inzerce
„Očekávali bychom, že ratingové společnosti vezmou při hodnocení Řecka v potaz ekonomické fundamenty a to, že se připravuje záchranný balíček za účasti Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu a Komise,“ uvedl v úterý mluvčí komisaře pro finanční služby Michela Barniera.
Podle pozorovatelů je to paradox. Evropská komise řadu měsíců následujících po vypuknutí finanční krize na podzim 2008 brojí proti příliš „měkkému“ hodnocení dlužníků ze strany ratingových agentur a nyní je vyzývá k tomu, aby přistupovaly k Řecku, které stojí na pokraji bankrotu, shovívavěji.
Později sice od mluvčí evropské exekutivy přišlo upřesnění, že by si Komise nikdy nedovolila hovořit o tom, jestli je ten který rating správný nebo špatný, ovšem její dovětek hovoří za vše. Komise podle ní očekává, že se „zvláště v tomto citlivém období budou ratingové agentury chovat odpovědně a pečlivě“.
Pro ně je však těžké se Komisi zavděčit. Před několika měsíci komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy ratingové agentury obvinil, že nedokázaly „najít hnilobu“ ve složitých derivátech, které byly spoluodpovědné za finanční krizi. I když je McCreevy jinak zapáleným stoupencem liberalizace, v případě ratingových agentur požadoval tvrdou regulaci.
Ironií je, že když se nyní snaží „hnilobu“ nalézt a varují před možným úpadkem Řecka, evropské exekutivě to vadí. Jak vidno, ratingové společnosti si z výzvy Komise moc nedělají – krátce po jejím zveřejněním Standard & Poor's snížila rating další ohrožené zemi: Španělsku.
Jednání vrcholí
Ale zpět k jádru problému. Krize v Řecku je pro evropské státníky tématem číslo jedna. Nejvyšší představitelé Eurogroup se sice mají sejít 10. května a projednat aktivaci záchranného balíčku, ovšem podle většiny analytiků musí pomoc pro Řecko přijít ještě dřív, jinak se nezabrání jeho bankrotu.
Již nyní probíhají intenzivní jednání mezi zástupci Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu (MMF), Komise i členských států eurozóny; o víkendu mají nad detaily záchranného balíčku pro Řecko jednat ministři financí Eurogroup.
Podle dostupných informací si záchrana Řecka v dalších třech letech vyžádá přes 100 miliard eur. Většina ekonomů se však shoduje, že obří finanční injekce (v podobě půjček s úrokovou mírou okolo 5 %) pouze oddálí nevyhnutelný krach Řecka. S „restrukturalizací“ řeckého dluhu však plán nepočítá.
Jak dnes informoval deník Financial Times, Řecko bude muset výměnou za mezinárodní půjčky přistoupit k velmi drastickým úsporným opatření, která by měla snížit výdaje státu o dalších 24 miliard eur ročně. Jak konkrétně?
Daň z přidané hodnoty se zvýší o dvě až tři procenta, platy ve veřejné sféře budou zmraženy na tři roky (stejně jako nábor nových zaměstnanců), budou zrušeny 13. a 14. platy státních zaměstnanců a nepotřebná pracovní místa. Navíc dojde k rozsáhlé privatizaci státního majetku a především k navýšení průměrného věku odchodu do důchodu ze současných 53 let na 67 let, popisuje Financial Times detaily úsporného plánu.
Zatím však stále není jasné, zda to bude stačit nerozhodné německé vládě a především parlamentu, který má pomoc Řecku (během tří let půjde z německých kapes minimálně 25 miliard eur) schvalovat během příštího týdne. Trhy se sice včera trochu uklidnily, ale i tak jsou hodně napjaté – čeká se na německé „ja“.
