomiku v letech 2009-2010 podpořit v rozsahu zhruba 5% HDP, což odpovídá více než 600 miliardám eur. Vyplývá to z pravidelné zprávy o stavu veřejných financí, kterou včera zveřejnila Evropská komise.
Komise ale upozorňuje, že jakmile dojde k oživení, musí vlády co nejrychleji od mimořádných fiskálních opatření ustoupit.
„Účinnost stimulačních opatření fiskální politiky v krátkém období zcela zásadním způsobem závisí na kredibilním závazku stáhnout stimulační opatření ve chvíli, kdy dojde k oživení“, říká komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia.
Rostoucí zadlužení, finanční pomoc, kterou některé země vynaložily na záchranu finančního sektoru, očekávaný růst výdajů vyplývající ze stárnutí populace a očekávaná nižší potenciální tempa hospodářského růstu podle Komise vyvolávají obavy o udržitelnost veřejných rozpočtů.
Jakmile dojde k oživení, budou podle Evropské komise základem úspěchu a klíčem k obnovení důvěry spotřebitelů, podnikatelů, a finančních trhů zejména silná fiskální pravidla, reformy veřejných výdajů, které budou reflektovat stárnutí populace a „širší opatření“ zaměřená na konsolidaci veřejných rozpočtů.
