inzerce
Francouzský prezident a současný držitel předsednictví EU Nicolas Sarkozy svolal mimořádnou schůzku krátce poté, co oznámil svůj plán zahájit diskusi o „vytvoření nových základů kapitalismu“, které podle něj svět po pádu významných amerických a evropských bank potřebuje.
Investoři doufají, že se v době, kdy světová ekonomika směřuje do recese, mezi jejímiž obětmi budou hlavně malé podniky, podaří zemím G20 upevnit globální finanční systém.
Přestože ale řada vrcholných představitelů Unie hovoří o potřebě posílit finanční regulaci a dohled, není úplně jasné, jak daleko je Evropa ochotná zajít. Některé členské země zavádění nových pravidel v oblastech jako je například regulace hedgeových fondů, private equity a derivátů odmítají. Jiné země na druhou stranu nesouhlasí s principem společného dohledu nad finančními skupinami.
Sarkozy navíc přišel i s plánem zpřísnit přístup k daňovým rájům jak na území EU tak za jejími hranicemi a vytvořit suverénní fond, který by zabránil převzetí strategických aktiv investory ze zahraničí.
Sarkozyho plány ale nemají mezi evropskými zeměmi příliš velkou podporu.
Summit EU by se měl také zabývat citlivou „španělskou“ otázkou v souvislosti se summitem G20. Evropskou unii mají totiž ve Washingtonu reprezentovat pouze Velká Británie, Francie, Itálie, a Německo a Madrid dává jasně najevo, že nechce zůstat stranou. Zahájil proto diplomatickou ofenzívu jejímž cílem je získat pozvánku do Washingtonu. Podobně dotčené se cítí také Polsko.
Vedle evropských zemí se summitu zúčastní zbývající členové G8 (Spojené státy, Kanada, Janponsko a Rusko) a další země (Brazílie, Čína, Indie, Mexiko, Saudská Arábie a Turecko). Dvacátým členem je Evropská unie, kterou bude zastupovat francouzské předsednictví.
Pokud mají ale Spojené státy brát evropské země s jejich plánem na změny v uspořádání světové ekonomiky, které funguje od druhé světové války, vážně, bude k tomu evropská čtveřice potřebovat silný mandát celé evropské Sedmadvacítky.
„K finanční krizi se budeme vyjadřovat jednotně,“ řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy novinářům po nedávném říjnovém summitu EU.
Další rozpory mezi členskými zeměmi se mohou ale objevit již na setkání ministrů financí a zemí Eurogroup, které se koná 4. listopadu. Sarkozy volá po vytvoření „vlády“, která by řídila ekonomiku eurozóny a sám se také nabídl, že by mohl eurozónu vést do roku 2010 (tj. do doby po skončení českého a švédského předsednictví, kdy ani jedna ze zemí není členem eurozóny). Česká republika se ale proti návrhu ohradila a místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra uvedl, že posílení eurozóny nepovažuje za příliš moudré, neboť podle něj může takový krok Unii spíše rozdělit.
