inzerce
Souvislosti:
Cena ropy se v současné době pohybuje kolem 140 dolarů za barel. To vytváří velký tlak na energeticky náročná odvětví, jako je zemědělství, rybářství nebo doprava a představitelé těchto odvětví kvůli vysokým cenám ropy vyšli v uplynulých měsících několikrát do ulic.
Otázkou dopadů rostoucích cen ropy se zabývali také vrcholní evropští představitelé na červnovém summitu EU. Objevila se řada nápadů, jak tento problém řešit, mimo jiné i francouzský návrh snížit daň z přidané hodnoty u paliv, ale členské státy se na žádném z nich nebyli schopni shodnout. O něco vřelejšího přijetí se dostalo návrhu italského ministra financí Giulia Tremontiho, který přišel myšlenkou zdanit mimořádné zisky ropných společností.
Témata:
Bohatým brát a chudým dávat
Komisař pro zdanění László Kovács v rozhovoru s maďarským portálem uvedl, že se „jánošíkovská daň ke snižování cen ropy nehodí“. Zdanění mimořádných zisků by podle něj ale mohlo poskytnout veřejným rozpočtům dodatečný zdroj příjmů.
„Může to být vhodné ke kompenzaci: mimořádné daně z mimořádných zisků by představovaly dodatečný příjem, jehož by bylo možné využít ke kompenzaci těch, kteří jsou rostoucími cenymi ropy zasaženi nejvíce,“ uvedl Kovács.
Zdůraznil ovšem, že se jedná pouze o doporučení, nic povinného. Dodal poté, že pokud se členské země rozhodnou takového opatření využít, nebude Komise vládám nařizovat, jakým způsobem by dodatečné daňové výnosy měly použít. Daňové výnosy by podle něj bylo možné využít k různým opatřením, „od pomoci sociálně slabším, k dotacím potravin. Komise nebude v této věci vydávat jakákoliv doporučení,“ uvedl a dodal, že dodatečné prostředky by bylo možné využít také k financování výzkumu a vývoje obnovitelných zdrojů energie a dalších dlouhodobých projektů.
V některých členských zemích již podobné projekty fungují, říká komisař. Portugalská vláda například těm, co jsou rostoucími cenami ropy zasaženi nejvíce, vrací daně z příjmu.
Pouze růst cen pohonných hmot?
Na otázku, zda by taková politika nemohla zvýšit tlak na růst cen pohonných hmot s tím, jak by se ropné společnosti snažily přenést daň na spotřebitele, komisař národním vládám doporučil, aby svůj postup nejprve konzultovaly s ropnými společnostmi. „Tato možnost v zásadě existuje a Komise se jí nemůže nijak vyhnout. Pochopitelně nemůžeme vědět, jak budou ropné společnosti na novou daň reagovat. Proto také říkáme, že členské státy musí tuto možnost zvážit samy.“
Komisař připustil, že pokud by došlo k přenosu daně na spotřebitele, „členské státy pouze přeskupí strukturu příjmů“. „Pokud ropné společnosti přenesou zdanění na všechny spotřebitele, ale vláda bude kompenzovat jen nejchudší, dojde ke změně struktury příjmů a snížení rozdílů mezi nízkými a vysokými příjmy.“
Komisař ale také zdůraznil, že možnosti uplatnění této „jánošíkovské“ daně jsou omezené, neboť většinu zisků ropné společnosti nerealizují na území EU. Většina ropných vrtů se nenachází v Evropě. To také znamená, že by podobné opatření nemuselo nijak ovlivnit investiční rozhodnutí.
Snižování daní? Tudy cesta nevede
K návrhu maďarského ministra financí, který požadoval snížení spotřební daně z pohonných hmot (která je vyšší než minimální úroveň, kterou požaduje Unie), komisař uvedl, že mu nezbývá než tento návrh odmítnout. Důvody jsou podle něj především legislativní a politické.
Názor Evropské komise ke snižování daní v této oblasti zůstává podle komisaře neměnný. „Pokud spotřebitelé nebudou čelit dopadům rostoucích cen ropy, nepřinutí je to ke změně spotřebních návyků a k větším úsporám. Povede to pouze k tomu, že potenciální daňové příjmy skončí v rozpočtech zemí, které produkují ropu. A to určitě není náš cíl.“
K uvolnění zmražených spotřebních daní by byla zapotřebí shoda všech členských zemí, ale některé země by tento návrh vetovaly, říká Kovács. Podle komisaře by spíše mohlo pomoci nové doporučení k obsahu bioethanolu v pohonných hmotách, které by vedlo ke zvýšení nabídky a poklesu cen.
