inzerce
„Nepotřebujeme žádnou záchrannou injekci (od Evropské unie, pozn. red.). Ekonomika stojí na solidních základech, krize postihla hlavně veřejné finance,“ prohlásil ve středu irský ministr financí Brian Lanihan a dodal: „Musíme zavést nouzové nástroje v oblasti daní, především rozšířit daňovou základnu. Důraz ovšem klademe především na výdajovou stránku rozpočtu, která musí být seškrtána.“
Vláda také přislíbila, že odkoupí takzvaná toxická aktiva od irských bank v hodnotě asi 90 miliard eur a to za současnou tržní (a často velmi nízkou cenu), aby finanční ústavy aspoň částečně „vytrestala“. Podle Lanihana totiž banky před začátkem krize nakupovaly řadu aktiv za nereálnou „inflační“ cenu.
Irská vláda se už dříve – proto, aby zamezila „runům na banky“- stoprocentně zaručila za všechna depozita (v celkové hodnotě asi 440 mld. eur) a nalila do místních bankovních domů v podobě záruk a půjček přibližně 5,5 miliardy eur.
Evropská komise v březnu zahájila s Irskem tzv. „proceduru při nadměrném schodku“, protože už minulý rok deficit veřejných financí této ostrovní země přesáhl povolená 3% HDP a letos by se měl vyšplhat téměř k 11% HDP. Komise Irsku doporučila ozdravný plán, který počítá se „zkrocením“ veřejných financí do roku 2013. Mluvčí evropské exekutivy po zveřejnění rozpočtového výhledu Irsko pochválil za „rozhodnost“ a „hloubku ozdravných plánů“.
Plány jsou jedna věc, jejich splnění však věc druhá. Analytici očekávají, že irská ekonomika nezačne růst dřív než v roce 2011, a tak bude pro vládu velmi obtížné financovat mamutí deficit, a to zvlášť ve chvíli, kdy se důvěra trhů v platební schopnost Irska snižuje. Pokud srovnáme úrokové míry, které investoři požadují u desetiletých vládních dluhopisů Irska a Německa, vyjde nám rozdíl přes 2% (ještě před rokem činil jen 0,4%). Prémie za riziko je tedy dnes opravdu vysoká.
Někteří ekonomové naznačují, že Irsko tak tvrdě doplatilo na finanční krizi také díky euru. Úroková míra byla totiž v eurozóně dlouhodobě nízká a umožňovala nadměrnou expanzi irského hospodářství, kterému by svědčila spíš restriktivnější monetární politika. Podobně negativní roli sehrála společná evropská měna podle všeho také v Lotyšsku, kde se sice eurem neplatí, ale tamní měna (lats) na něj byla dlouhodobě vázána. 
