Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Fiskální smlouva: Bude Soudní dvůr EU rozdávat pokuty?


Zdroj: Evropská komise

23.01.2012
Fiskální smlouva, kterou se tento týden budou zabývat ministři financí Evropské unie, doznala několika změn. Státy, které se k dohodě připojí, si mají uzákonit nejen vyrovnanost rozpočtů, ale také spuštění automatických mechanismů pro případ, že se od těchto pravidel budou odchylovat. Vyplývá to z poslední verze dokumentu, kterou má EurActiv k dispozici.

inzerce

Státy, které se připojí ke vznikající fiskální dohodě, mají do svého právního řádu pevně zakotvit nejen požadavek na vyrovnané rozpočty, ale také automatické korekční mechanismy pro případ jeho porušení. Pokud tak země neučiní, mohou jí ostatní signatáři dohody žalovat u Soudního dvora EU.

Možnost, kdy jeden nebo více členských států může podat na jiný členský stát žalobu, obsahovala již předchozí verze. Podle nového materiálu, který nese datum 19. ledna, bude moci soud navíc státu uložit pokutu v případě, že vláda neuposlechne jeho předchozího rozsudku a rozpočtová pravidla neuzákoní. Výše pokuty může dosáhnout až 0,1 % HDP.

Na uzavření fiskální dohody se na prosincovém summitu EU dohodli všichni členové eurozóny a vůli připojit se k dokumentu vyjádřila i většina států, které euro nepoužívají. Jasné ne zatím řekla pouze Velká Británie, ale váhá i Česká republika. To se naplno projevilo minulou středu, kdy ODS a Věci veřejné proti vůli TOP 09 ve vládě prosadily, aby o přistoupení Česka k fiskální dohodě rozhodli v referendu občané.

Občanští demokraté totiž tvrdí, že chystaná mezivládní smlouva posiluje pravomoci evropských institucí (zejména prý Evropské komise a Soudního dvora EU) a odkazují se na programové prohlášení vlády, v němž se kabinet dohodl na uspořádání všelidového hlasování v případech, kdy by se k něčemu podobnému schylovalo. Jejich kritici za tím ovšem vidí populismus a alibismus (EurActiv 19.1.2011).

Automatické korekce

Hlavní součástí dokumentu, který má přispět k řešení současné dluhové krize v eurozóně a obnovení důvěry na trzích, je požadavek na uzákonění pravidla o vyrovnaných rozpočtech. Přestože Německo původně požadovalo, aby pravidlo, podle nějž má být rozpočtová pozice vlády vyrovnaná nebo přebytková, vlády vtělily přímo do národních ústav, nakonec materiál pouze požaduje, aby byla závazná a měla trvalý charakter, „pokud možno ústavní“.

Vláda by podle tohoto pravidla musela udržovat strukturální deficit na úrovni nižší než 0,5 % HDP a v případě odchylky od střednědobého cíle by k němu musela co nejrychleji konvergovat. Tempo, jak rychle by měl stát snižovat svůj deficit, by navrhovala Evropská komise.

Novinkou v návrhu je nyní požadavek, aby si státy uzákonily také automatický korekční mechanismus, který by se aktivoval ve chvíli, kdy by se stát od svého střednědobého cíle (nebo od dohodnuté trajektorie vedoucí k jeho naplnění) významně odchyloval. Stát by tak dopředu měl stanoveno, jak rychle bude v případě snižování schodku postupovat, v jakém rozsahu nebo jaké národní orgány za dohled nad korekcemi budou odpovídat.

Jak včera připomněla agentura Bloomberg, tyto změny zřejmě potěší Evropskou centrální banku. Její zástupci totiž v uplynulých týdnech po přijetí automatických korekčních mechanismů volali.

Pravidlo vyrovnaných rozpočtů by se mělo podle návrhu dočasně uplatňovat benevolentněji v případech, kdy má vláda nadměrný schodek z důvodů, které nemůže ovlivnit, případně z důvodu vážného hospodářského propadu.

Smlouva je povinná jen pro eurozónu

Pokud by se Česká republika k dokumentu připojila, nic z výše uvedeného by se na ní nemuselo bezprostředně uplatňovat, pokud by sama nechtěla. Ustanovení dohody mají být totiž závazná pouze pro eurozónu. Pro Česko by tak nezačaly platit hned, ale až ve chvíli, kdy se rozhodne přistoupit k euru.

Státy, v nichž se eurem neplatí (ať už proto, že mají vyjednanou výjimku nebo odklad) a přesto se budou chtít k dohodě připojit, si podle návrhu budou moci vybrat, zda chtějí, aby pro ně navrhovaná opatření byla závazná. „Tato smlouva bude pro smluvní strany, které mají odklad (…) nebo výjimku (…), platit ode dne, kdy tento odklad nebo výjimka pozbydou platnosti, s výjimkou případu, že smluvní strana oznámí svůj záměr být vázána všemi nebo některými opatřeními obsaženými (…) v této smlouvě,“ dočteme se v návrhu dokumentu.

Návrhem smlouvy se tento týden budou zabývat ministři financí EU. Evropští státníci by pak měli na summitu, který se uskuteční 30. ledna, z dokumentu odstranit poslední sporná místa.

Jakmile se tak stane, může začít ratifikační proces. Smlouva by měla podle návrhu vstoupit v platnost nejdříve 1. ledna 2013. Podmínkou ovšem je, že jej musí ratifikovat alespoň 12 členů eurozóny.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top