inzerce
Napjaté rozpočty jednotlivých evropských zemí dostanou další rány – a to nejméně ze dvou stran, varovala včera Evropská komise. Jednak je zatíží rostoucí počet obyvatel žijících z podpor v nezaměstnanosti (kteří navíc nebudou odvádět daně z mezd) a za druhé musí čelit rychlému stárnutí evropské populace.
Pokud rychle nedojde k přehodnocení současné fiskální politiky většiny evropských států, může deficit veřejných rozpočtů Unie už v roce 2014 dosáhnout 100 % HDP, obává se Komise. Je tedy nezbytné seškrtat co nejdříve výdaje, které nyní slouží na oživení ekonomiky – hned jak se objeví jeho první známky.
Ministři financí sedmadvacítky se sice shodli na nutnosti uskutečnění a koordinace „ústupových strategií“ (exit strategies) od expanzivní fiskální politiky, nicméně konkrétní termíny pro jejich realizaci zatím zůstávají hádankou. Jasněji by podle všeho mělo být v prosinci (EurActiv 2.10.2009).
Reforma penzí je za dveřmi
Včerejší výzva Komise upozorňuje na „díry“ zející ve veřejných financích jednotlivých zemí Unie, jejichž zacelení je možné, jen pokud fiskální expanze skončí hned se začátkem oživení ekonomiky. To je však jen první krok, pak musí následovat hluboké fiskální reformy, upozorňuje Komise, které se musí soustředit na umořování dluhu a nové nastavení zdravotního a důchodového systému.
Podle údajů Komise nyní v Evropě na pět lidí v produktivním věku připadá jeden důchodce, nicméně už v roce 2030 se tento poměr radikálně změní – na 3:1 a v roce 2050 dokonce na 2:1. Průměrný věk odchodu do důchodu je nyní 62 let a pokud se současné nastavení systému penzí nezmění, v roce 2060 by to bylo 63 let. Odborníci ovšem předpokládají, že ve stejném roce se očekávaná délka života lidí ve věku 62 let protáhne o šest let. To je jasný nepoměr, a proto Komise volá po razantním zvyšování věku odchodu do důchodu.
Průměrný deficit veřejných financí v zemích Unie bude podle odhadů činit letos šest procent HDP a příští rok ještě o procento více. Pokud jde o další léta, začnou hrát náklady navázané na stárnutí populace (penze, zdravotní výdaje) stále větší roli. V různých zemí Unie se však projeví s odlišnou silou. Například v Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Finsku či Švédsku nebudou podle Komise zmíněné výdaje hrát zásadní roli.
Ve třinácti zemích včetně Česka představuje naopak stárnoucí obyvatelstvo velkou výzvu. Pokud nedojde k výrazné reformě zdravotních a penzijních systémů, bude těmto státům v budoucnu chybět na financování péče o důchodce přes šest procent HDP, předpokládá Komise. Vůbec nejhorší vyhlídky mají v tomto směru Britové, Irové, Řekové, Španělé a také Slováci.
Když odhlédneme pouze od financování penzí, zjistíme, že problémy s veřejnými rozpočty ma nyní většina členských států – Komise už s 20 ze 27, včetně Česka, zahájila proceduru při nadměrném schodku (pravidla povolují maximálně tři procenta HDP).
