inzerce
Včera se v rámci pražského Fora 2000 uskutečnily dva diskusní bloky, které se věnovaly aktuálním ekonomickým otázkám. První se zaměřil na rychle rostoucí trhy v Asii a Jižní Americe a aplikaci klasického kapitalistického západního modelu v těchto zemí. Druhý se věnoval budoucnosti ekonomického vývoje v Evropě a Spojených státech ve světle posunu ekonomiky od výroby ke službám. Prakticky ve všech příspěvcích se řečníci zaměřili také na finanční krizi a vyjádřili víru ve stabilitu současného systému. Jejich názory na další ekonomické problémy si můžete přečíst v další části článku. Moderování obou diskusních bloků se ujal makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček.
Bývalý ruský premiér Mikhail Kasyanov v úvodu svého příspěvku podtrhl fakt, že Rusko během posledních deseti let neprovedlo jedinou reformu. Zdůraznil vazbu současných úspěchů tzv. „emerging markets“ na klasický západoevropský model kapitalismu. Kasyanov se také staví proti přeceňování vzestupu Indie a Číny. V souvislosti s ruským balíčkem pomoci finančním institucím se vyjadřoval velmi skepticky: nejedná se podle něj o prosazování veřejného zájmu, ale o přerozdělování bohatství směrem k „prokremelským“ podnikatelům.
Na vystoupení ruského expremiéra reagoval novinář Tomáš Etzler, který souhlasí s tím, že zvlášť v případě Číny je vidět obrovský potenciál, jehož naplnění ale bude velmi obtížné. Etzler zdůraznil, že Čína stále bojuje s mnoha „dětskými nemocemi“ jako jsou nulová práva dělníků, neochota řešit ekologické otázky nebo mizivá ochrana spotřebitelů. Dále připomněl, že i ten nejlepší systém – jako kapitalismus – může být zneužit.
Na začátek druhého bloku přišel se svým vystoupením známý ekonom a bývalý kandidát na prezidenta Jan Švejnar. Uvedl, že pokud vezmeme v potaz pohyby v kurzech měn, nezaostáváme v růstu HDP nějak výrazně za Čínou. Dále zdůraznil, že zbývající pracovníci v evropském a americkém průmyslu jsou „obrovsky produktivní“, nicméně zvláště podniky na starém kontinentě jsou do budoucna ohroženy nedostatkem vlastních energetických zdrojů. Švejnar na statistických číslech jasně dokumentoval, jak moc jsou světové trhy závislé na poptávce Američanů. Připomněl také, že až do 90. let většina evropských států doháněla USA, nicméně od té doby Amerika Evropě opět, hlavně díky lepším podmínkám pro podnikání, vzdělávání a výzkum, uniká. V průběhu diskuse také řekl, že každá země profituje z otevřených trhů i v případech, kdy liberalizace není (v zahraničním obchodě) vzájemná.
Mike Moore, expremiér Nového Zélandu, konstatoval, že lidstvo by mělo být více otevřené ke změnám a upozornil, jak nesmyslná je podpora zemědělců ve vyspělém světě. Srovnal ji s prostředky, které jdou na vědu a výzkum. Důraz klade také na rozvinutí konkurenčního prostředí bez bariér jako hlavního nástroje pro ekonomický rozvoj.
Jan Mühlfeit z vedení Microsoftu si myslí, že Evropa, která nemá dostatek „lidí ani dalších zdrojů“ projde výraznou změnou. Musí podle něj být otevřenější a začít výrazněji investovat do vzdělání a výzkumu – musí se tak přizpůsobit vývoji na globálním trhu. Mühlfeit stále stojí za klasickým konceptem ochrany vlastnických práv. Základem prosperity je podle něj nulová korupce.
Mohammad Gawdat ze společnosti Google promluvil hlavně ochraně vlastnických práv. Google je podle něj jedním z hlavním propagátorů konceptu „copy paste“ v oblasti IT a i přesto prosperuje a rozrůstá se.
Známý finančník Gabriel Eichler připomněl, že např. Česko nebo Slovensko se v posledních letech spíše než ke službám posouvaly směrem k výrobě automobilů a jsou tak stále velmi daleko od ekonomik založených na službách, což nemusí být nutně „špatná věc“. Zdůraznil důležitost „finalizace produktů“ přímo ve střední Evropě, kvůli lepší kontrole kvality. V průmyslu stále v Česku pracuje 32% zaměstnanců, doplnil Eichlera Sedláček.
Mike Short, šéf Plzeňských pivovarů, připomněl velmi výraznou proměnu celého průmyslu v důsledku globalizace – např. skupina SAB Miller v současnosti operuje v 60 zemích světa, kde musí velmi citlivě reagovat na podměty všech zainteresovaných zájmových skupin. Dále Short vyzdvihl rostoucí význam marketingu a budování korporátní značky (na samotnou výrobu piva připadá dnes jen asi 20% nákladů). 
