inzerce
Oba státníci včera představili několik receptů týkajících se zejména dohledu nad veřejnými financemi států eurozóny a stabilizace finančních trhů. Ve zkratce doporučují výrazné zpřísnění dozoru nad státními pokladnami (o trestu v podobě případného vyloučení z eurozóny se ale nemluví) a omezení vlivu ratingových agentur, které řada politiků viní z urychlení řeckého pádu, respektive z posilování paniky na trzích.
Společné stanovisko německé kancléřky a francouzského prezidenta přišlo před dnešním summitem, na němž má eurozóna stvrdit pomoc Řecku a najít cesty, jak zamezit přenesení řeckých problémů do dalších zemí.
Merkel se Sarkozym chtějí účinněji předcházet samotnému vzniku nadměrných deficitů a dluhů – tedy řešit strukturální problémy a konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Také navrhují „posílení role doporučení EU“ týkajících se ekonomických otázek. Jak se ovšem zatím zdá, ne všechny státy eurozóny by z předáváním pravomocí do Bruselu souhlasily.
Vzhůru na ratingové agentury
Mezi další témata společného dopisu patřila problematika ratingových agentur. „Měly bychom vzít do úvahy jejich roli při umocňování krize a dopady jejich jednání na finanční stabilitu,“ tvrdí státníci.
Vlna kritiky se na ratingové agentury snesla poté, co jedna z nich – Standard & Poor's na konci dubna výrazně snížila hodnocení bonity Řecka i dalších států, které mohou být potenciálně ohroženy problémy se splácením dluhů – Španělska a Portugalska. Rozhodnutí Standard & Poor's přišlo v době vrcholících jednání o záchranném balíčku pro Řecko (EurActiv 30.4.2010).
„Tento krok by nás měl donutit k zamyšlení nad tím, jakou roly sehrály ratingové agentury v šíření krize,“ píše se v dopise. Sarkozy s Merkel sice souhlasí s nynějšími regulemi (příslušné nařízení platí od listopadu 2008) pro ratingové agentury, ale navrhují „přehodnocení toho, jak se v současnosti posuzuje zadlužení jednotlivých států“.
I přes tvrdou kritiku z úst evropských politiků ratingová agentura Moody's včera upozornila na zvýšené riziko přenosu krize do dalších zemí: Španělska, Portugalska, Irska, Itálie a Velké Británie.
Kde se liší?
Kromě zmíněných bodů z dopisu vyplývá také to, že se Merkel se Sarkozym shodují na vytvoření fondu, z něhož by se v budoucnu financovala záchrana potápějících se bank. Tím ale souznění končí – na řadu otázek mají Němci a Francouzi stále odlišný názor.
Německo například prosazuje škrty ve výplatě strukturálních fondů pro státy, které poruší pravidla Paktu stability a růstu, ovšem Francie – coby největší příjemce dotací a častý „fiskální hříšník“ – je proti.
Merkel by šla obecně v reformách eurozóny dál než Sarkozy. Prosazuje například zřízení Evropského měnového fondu nebo přísnější tresty pro země, které nedodržují rozpočtová pravidla. Kromě zmíněného odebírání dotací se v Německu objevily například návrhy na pozastavení hlasovacího práva v Radě ministrů. To vše by ale znamenalo zdlouhavé revize základních smluv EU. Evropská komise má předložit své návrhy na reformu fungování eurozóny příští týden (12. května).
Den „D“ pro Řecko
Na dnešním summitu sedmadvacítky se ovšem nebudou řešit jen strategické otázky týkající se budoucnosti eurozóny, ale především aktuální problémy Řecka. Očekává se, že státníci dají zelenou dohodě ministrů financí ze začátku května.
Paralelně běží také schvalování finanční pomoci v národních parlamentech eurozóny – včera jí řekli „oui“ zákonodárci ve Francii a dnes jí dali jasnou většinou zelenou i Němci (dnes proběhne hlasování také v Itálii a Portugalsku). Slovenská vláda už oznámila, že Řecku pošle peníze nejdříve po červnových volbách a to jen pokud Řekové schválí odpovídající úsporná opatření (EurActiv 4.5.2010).
