inzerce
„Jednali jsme spíše o technických otázkách než o nějakých rozporech,“ uvedl po skončení setkání Eurogroup německý ministr financí Wolfgang Schaeuble. Detaily ale neuvedl. V podobném duchu mluvil také šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker, který prohlásil, že zbývající „technické záležitosti“ stabilizačního plánu pro eurozónu dořeší ministři financí eurozóny do pátku.
Na otázku, zda existují rozpory mezi Francií a Německem ohledně toho, jestli bude nutné případné žádosti o pomoc v rámci balíčku jednu po druhé schvalovat v národních parlamentech, odmítl odpovědět. Proslýchá se, že Francie je proti, zatímco Německo pro větší roli parlamentů. Ani odpověď na další dotaz mnoho informací nepřinesla (viz výše).
Bude stačit?
S balíčkem v hodnotě až 750 miliard přišli ministři financí Evropské unie před týdnem (EurActiv 10.5.2010). Jeho hlavním cílem má být to, aby se krize z Řecka nešířila do dalších postižených států, především pak na Pyrenejský poloostrov – do Španělska a Portugalska. O poskytnutí pomoci Řecku rozhodly členské státy eurozóny už na začátku května (EurActiv 3.5.2010).
Španělsko i Portugalsko minulý týden oznámily (a splnily tak slib kolegům z Rady Ecofin), že významně sníží veřejné výdaje. Analytici se ale obávají chabého ekonomického výkonu v jižních státech eurozóny a upozorňují na to, že radikální úspory mohou přiškrtit hospodářské oživení (EurActiv 14.5.2010).
Jak v neděli uvedla německá kancléřka Angela Merkel, záchranný balíček poskytl eurozóně potřebný čas „na rozmyšlenou“ nad jejím hlavním problémem: jak překonat mezeru mezi slabými a silnými ekonomikami v této měnové unii.
S tím souvisí i konkurenceschopnost. Srovnejme jen loňský propad ekonomiky USA s tím, který zaznamenala eurozóna. Na starém kontinentě činil 4,1 % HDP, zatímco v USA 2,4 %. Podobné je to i s oživením: ekonomika eurozóny má letos a napřesrok růst o 0,9 % respektive o 1,5 %, zatímco ta americká o 2,8 %, respektive o 2,5 %. (Tyto statistiky ale musíme brát s jistou rezervou: USA totiž vykreslují v příliš růžových barvách díky vyššímu populačnímu přírůstku než v eurozóně.)
Trhy jsou nervózní, chtějí mít jasno
Ale zpět k záchrannému balíčku. To, že stále není jasné, jakým způsobem se případná pomoc bude schvalovat, ani to, jak budou spolupracovat členské státy eurozóny s Komisí a Mezinárodním měnovým fondem, budí nervozitu na trzích. Jejím spolehlivým indikátorem je kurz eura, který včera dosáhl vůči dolaru vůbec nejnižší hodnoty od dubna 2006: 1,223 (za poslední měsíc euro oslabilo o 7 % a o 14 % od začátku roku).
Někteří ekonomové ale upozorňují na to, že slabší euro může prospět evropským exportérům a vynahradit jim tak „osekání“ štědrých programů na podporu poptávky v krizi a zvýšení daní. Pohled na obchodní bilance států Unie ovšem tento názor moc nepotvrzuje: Řecko, Španělsko ani Portugalsku mezi proexportně orientované země skutečně nepatří.
Ať tak či onak, obnovení důvěry trhů v udržitelnost veřejných financí slabších členů eurozóny je nyní klíčový úkol. Kromě zmíněného 750miliardového balíčku a rozpočtových škrtů by měla v dalších měsících investory uklidnit také tvrdší pravidla pro posuzovaní národních rozpočtů. Evropská komise navrhuje jejich předběžné hodnocení v Bruselu, což dnes mají schválit ministři financí EU (Rada Ecofin).
(EurActiv s Reuters.)
