inzerce
Hlavním bodem nového návrhu z pera Komise jsou opatření zaměřená na zlepšení kapitálové přiměřenosti bank což znamená, že tyto instituce budou muset napříště držet větší množství vlastního kapitálu, aby se tak pojistily proti riziku insolvence. Plán také počítá se změnou současného systému dozoru nad finančními institucemi, kdy tuto činnost vykonává vždy jeden orgán na úrovni jednotlivých členských států sedmadvacítky (v Česku je jím ČNB). Do budoucna by se o dohled mělo podělit několik institucí – např. ČSOB, která patří do belgické skupiny KBC, by tedy musela skládat účty jak českým, tak belgickým dohlížitelům. Z plánu Komise nakonec vypadl návrh na vytvoření nadnárodní dozorující instituce v rámci sedmadvacítky. Co se týká finančních institucí vydávajících cenné papíry sestavené z hypotečních listů nebo dalších dluhových instrumentů, ustoupila nakonec Komise od přísnějších regulací.
Komisař Charlie McCreevy, odpovědný za vnitřní trh a služby, řekl: „Nová pravidla jsou zásadním předělem při posilování regulačního rámce, kterým se banky a finanční systém EU řídí. Jedná se o citlivou a vyváženou reakci na současnou finanční krizi. Stabilní bankovní systém, jenž stojí na pevných základech, musí přísně dodržovat pravidla, musí být transparentní a musí postupovat s náležitou obezřetností.“ Komise v nejbližší době počítá s odhalením dalších plánů, které by se měly soustředit mimo jiné na větší garance vkladů u evropských bank.
Podle včerejších vyjádření evropských politiků se zdá, že na nákladném plánu, který by finanční instituce zbavil problematických cenných papírů, se evropští politici zatím neshodnou (více k tématu také náš včerejší článek). Prezident Sarkozy se podle neoficiálních informací chystá navrhnout, aby sedmadvacítka do společného fondu, po vzoru amerického plánu schváleného v noci na dnešek Senátem, nalila až 700 miliard eur určených na sanaci případných ztrát. „Když bude menší země EU ohrožena pádem bank a nebude dostatečně finančně silná, aby bankám pomohla, budou tu peníze v rámci evropského záchranného balíčku,“ vysvětlila, proč je třeba koordinace zmíněných politik na evropské úrovni, francouzská ministryně financí Christine Lagarde v rozhovoru pro deník Handelsblatt.
Z podobným postojem však nesouhlasí Němci, kteří se domnívají, že společný plán v „americkém střihu“ by byl „přehnanou reakcí“ na nastalou situaci. V rozhovoru pro Wall Street Journal se německý ministr financí Peer Steinbrück nechal slyšet, že otřesy zatím dopadají převážně na americké finanční instituce, a proto bude Německo „velmi ostražité k jakýmkoliv grandiózním plánům“. Podle něj má každá evropská země právo rozhodnout se sama za sebe, nicméně Německo participovat v tomto projektu nebude.
Česku zatím nestabilita finančních institucí nehrozí – jsou podle analytiků jednak dobře kapitálově vybavené a navíc jejich mateřské společnosti se zatím s žádnými problémy nepotýkají. Navíc i kdyby nějaké potíže u „matek“ českých bank nastaly, tyto společnosti mají jen velmi omezené možnosti, jak „odsát“ finance z účtů domácích finančních institucí.
